krajinou a přírodou východních Čech

PhotoCopyright © Jan Ježek

SliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSlider

Kameny na Hradišti

rubrika: Genius loci, památky autor: 10. 1. 2018

Jako Hradiště se označují nejvyšší partie výrazného hřebenu, který tvoří poslední kra adršpašských pískovců. Další hřeben za údolím již patří Jestřebím horám, má odlišný ráz a je z červených permokarbonských slepenců. Jména obou nejvyšších vrcholů jsou snad odvozena od toho, že jejich plošinu obklopují věnce nevysokých skal, které tak trochu připomínají hradby. Ostrý skalnatý hřeben Hradiště oddělují po obou stranách dvě rovnoběžná údolí, kterými procházejí důležité komunikace a kde leží obce Chvaleč a Janovice. Silnice spojující tyto obce musí hřeben obcházet velkým obloukem a tak je táhlý kopec ve své severní části přiléhavě označován jako Závora. Nevedou tudy žádné turistické značky, nikdo sem nechodí a je tady klid. Hřeben kopírují nevysoké skály, ze kterých je na několika místech hezký výhled do kraje. Na hranicích pokračuje Závora jako Hraniční hřeben, kterým prochází státní hranice.

Na model reliéfu je dobře vidět plošina Adršpašských skal se skalním městem, soutěskami a Vlčí roklí. Následuje janovické údolí a další více nakloněná pískovcová lavice tvořící Hradiště a Závoru. V dalším údolí leží Chvaleč a za ním jsou již Jestřebí hory. Ty tvoří mnohem starší vrstvy červených usazenin, které byly z podloží pískovců podél hronovsko-poříčského zlomu vyzdviženy, rozlámány a otočeny téměř o 90 stupňů. 

zdroj: http://ags.cuzk.cz/dmr/  

Hřeben Závory

Přední Hradiště

Hradiště

Od pamětníků jsem věděl, že někde pod Hradištěm jsou zbytky staré německé kamenické dílny, ve které se ze zdejšího jemnozrnného a mimořádně tvrdého pískovce zhotovovaly různé kvádry, patníky, sokly, sloupy i mlýnská kola a brusné kotouče. Podobné dílny bývají na hezkých místech a často tam po kamenících zůstaly zajímavé památky. Zejména při zhotovování brusných kotoučů hrozilo, že pískovcový balvan během osekávání do požadovaného tvaru pukne a přijde vniveč. Aby nebyly zbytečně převáženy těžké neopracované kameny, u kterých byl nejistý výsledek, odehrávala většina práce přímo na místě, kde si kameník v terénu vyhlédl vhodný balvan. Až když byl kotouč či mlýnský kámen hotový a zbývalo ho jen provrtat a na jemno obrousit, byl převezen koňským spřežením dolů do vsi, kde byly práce dokončeny. Němci byli ze Sudet na konci války odsunuti a v dílnách po nich většinou zůstaly různé kamenné polotovary, které nestihli dokončit či odvézt. Podobné dílny znám ze Stolových hor, například nad Batorówem zůstaly ve skalní soutěsce ležet desítky takových opracovaných kamenů různé velikosti. Ty menší si polští dosídlenci rozebrali do zahrádek, ale ty větší byly příliš těžké na to, aby je někdo odnesl, a tak tam leží dodnes. Na naší straně se mi ale ještě nikdy podobnou dílnu v terénu objevit nepodařilo a to mám skály docela prochozené. O to větší radost jsem měl, když jsem takovou dílnu náhodou našel při jednom ze svých výletů.

Opuštěná kamenická dílna v polském Batorówě – brusné a mlýnské kameny

Hradiště – polotovar nejspíše brusného kamene. Možná to měl být i mlýnský kámen. Ale to by musela být dílna opuštěná již během 19. století, což je málo pravděpodobné…

Původně jsem ale na Hradiště vyrazil z úplně jiného důvodu. Od polského kamaráda, který obchází historické hranice a hledá staré hraniční kameny, jsem dostal typ, že několik takových hezkých kamenů leží právě pod Hradištěm. Nejlepší způsob, jak podobná stará hraniční znamení najít, je podívat se na tzv. císařské povinné otisky map stabilního katastru Čech, což jsou nejpodrobnější dostupné mapy z poloviny 19. století. Hranice katastrů se tu často shodují s historickými hranicemi jednotlivých panství. Na mapách jsou zakresleny hraniční kameny a dokonce i jednotlivé křížky, které byly sekány jako hraniční znamení do skal. Na výrazných místech, kde se hranice stáčí, či kde se na trojmezí stýkají tři hraniční čáry, bývají u křížku ještě letopočty a iniciály tehdejších vlastníků pozemků. Poblíž Hradiště se nacházelo trojmezí panství Quallisch (Chvaleč) a Johnsdorf (Janovice) a Ober Wernersdorf (Horní Vernéřovice), které patřily pod panství Bischofstein. Na několika místech hranice byly na mapě zakresleny letopočty a iniciály.

Hradiště – indikační skica stabilního katastru s historickou hranicí. Křížky značí hraniční znamení a iniciály s letopočty významné hraniční kameny. zdroj mapy: http://archivnimapy.cuzk.cz/uazk/pohledy/archiv.html

Skutečně se mi pak v terénu podařilo všechny kameny najít a jsou opravdu hezké, nesou celou řadu iniciál a vročení 1662 a 1709. Při fotografování jednoho z kamenů jsem si všiml, že balvan, který leží opodál, má pravidelný kruhový tvar. Když jsem jej očistil, objevil se opracovaný brusný kotouč, jaké jsem nacházel ve Stolových horách. Pečlivější prohlídka místa ukázala, že jsem na místě již dříve hledané zaniklé dílny. Opracovaných kamenů tam leží několik a vzhledem k tomu, že podobné pískovcové bloky pokrývají celý svah Hradiště, jistě tam bude podobných dílen více.

Hradiště – staré hraniční kameny

Druhá strana stejného kamene

Další hraniční kámen

Pod vrcholem Hradiště – hraniční značky na skále

Stejná skála z druhé strany hranice

Poslední kámen o dvě stě metrů níže. Kříž jako znamení hranice pochází pravděpodobně ještě ze středověku, letopočty značí rok, kdy byla hranice zkontrolována a její průběh potvrzen. Iniciály většinou označují panství (zde možná Trautenau Herschaft?) nebo jméno majitele panství.

U hranice se nachází i stará kamenická dílna

V lese tu leží několik brusných a snad i mlýnských kamenů…

Za inspiraci k návštěvě místa děkuji Patrykovi Charydczakovi, jeho blog je vynikající…

 

Zanechte vlastní komentář:

− jedna = pět