krajinou a přírodou východních Čech

PhotoCopyright © Jan Ježek

SliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSlider

Gott strafe England

rubrika: Genius loci, památky autor: 20. 9. 2019

Asi před 450 miliony let ležel Český masiv na okraji prakontinentu Gondwana v oblasti pevninského šelfu a usazováním zde vznikaly mocné vrstvy jílovců a pískovců. Později při variském vrásnění se k zemskému povrchu začalo tlačit obrovské těleso rozžhaveného magmatu, které svojí teplotou tyto mořské usazeniny přeměnilo. Utuhnutím magmatu vznikly žuly, které tvoří vnitřní jádro většiny našich hor, přeměnou usazenin pak krystalické břidlice, které na žulu v širokém pásu navazují. Tvrdá a ušlechtilá žula se na české straně Kladského pomezí vyskytuje jen lokálně, mnohem běžnější je severněji, kde byl erozí obnažen rozsáhlý granitový masiv tvořící základ Krkonoš a zejména Janovického rudohoří. Nikde jinde v Dolním Slezsku neukrývají lesy tolik žulových skal jako tady v polských Rudavách, které představují jednu z nejhezčích ukázek „žulové krajiny“.

Skalnik je nejvyšším vrcholem Janovického rudohoří. Na jeho svahu se nachází rozsáhlé kamenné moře s fenomenálním výhledem na Janovice a kotlinu Jelení Hory. V pozadí vyčnívá zdejší nejvýraznější žulový „dvojvrchol“, který bývá popisován jako Sokolí hory.

.

V lesích v jižní části hor nad městečkem Kowary zůstala po původním německém obyvatelstvu zajímavá památka v podobě mnoha různých nápisů vysekaných do žulových skal a balvanů. Nejzajímavější ze skalních nápisů odkazuje na militantní nadšení zdejších Němců. Heslo „Gott strafe England“ (Bože ztrestej Anglii) vymyslel německý židovský básník, pruský patriot, Ernst Lissauer (1882-1937), který je také autorem básně „Hassgesang gegen England“ (Nenávistná píseň proti Anglii, známější pod názvem Hymna nenávisti). Německý císař Vilém II. byl písní i heslem natolik nadšen, že jejímu autorovi propůjčil Řád královské orlice. V průběhu první světové války užívala heslo německá armáda i státní propaganda. I když německý nacionalista, musel Lissauer poté, co se Hitler dostal k moci, uprchnout do Vídně, kde ještě před anšlusem zemřel. Po napadení Británie Němci heslo i báseň úspěšně resuscitovali, nešťastný Lissauer byl ovšem kvůli židovskému původu nacisty z německé literatury “vymazán”.

Zanechte vlastní komentář:

osm − jedna =