krajinou a přírodou východních Čech

PhotoCopyright © Jan Ježek

SliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSlider

Les Halín

rubrika: Krajina a příroda autor: 12. 5. 2013

To jsou hlavně orchideje, zbytky teplomilných mochnových doubrav a pravěká nekropole… 

Les Halín – jedna z botanicky nejzajímavějších lokalit Podorlicka

 

Motto: “A nyní chutě dále k lesu Halínu. Zvláštní, tajemné ticho nás tu ovívá. Pátráme po příčině a hle! Nedaleko vsi Běstvin, téměř na kraji lesa, spatříme více než čtyřicet tu menších, tam značných rozměrů as jeden metr vysokých kup země, zarostlých travou, smrčím nebo i vzrostlými stromy. Ruka mimoděk sahá po klobouku, hlava se obnažuje a staneme v zamyšlení. Stojíme tu ve městě mrtvých, ale těch, kteří zesnuli již před tisíci lety…”  

Moravec J., Nové Město a jeho kraj., 1941

 

V Halíně je nejatraktivnější procházka podél lesa, kde jsou druhově nejbohatší společenstva lesních lemů. Hezké jsou i přiléhající sady a louky.

V půli cesty mezi Novým Městem nad Metují a Dobruškou, na výslunné opukové stráni a přilehlých pleistocénních říčních terasách poblíž Běstvin, se rozkládá les Halin, který je jednou z botanicky nejbohatších lokalit Podorlicka.

Halín na 3D modelu z GISu Kh. kraje (pohled od V). Nejcennější dubohabřiny rostou na jižně orientované stráni.

Zužujím se údolíčkem s plochou travnatou nivou protéká Halínský potok, který rozděluje les na dvě části, přičemž mnohem zajímavější je severní část (Starč), kterou tvoří místy poměrně strmý jižně orientovaný svah s výchozy opuky.

Zužujím se údolíčkem s plochou travnatou nivou protéká Halínský potok

Velkou část rozlohy dnes pokrývá nezajímavá smrková monokultura a na sušších stráních byly vysázeny borovice, ale místy se zachovaly fragmenty hezkých listnatých lesů s velmi bohatým bylinným patrem. Na vápnitých slínovcích rostou druhově nejpestřejší dubohabřiny s mnoha orchidejemi – běžná je okrotice bílá (Cephalanthera damasoniuni) a kruštík širolistý (Epipactis helleborine), roste zde i kruštík modrofialový (Epipactis purpurata) a na několika místech lze vidět dokonce i střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus) a okrotici červenou (Cephalanthera rubra), která má ve východních Čechách jen tři lokality. Dále zde kvetou vstavač nachový (Orchis purpurea) nebo kruštík polabský (Epipactis albensis). Na lesní orchidejky je to určitě vůbec nejbohatší lokalita ve východních Čechách.

Krásná a vzácná lesní orchidej – okrotice červená

Stejně atraktivní a o něco méně vzácnější střevíčník pantoflíček. Kvete zde na několika místech a jedno je hned vedle cesty, která údolím prochází.

Květnatá dubohabřina s příměsí jasanu a bohatým bylinným patrem

Okrotice bílá

Vstavač nachový

Kruštík modrofialový

Kruštík polabský

Při fytocenologickém průzkumu zde byly vymapovány i fragmenty v rámci celých východních Čech velmi vzácného teplomilného lesního společenstva – mochnové doubravy (as. Potentillo albae-Quercetum Libben 1933). Jde o druhově velmi bohaté společenstvo s dominantním dubem zimním a vzácněji i s dubem letním, o kterém se předpokládá, že bylo původně před podstatnějším zásahem člověka do přírody plošně nejrozšířenějším společenstvem teplomilných doubrav v Čechách. Na Halíně je nejvýchodnější výskyt mochnové doubravy v Čechách.

Na mapě přirozené potenciální vegetace je vidět jen lokální malé rozšíření mochnových doubrav v našem regionu. mapa – Z. Novotná

Diagnostickým druhem tohoto společenstva je krásná a vzácná mochna bílá (Potentilla alba), která roste v lesních lemech a na ně navazujících sadech ve východní časti lokality.

Mochna bílá – místní botanická rarita

Pro jižní okraj lesa a navazující ovocné sady je typické druhově velmi bohaté společenstvo bylinných lemů s kakostem krvavým (Geranion sanquinei), bělozářkou větvitou (Anthericum ramosum), kokoříkem vonným (Polygonatum odoratum), kopretinou řimbabou chocholičnatou (Chrisanthemum corymbosum), bradáčkem vejčitým (Listera ovata), lilií zlatohlavou (Lilium martagon), medovníkem meduňkolistým (Melittis melissophyllum) a mnoha dalšími zajímavými druhy. 

Růže galská

Lilie zlatohlavá

Kakost krvavý

Na lesní okraje navazují krásné staré sady a louky plné motýlů s válečkou, svéřepem, šalvějí a vičencem. Ve stráních mají nory jezevci, hnízdí zde i výr, v rybníce je početná populace kuňky obecné (Bombina bombina), z dalších vzácnějších obojživelníků se zde vyskytuje rosnička (Hyla arborea) nebo čolek velký (Triturus cristatus). Kolem cest a okraje lesa poletují batolci a bělopásek topolový. Les Halín je však významný a pozoruhodný i z kulturně-historického hlediska. Nachází se zde rozsáhlé pohřebiště s mohylami, které ukrývají žárové hroby z doby bronzové a hradištní.

Cesta Halínem

Krásné a botanicky i entomologicky cenné sady

Halín – pravěké mohyly s žárovými hroby po těch tisíciletích vypadají jen jako nevysoké pahorky v lese. Datování je značně nejisté – byla v nich nalezena keramika z doby bronzové a keramika staroslovanská z doby hradištní

Keramika z halínských mohyl – tyto střepy pocházejí z doby bronzové (archiv muzea v Náchodě)

Celá lokalita byla právem zařazena do NATURY 2000, ale je otázka jestli stávající způsob ochrany (či spíše absence ochrany) povede k udržení dnešní biodiverzity – v lese se vesele holosečně kácí, což by nevadilo, pokud by paseky následně nebyly zalesňovány smrkem. Takto byla smrčky osázena stráň s populací vstavače nachavého, který tam sice zatím přežívá, ale z dlouhodobé perspektivy asi nemá šanci…

Holosečné kácení a následné zalesňování smrkem

Tato výsadba je přitom problematická nejenom z hlediska přírodního ale i ekonomického. Smrku se zde na jižních vysychavých stráních vůbec nedaří, Halín je jedním z nejteplejších míst celého regionu Podorlicka a smrk je přitom vysloveně horská chladnomilná dřevina. Kdyby tam majitel nechal zmlazovat habr a další listnáče, při dnešní stoupající poptávce po palivovém dřevu by byl zisk z takového lesa určitě  vyšší, o přírodní hodnotě lesa ani nemluvě…      

 

literatura – většina botanických informací pochází z článku H. Voškerušové

 

 

Komentáře k článku

  1. autor komentáře: J. H. Odepsat

    Opravdu magické místo.

Zanechte vlastní komentář:

pět × = patnáct