krajinou a přírodou východních Čech

PhotoCopyright © Jan Ježek

SliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSlider

Na Rýchorách

rubrika: Krajina a příroda autor: 15. 2. 2015

Břehy potoka pokryté sejpy z těžby zdejšího zlata. Agrární valy z mezí a pastvin, které pohltil les. Zaniklá sudetská vesnice a nad ní začarovaný les. Kdysi se v něm pásly krávy, hrabalo listí na stelivo a těžilo každoročně dřevo. Zdejší pohádkově pokřivené kmeny stromů připomínají patagonské lesy s nothofagy.  Tolkienovská krajina - Rýchorský prales, silný vítr a hustá mlha, z které se vynořují kmeny těch nejneuvěřitelnějších tvarů.

Zážitek z pohádkového lesa…

Rýchorský prales – buky zkroucené do těch nejneobvyklejších tvarů

Rýchory jsou izolovaným hřebenem Krkonoš, který vybíhá daleko na východ až nad Žacléř. Největším lákadlem Rýchor je Dvorský les, který je též označován jako Rýchorský prales. I když se o pravý prales nejedná (ostatně ani slavný Žofínský a Boubínský prales nejsou pralesy), jde o jedno z nejatraktivnějších míst Krkonoš. Zdejší les rostoucí v nadmořské výšce kolem jednoho kilometru je proslavený zejména bizarně pokroucenými buky, jaké nikde jinde u nás nenajdeme.   

V Rýchorském pralese

I když to tu místy opravdu připomíná prales, byl les dlouho dobu velmi intenzivně formován lidskou činností

V minulosti bylo pro Krkonoše typické velmi intenzivní budní hospodaření spojené s chovem obrovského množství skotu. Protože místní louky byly z větší části užívány hlavně na produkci sena pro dlouhé zimy, páslo se opravdu všude, kde to šlo. Tedy i v lese, pokud zrovna nešlo o smrkovou monokulturu. Na Rýchorách se tak ještě v devatenáctém století praktikovalo lesní pastevectví skotu, který na odrůstajících bucích okusoval mladé výhonky a deformoval je. Pokroucené kmeny pak byly těženy hlavně na palivové dřevo a Dvorský les byl tedy spíše jakousi intenzivně obhospodařovanou pařezinou. Při pařezinovém hospodaření jsou těženy kmeny stromů již po pár letech, aby se dřevo nemuselo štípat a z pravidelně obřezávaného kormusu pak obrážejí křivolaké výmladky. Až teprve po odsunu sudetských Němců začal les divočet a stromy odrůstat do výšky. Tyto stromy pak byly navíc vystaveny drsným klimatickým podmínkám a zdejší buky tak mají nezaměnitelný habitus typicky pokroucených kmenů vyrůstajících ze společného místa. Na bukový les pak na temenu hory navazuje velice hezká přírodní smrčina, která poblíž Rýchorské boudy přechází v krásné horské louky se smilkou a rozptýlenými smrky. Mezi botaniky jsou pak pojmem i dvě zdejší botanické rezervace – Rýchorská květnice a Sluneční stráň. Jedno z posledních míst u nás, kde ještě kvete sasanka narcisokvětá a hořeček ladní baltský. Sluneční stráň navíc slouží jako refugium pro chráněné rostliny přenášené při záchranných transferech a na jaře jsou zdejší fialové koberce prstnatců neopakovatelným zážitkem.

Výsledek těžby, lesní pastvy a drsného klimatu poté, co dostala příroda volnost

Na plochém hřebenu hory přechází les v krásnou horskou smrčinu

Na kterou navazují u Rýchorské boudy krásné horské louky a pastviny

Krkonoše – Na Rýchorách

Sasanka narcisokvětá – jeden z mnoha místních botanických klenotů

Hořeček ladní pobaltský – v ČR přežívá na třech posledních místech

 

 

Komentáře k článku

  1. autor komentáře: Daniel Čejchan Odepsat

    Testovací komentář.

  2. autor komentáře: Kateřina Voňková Odepsat

    Děkuji, děkuji, děkuji – krásné fotografie, úžasné texty. Jásám, že ještě stále nacházím lidi a takovou schopností pohledu na svět, na kterém je přece nádherně – děkuji a těším se na další – Všechno dobré :-)

Zanechte vlastní komentář:

sedm − = nula