krajinou a přírodou východních Čech

PhotoCopyright © Jan Ježek

SliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSlider

Na Rogowci

rubrika: Krajina a příroda autor: 15. 11. 2015

Strmý výstup na hraniční hřeben Javořích hor. Cesta se klikatí, stoupání a klesání, obcházení kopců po vrstevnici. Severní část Javořích hor označují Poláci přiléhavě jako Góry Suche. Opravdu – žádné prameny ani potoky. Strmé svahy sopečných kopců. Červené kamení, vyvřelé ryolity a melafyry. Krásné bučiny, jasany, javory a jeřáby. Říjnové listí, barevná kouzla podzimních dní. Krajina trochu připomínající severní část Českého středohoří a Lužické hory…

 

Směrem na severovýchod vybíhá z hor výrazný hřeben se skalnatými vrcholy Jeleniec a Rogowiec. Na Rogowci v nadmořské výšce 870 m. se nachází zřícenina stejnojmenného středověkého hradu, který byl nejvýše položeným hradem v dnešním Polsku. Hrad byl vybudován během velké středověké kolonizace již na konci 12. století. Jako i jiné hrady byl Rogowiec několikrát přestavěn a rozšířen a jak už to v lesnatém pohraničí bývalo, stával se opakovaně sídlem místních loupeživých rytířů, a proto byl koncem 15. století preventivně rozbořen. I když se jednalo o hrad poměrně rozsáhlý s mohutnou fortifikací, do dnešních dnů se zachovaly jen základy několika zdí. Neuvěřitelný výhled do okolí, kde se kombinuje krásná mozaika polské venkovské kulturní krajiny s divokou přírodou zalesněných sudetských hor. Pro mě zatím jednoznačně nejhezčí místo v Javořích horách…  

výhled na hřeben Rogowniku z nedalekého Gomólniku

 

Pod hradem Rogowiec

Stezka prochází skalní průrvou Skalna Brama

Jednoduché kříže tolik typické pro polské Sudety…

Krásné výhledy do okolní krajiny

Vrchol Rogowniku na kterém jsou ukryty zbytky stejnojmenného hradu

Zde kdysi stával hradní palác

Horní část hradu je na samotném skalnatém vrcholu

Zůstaly jen základy obvodového zdiva

Zbytky hradní věže a horního paláce

Úžasný výhled do kraje

A krásně je i v podhradí – Góry Suche od severu z kotliny Gluszyce

Sudety industriální – drtička opuštěného lomu

Výhled na Góry Suche

Výhled na opačnou stranu na Gluszycy

Panorama na závěr – pohled z Gomólniku na Gluszycy, Góry Suche a Wałbrzyskie

 

 

Komentáře k článku

  1. autor komentáře: Vítězslav Doležal Odepsat

    Pane Ježek !
    Vím, že přede mnou to už napsalo nejméně stovky návštěvníků webu. Díky, je to krásné, moudré a je z toho cítit jak rád máte krajinu. Našel jsem Vás při hledání informací o vambeřické cestě. Máte toho na webu ohromnou spoustu, smekám před Vámi. Jsem narozen v Náchodě (1945), bydliště Zbečník do osmnácti let věku. Moje zájmy a vnímání světa je snad shodné s Vámi. Dnes žiji v Jizerských horách ale do Zbečníka stále dojíždím udržovat pozůstalost a mít tak základnu pro své výlety. Především tedy na Stolové hory (to je srdcovka), Broumovsko, ale také Gory Suché, Rogowiec, Kostrzyna, Stožky, Dzikowiec atd. To by byl dlouhý výčet. Právě proto je mi váš web ohromně blízký. Fotíme totéž (vy určitě lépe – já jsem na zrcadlovku, objektivy a stativ pohodlný), vnímáme totéž. Obdivuji váš záběr, včetně občanské angažovanosti. Já jsem rád, že jsem se dočkal té svobody Schengenu. Vždyť téměř po celý život jsm netušil co je krásy a historie za kopečky, v mnou opovrhovaném “Polsku”. Ted spíš Kladsku, Sudetech a Dolním Slezsku. Dnes to doháním z Tanvaldu přes Szklarskou Porebu a Jelení Goru a pořád nevím kam dřív. Domů, na Broumovsko, nebo sem. Život jsem prožil v Ústí nad Orlicí (pořád tam máme trvalé bydliště) a tak můj rajon je od Kralického Sněžníku (možná i Jeseníků) po České Švýcarsko. Ale to už se ani nehodí psát. Znovu tedy veliké díky za krásný, poučný web do něhož je radost se ponořit. Pokud budou i Vaši studenti alespoň trochu po Vás tak je to moc dobře. I za to Vám patří dík !

    • autor komentáře: admin Odepsat

      Děkuji za krásný vzkaz. Už se těším, až se někde potkáme… Jan Ježek

Zanechte vlastní komentář:

osm × = šedesát čtyři