krajinou a přírodou východních Čech

PhotoCopyright © Jan Ježek

SliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSlider

Na Bílé skále

rubrika: Genius loci, památky autor: 22. 4. 2017

Bílá skála je zapomenuté a dnes téměř nepřístupné místo na severní hraně plošiny Stolových hor. Skalní ostroh leží přímo na česko-polské hranici, která se tu tak, jak sleduje okraj plošiny, ostře stáčí na severozápad. Dříve to bylo oblíbené a navštěvované výletní místo, které po odsunu Němců a uzavření hranice zcela upadlo v zapomnění. Vyhlídková plošina za tu dobu zarostla březovým náletem a přístupová pěšina, která se klikatí mezi skálami v nepřehledném a téměř neschůdném terénu, je dnes sotva znatelná. Výhled směrem do Broumovské kotliny je ovšem stále stejně úžasný. A že o místě nikdo neví, neškodí, spíše naopak.

Výhled z Bílé skály směrem k Božanovské koruně

Výhled směrem na Studenou vodu

… a směrem Božanov

Když už sem člověk zabloudí, vyplatí se sestoupit pod skalní útes do míst, kde se láme státní hranice. K útesu je tu přilepený jeden z hraničních kamenů a skalní stěnu nad ním zdobí snad všechny myslitelné hraniční značky, které se  tu během posledních staletí používaly při značení hranice. 

Na Bílé skále – jeden z několika zdejších hraničních kamenů s letopočtem

To nejzajímavější místo je ale dole pod skalní plošinou

Na klasickém bílo-červeném hraničním patníku jsou černá písmena C a P, která značí, že jsme na česko-polské hranici. Čísla III 182/6 označují daný úsek hranice a pořadí hraničníku na tomto úseku. Pod bílou barvou je jasně zřetelné vyryté označení CS a D z doby první republiky. Ostatní starší značky jsou rozmístěny okolo. Dvakrát je tu ostr (břevno) jako hraniční značka pozemků patřících broumovským benediktinům. Letopočty značí rok, kdy byl kontrolován a vymezován průběh hranice. „WB” je starou hraniční značkou lesů města Radkowa („Wünschelburg”), číslice I. v oválu je lesní či katastrální značkou vymezující panství Michaela von Stillfrieda z Nowe Rudy, stejné značky z 19. století lze vidět i jinde ve Stolových horách. „CVI” by mohlo patřit císaři a českému králi Karlu VI (Carol VI.).  Zkratku „OAB” (Othmarus Abbas Braunensis) tvoří iniciály Othmara Daniela Zinkeo, který byl broumovským opatem v létech 1700 – 1738. V té době zažívalo zdejší opatství největší konjunkturu a iniciály tohoto opata lze najít kolem Broumova na více místech. „BAB” jsou pravděpodobně iniciály Benna II Löbla (Benno Abbas Braunensis), opata který nastoupil hned po Zinkem (1738 – 1751). Případně mohou ještě patřit Brunovi Čtvrtečkovi (1887 – 1922), ale to je vzhledem k dataci nepravděpodobné. Komu patří další iniciály těžko říci. Snad jen „FB“ – pravděpodobně jde o žádost broumovského benediktinského kláštera o lajk na facebooku…

Prastará znamení hranice

Broumovská kotlina z Bílé skály…

 

Zanechte vlastní komentář:

tři + dva =