krajinou a přírodou východních Čech

PhotoCopyright © Jan Ježek

SliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSlider

Carlo Valmadi

rubrika: Genius loci, památky autor: 25. 8. 2015

aneb Zapomenuté renesanční kostely v Podkrkonoší

motto: Krása světa je skrytá. Neznáme celého bohatství vlastních svých krajin.

O.Březina

Zapomenuté kostely renesančního stavitele Carola Valmadiho dotvářejí krajinu Podkrkonoší

I přes pozdější barokní úpravy jsou Valmadiho kostely na první pohled osobité

Kostel v Hostinném s barokním portálem

Nejkrásnější je kostel v Olešnici s unikátní výzdobou dochovaných renesančních sgrafit

Genius loci kostelů dotvářejí zanedbané hřbitovní areály v “sudetském stylu”

Litinový náhrobek se sochou z 19. století u kostela v Rudníku

Zátiší s Kristem u kostela v Olešnici…

Pod pojmem tradiční česká krajina si většina lidí představí obraz krajiny barokní – pestrá mozaika polí s loukami a remízky, boží muka u cesty a kostel s baňatou zvonicí na kopci. Stejně jako přestavělo českou krajinu, projevilo se baroko i sakrální architektuře. V žádném jiném období neprobíhala výstavba a přestavba sakrálních objektů v krajině tak razantním způsobem jako v baroku. Zatímco však mozaika krajiny vzala z větší části za své, barokní kostely a kapličky tvoří nepřehlédnutelné dominanty krajiny i dnes. Možná je i trochu škoda, že baroko převrstvilo předcházející éry tak silně, všechny ty kostely jsou si dnes hodně podobné a oblé barokní cibule zvonic jsou tak rozšířené, že si bez nich český venkov snad ani nelze představit. Když pak někde v krajině člověk narazí na kostel, který neprošel barokní přestavbou a udržel si svůj původní gotický nebo dokonce ještě románský ráz, je to takový malý svátek. A zcela specifickou a ojedinělou záležitost pak představují renesanční venkovské kostely, které jsou opravdovou architektonickou raritou.

Pohled na kostel bez typické barokní cibule na zvonici je dosti neobvyklý

Nezvykle působí i podstřešní lunety, které jsou pro Valmadiho typické

Zatímco renesančních světských budov (zámky, měšťanské domy) je u nás nespočetně, čistě renesančních kostelů v Čechách není mnoho. Na rozdíl od gotických a románských kostelů to nebylo způsobeno ani tak jejich pozdější přestavbou jako spíše tím, že v porovnání s gotikou i barokem trvala renesance na našem území jen krátce a renesanční sakrální architektura se v pohusitské době v Česku prosazovala poměrně vzácně, což souviselo s oslabenou pozicí tehdejší katolické církve.  České renesanční kostely navíc často odkazují na starší gotickou tradici – ještě na počátku 16. století se u nás dokončovaly velké gotické kostely, jejichž stavba se v nestabilním období způsobeném husitskými válkami značně protáhla. Unikátní a laické veřejnosti málo známý soubor renesančních staveb představují ve východních Čechách kostely italského stavitele Carola Valmadiho, který působil většinu svého života na valdštejnském panství v Podkrkonoší. Carlo Valmadi žil mezi lety 1550–1620 a působil ve službách Valdštejnů z Hostinného, proto se většina jeho staveb nachází na Trutnovsku. Ačkoliv je mu přisuzováno mnoho staveb, jen několik z nich je opravdu přímo doloženo.  Jeho stavby se vyznačují řadou společných formálních znaků, z nichž nejvýraznější a na první pohled naprosto nepřehlédnutelné jsou podstřešní lunetové římsy. Pro interiéry jsou pak typické empory.

Lunetové římsy u kostela v Rudníku

Empora v interiéru kostela v Maršově

K Valmadiho nejznámějším a nejzachovalejším kostelům patří kostel svatého Václava v Rudníku (1598–1602) a hřbitovní kostel Nanebevzetí P. Marie v Maršově (1605). Valmadi je považován za autora sgrafitové výzdoby kostela sv. Jakuba v Dolní Olešnici a doložena je i jeho účast na stavbě kostela svatého Jakuba v Dolním Lánově. Podílel se na přestavbě kostela Nejsvětější Trojice v Hostinném a je mu připisována i přestavba původně gotického kostela Nejsvětější Trojice ve Zdoňově kolem roku 1600. Toto autorství je založeno na podobnosti některých architektonických prvků s prvky na jiných Valmadiho sakrálních stavbách a není s jistotou podložené. Všechny výše zmíněné kostely se nacházejí na území bývalých Sudet a tomu také odpovídá jejich stav. Čestnou výjimku představuje udržovaný kostel v Hostinném. Genius loci dotvářejí zanedbané hřbitovní areály, uvnitř kterých se kostely nacházejí. U nejcennější Valmadiho památky- kostela v Dolní Olešnici probíhají momentálně restaurátorské práce, které mají za úkol zachránit unikátní výzdobu fasády. A záchranné práce běží naplno i v Horním Maršově. 

Kostel sv. Jakuba v Dolní Olešnici s původními sgrafity na lunetách

Kostel sv. Jakuba v Dolní Olešnici – lunety na jižní stěně

Jižní římsu zdobí ornamenty a německá pořekadla, např. HEVT SIND WIR – FRISH GESVNDT – UND STARCK § – MORGEN ALL TODT – VND LIGN IM – SARCK (Dnes jsme čerství, zdraví a silní, zítra všichni mrtví a ležící v rakvi.)

Ostatní lunety zdobí sgrafita apoštolů

Apoštol sv. Ondřej

Valmadi se podílel i na přestavbě kostela v Hostinném. Pozdní gotika, renesance i baroko…

Barokní sochy na portálu u kostela

Staré náhrobní kameny zazděné v hřbitovní zdi

Kostel svatého Václava v Rudníku – kombinace renesančních lunet a barokní cibule. Ve spodním patře zvonice jsou zazděny klíčové střílny dokládající i obrannou funkci kostela.

Do stěny kostela jsou zazděné náhrobky Hannibala z Valdštejna a jeho ženy Kateřiny Berkovny z Dubé.

Nad lomeným vchodem do věže jsou zasazené do zdi i erby rodů obou manželů.

Kostel svatého Jakuba v Dolním Lánově. Ošklivá nepůvodní omítka postupně opadává…

Renesanční portál z jemnozrnného červeného pískovce

Ze stejného materiálu je i středověký erb a unikátní gotický reliéf s výjevem zápasu kováře a medvěda

Krásný reliéf se svatým Jakubem. Je s podivem, že se zachoval nepoškozený – červený permokarbonský pískovec snadno zvětrává…

Kostel Nanebevzetí Panny Marie se vyznačuje krásnou polohou nad Maršovským údolím

Ke kostelu vede krásné schodiště ze štípaného fylitu. Lunety chybí, ale jejich stopy byly nalezeny při čištění omítky. Kdy došlo k jejich odstranění se neví, na historických snímcích a nákresech je kostel už s jednoduchými římsami.

Pohled do interiéru – záchranné práce jsou v plném proudu…

Uvnitř kostela…

Genius loci maršovského kostela dotváří staletá lípa, barokní sochy a zajímavým způsobem zrestaurovaná a dostavěná fara…

Kostel ve Zdoňově leží už na Broumovsku mimo Podkrkonoší

Nicméně Valmadiho rukopis je i tady zřejmý na první pohled…

Zatímco o souboru broumovských dientzenhoferských barokních kostelů byly popsány metry papíru a o jejich existenci panuje všeobecné povědomí i mezi laiky, “podkrkonošské” dílo Valmadiho je neprávem tak trochu opomíjeno. Je to s podivem, vždyť Carlo Valmadi patří k nejvýznamnějším středoevropským renesančním stavitelům a podílel se například i na přestavbě Schwarzenberského paláce v Praze. 

literatura:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Carlo_Valmadi

http://www.hrady.cz/

 

Zanechte vlastní komentář:

+ šest = čtrnáct