krajinou a přírodou východních Čech

PhotoCopyright © Jan Ježek

SliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSlider

Červené skalky

rubrika: Krajina a příroda autor: 2. 9. 2017

V Červených skalách…

Červené skalky (Czerwone Skałki) jsou jedním z nejzajímavějších, ale také nejhůře dostupných míst Suchých hor. Nacházejí nad Sokolowskem na strmém západním svahu hory Suchawa. Stejně jako okolní hory tvoří i Suchawu výlevné vyvřeliny, které vznikly utuhnutím magmatu v mladších prvohorách. Tato láva obsahovala více křemene, takže byla viskóznější (hustší), a proto se zdejší kopce vůbec nepodobají strmým čedičovým kuželům, které známe z našeho Českého středohoří. Kyselé křemičité magma nejčastěji ani nevyteče na povrch, ale utuhne v hlubinách země jako žula. V Suchých horách, které se na české straně označují jako hory Javoří, vznikly utuhnutím tohoto magmatu sice oblé, ale velmi výrazné kopce. Horniny, které je tvoří jsou nejčastěji klasifikovány jako křemenné porfyry (ryolity) a melafyry. Typickým znakem těchto hornin je jejich červená barva, která je dána vysokým obsahem křemičitanů ze skupiny epidotů, zejména krvavě červeného piemontitu, jehož mikrokrystaly tvoří základní hmotu této horniny. Nikde jinde ale nejsou tyto horniny tak krásně červené jako zde, kde byly odkryty rozsáhlým skalním sesuvem. Červené skalky jsou sice dobře vidět z mnoha vyhlídek na okolních kopcích, ale protože se nacházejí v obtížném terénu uprostřed strmého svahu, žádná pěšina k nim nevede. Jde o poměrně unikátní geologickou lokalitu, a tak bylo místo prohlášeno za Pomnik przyrody, jakousi polskou obdobu našich přírodních památek. Spodní část lokality tvoří rozsáhlé suťoviště. Ryolit jako hornina snadno zvětrává a jeho rozpadem vznikají menší ostrohranné kameny, které díky vyššímu obsahu křemene při vzájemných nárazech „skelně zvoní“. Zdejší suťoviště je velmi strmé, pohyb v něm je poměrně nebezpečný a extrémně náročný. Ostré hrany kamenů řežou jako sklo, takže stačí málo a teče krev. Nějaký rarach mi našeptal, abych suťovištěm vystoupal pod třicetimetrové krvavě červené skalní útesy a pak přes ně vyšplhal na neznačenou pěšinku, která vede nad útesy po vrstevnici kolem této strany kopce. V suťovišti to ujíždělo jak na sjezdovce a projít přes strmé a silně zvětralé skály bylo opravdu riskantní, znovu bych to nezkoušel a nikomu to rozhodně neradím. Ale zase na druhou stranu to stálo za to, takhle červené skály jsem ve střední Evropě ještě neviděl…

K Červeným skalkám se musí přes strmé suťoviště

Suťoviště vlastně vzniklo v důsledku postupného rozpadu těchto skal

Ryolit snadno zvětrává a tak ze skal neustále odpadává kamení

Intenzita té červené barvy je udivující

Pohyb v extrémně zvětralých skálách je nebezpečný

Na útesech…

Výhled do Sokolowské doliny

Na pěšince nad skalním útesem…

 

 

Komentáře k článku

  1. autor komentáře: Martin Odepsat

    Suť je relativně rozsáhlá a v montáním stupni, mohly by se tam ukrývat endemické druhy hmyzu. Nemáte nějaké informace nebo odkazy?

Napsat komentář k Martin Zrušit odpověď na komentář

devět + tři =