krajinou a přírodou východních Čech

PhotoCopyright © Jan Ježek

SliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSlider

Motýli v krajině Stolových hor

rubrika: Krajina a příroda autor: 22. 6. 2014

aneb Motyle Gór Stolowych

Hlavním turistickým magnetem národního parku Góry Stolowe jsou pískovcové skály

Krásné jsou ale i travnaté pláně pod pískovcovými plošinami

Horalé tu vytvořili svébytnou kulturní krajinu, kde se harmonicky prolínají kulturní i přírodní prvky

Kulin – cesta na horské louky…

které se střídají s lesem

Agrární valy tu dokládají tvrdý boj o přežití v horské krajině. Mohutné hromady kamení, které horalé po staletí vysbírávali ze svých políček a pastvin. Svědectví toho s jakou intenzitou se tu dříve hospodařilo…

Krásná je zdejší podhorská krajina …

Jak už napovídá samotný název Góry Stolowe, jsou tím nejvýznamnějším přírodním fenoménem a hlavním turistickým magnetem tohoto národního parku pískovcové stolové hory, které patří v rámci Evropy k těm nejvyšším. Temena Hejšoviny či Boru jsou sice úžasná svojí geomorfologií, ovšem díky extrémnímu klimatu a málo úživným pískovcům jde o druhově poměrně chudé ekosystémy. Z hlediska biodiverzity je mnohem zajímavější krajina luk a pastvin, která se rozkládá na sušších a klimaticky příznivějších místech pod pískovcovými plošinami. Zejména směrem na jih ke Kudowě navazuje na stolové hory členitá krajina kopců, plání a hlubokých strmých údolích. Geologické podloží je tu mnohem pestřejší, pískovce a místy i granity postupně přecházejí v mnohem úživnější opuky a slínovce. Hluboká údolí říček byla poměrně hustě osídlena a horalé tu staletým hospodařením vytvořili svébytnou kulturní krajinu. A protože po odsunu Němců i dosídlení Poláci  pokračovali v pastevectví a lučním hospodaření, pokrývá svahy zdejších dolin často pestrá mozaika luk, pastvin, mezí a remízků. Zatímco u nás mají dnes podobná horská údolí čistě chalupářsko-rekreační charakter, tyhle chudé a zapomenuté končiny polských Sudet připomínají místy svým rázem i způsobem života spíše Balkán nežli střední Evropu. Rozmanitá nabídka stanovišť, která je podmíněna pestrým reliéfem, různými klimatickými poměry a zejména malorolním způsobem obhospodařování krajiny, svědčí motýlům. Těm se zde daří výrazně lépe než na nedaleké české straně.

Podhorské vsi mají občas “balkánský” ráz

Balkán připomínají i zvířata, která se pasou u každé druhé chalupy

Malé Jiříkovice – tohle už u nás na vesnici nevídáme…

Darnków – zdejší usedlosti jsou poměrně malebné

A platí to ostatně i pro jejich okolí (pastviny u Darnkówa)

Pro nejvýše položené pláně jsou typické málo úživné pastviny s kostřavou a smilkou, 

… kde létají jen běžné druhy motýlů. Například okáč třeslicový

Nebo okáč poháňkový

či soumračník jitrocelový

Ale na úživnějších místech postupně přibývá ovsík a louky se stávají druhově rozmanitější 

Kromě běžných druhů (zde např. okáč luční) tu poletují i ty vzácnější…

které na Náchodsku úplně vymizely. Hojný tu je například okáč rosičkový

Nebo krásný modrásek ušlechtilý

Pro lesní lemy je typický okáč černohnědý

A taky méně běžný okáč ječmínkový

Na pastvinách se šťovíkem jsou velmi hojní ohniváčci

Běžný je tu krásný ohniváček modrolemý

A místy lze potkat i vzácnějšího ohniváčka modrolesklého

Vlhká prameniště porůstají vysokobylinné porosty s úpolíny, rdesnem a prstnatcem májovým

Pro vlhčí louky jsou typičtí perleťovci – zde perleťovec kopřivový

Perleťovec dvanáctitečný

Perleťovec velký

Na jižních stráních střídají ovsíkové louky s vysokou trávou sušší krátkostébelné trávníky s mateřídouškou

Tyhle stráně v minulosti sloužily jako pastviny pro ovce a kozy, dnes většinou zvolna zarůstají náletem a vyznačují se vysokou druhovou rozmanitostí flóry i fauny.

Na některých místech tu koncem června ve velkém vykvétá lilie cibulkonosná

Hojná je tu vřetenuška mateřídoušková

Stejně jako hnědásek jitrocelový,

který na Náchodsku úplně vymizel…

Občas tu lze potkat i soumračníka čárkovaného

A na odkrytých výchozech opuk se dokonce velmi vzácně vyskytuje i soumračník skořicový

Poletuje tu drobounký modrásek nejmenší

A společně s ním i vzácný modrásek lesní

I když velkou část krajiny opět pohltil les a mnoho pastvin zarůstá trnkami či ostružiním, není stále ještě problém na zdejších květnatých loukách plných motýlů a kytek potkat koně, krávy nebo kozy. Nicméně i tady je jasně vidět, že mladší odešli do měst a na samotách a v osadách zůstává hlavně starší generace. Už dnes chalupy začínají skupovat lufťáci a je jasné, že poté, co poslední staří hospodáři umřou, vezme i zdejší ráz krajiny postupně za své. Něco luk se sice jistě podaří udržet díky eurodotacím, ale už to asi nebude taková ta pěkná, pestrá a živá krajina, kde se pozvolna a harmonicky prolínají kulturní i přírodní prvky. Poslední roky procházím zdejší krajinou a s úžasem sleduji ten obrovský rozdíl v druhové rozmanitosti motýlí fauny mezi českou a polskou stranou hranic. Teprve tady si člověk uvědomí, že zdravou a živou kulturní krajinu s jemnozrnnou mozaikou stanovišť nemůže ani ten nejpropracovanější systém přírodních rezervací a ochranářských pravidel nikdy nahradit.

Krásná je zdejší pohorská krajina, ve které se motýlům daří…

 

 

Komentáře k článku

  1. autor komentáře: admin Odepsat

    Do galerie přidány nové fotky motýlů

Zanechte vlastní komentář:

devět + = šestnáct