krajinou a přírodou východních Čech

PhotoCopyright © Jan Ježek

SliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSlider

Císařova mohyla

rubrika: Genius loci, památky autor: 29. 8. 2018

Jedinou horou západních Krkonoš, která má přes patnáct set metrů, je Vysoké Kolo. Jeho rozsáhlá plošina leží ve výšce 1509 metrů a jako nápadný zub z ní vyčnívá kamenná mohyla. Severní, polskou stranu Vysokého Kola tvoří rozsáhlé kamenné moře, přes které vede pohodlný chodník poskládaný z mohutných balvanů. Turistickou stezku vystavěli němečtí cestáři již před více než sto lety, a když člověk vidí tunové dvoumetrové žulové bloky precizně vyrovnané do úzkého pásu, musí se podivovat jejich umění. Dnes je vrchol Vysokého Kola turisticky nepřístupný, ale odbočka kamenného chodníku, která k němu míří, naznačuje, že původně šlo o hojně navštěvované místo.

Slunce zapadá nad nejvyšším hřebenem západních Krkonoš. Kromě nápadné siluety vysílače Wawel nad Sněžnými jámami je dobře viditelná i památná mohyla na vrcholu Vysokého Kola

K Sněžným jámám stoupá přes úbočí Vysokého Kola horský chodník z mohutných žulových balvanů

Po dosažení náhorních plání chodník pokračuje krátkou odbočkou na vrchol hory

Přes náhorní pláň Vysokého Kola vede státní hranice a v minulosti sem chodili hlavně slezští Němci, kteří tu vybudovali mohutnou kamennou pyramidu k uctění památky německého císaře Viléma I. V červnu 1888, jen pár měsíců poté, co sjednotitel Německa zemřel, zde Sportovní spolek z Jelení Hory zřídil největší kamenný pomník na hřebenech Krkonoš. Čtyřhranná mohyla měla na výšku čtyři metry a na vrcholu nesla půl tuny těžké a zdaleka viditelné dvojité W ze železa. Na slezské straně pyramidy byl na maltézském kříži umístěn nápis „Vděční turneři zakladateli německé říše Wilhelmu I.“, prostor uvnitř pískovcového rámu pod křížem zdobil bronzový reliéf hlavy prvního německého císaře.

Stezka končí u zbytků mohutné kamenné mohyly, kterou tu Němci před sto třiceti lety vybudovali na počest prvního německého císaře

Pomník během 20. století změnil svojí podobu, foto: https://polska-org.pl/

Dnes z mohyly zbývá pouhé torzo. Nepotrvá to dlouho a na místě pomníku zůstane jenom hromada kamení

Tělo kamenné orlice, která kdysi z mohyly shlížela do německého Slezska

Hraniční patník ukazuje, že mohyla stojí na polské straně hned za hranicí

Po první světové válce mohyla chátrala, ale v třicátých letech s opětovným vzestupem německého nacionalismu byla obnovena. Dvojité W bylo připevněno na jednu z volných stran pyramidy a na vrchol mohyly byla nově umístěna velká německá orlice tesaná z hrubozrnné žuly, která hrdě shlížela dolů na pláně Dolního Slezska. Podobně jako u Wesselova kříže ve východních Krkonoších se i u tohoto pomníku konaly různé nacistické parády. Asi se nelze divit, že po válce a vyhnání slezských i sudetských Němců buď Češi, nebo Poláci pomník poničili. Orlice byla povalena a rozbita na několik kusů, kříž, reliéf hlavy císaře i kovové W zmizely. Vrchol mohyly byl po válce na nějakou dobu osazen charakteristickým červenobílým hraničním patníkem, ale protože pomník vystavěli Němci na svém území, byl mezník sejmut a posunut o pár metrů dál na jih na skutečnou státní hranici. Dnes si pomník zvolna bere krkonošská příroda zpět. Díky drsným horským podmínkám na všech stranách vypadávají z mohyly velké kameny. Na severní slezské straně překvapivě zatím stále ještě drží prázdný pískovcový rám pro kříž a reliéf. Bezhlavé tělo orlice leží pod mohylou a pomalu přestává být k rozeznání od okolních žulových balvanů. Byly doby, kdy se pomník nacházel uprostřed území souvisle  osídleného Němci. Co by asi táhlo hlavou německému císaři sjednotiteli, kterému byl pomník určen, kdyby se dožil dnů, kdy většina východního Pruska a Dolního Slezska, dvou tradičních německých území, připadla Polsku a Rusku…

Zanechte vlastní komentář:

dva × = osmnáct