krajinou a přírodou východních Čech

PhotoCopyright © Jan Ježek

SliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSlider

Nad Pískovou roklí

rubrika: Ostatní autor: 22. 5. 2021

Původně jsem to zde ani publikovat nechtěl, nicméně pro úplnost vkládám i další svůj příspěvek z již zmíněného fóra Sudety v proměnách času. Rovněž tento článek vyvolal velkou vlnu negativních reakcí, byl jsem obviněn z manipulace a falšování historie a admin jej během pěti minut odstranil. Proč, to věru netuším…

Nad Pískovou roklí

“Písková rokle je jedním z nejhezčích, ale také nejhůře přístupných míst Broumovských stěn. Hlavní hřeben Stěn, jenž vymezuje Broumovskou kotlinu, tvořil odnepaměti jazykovou hranici – oblast Policka kolonizovali Češi, Broumovsko bylo ryze německé. Za války vedla protektorátní hranice podél hřebene Stěn, téměř celá rokle byla na české straně, ale horní ústí soutěsky leželo již v říši. Během poslední válečné zimy ukrývali v rokli místní stateční Češi ruské válečné zajatce, kteří uprchli z blízké pobočky koncentračního tábora Gross-Rosen. Pamětníci vzpomínali, jak ještě v dubnu, pár týdnů před koncem války, dědci ze sudetské strany Stěn uvědoměle nastoupili do Volkssturmu, v rojnici pročesávali zdejší skály a z loveckých kulovnic stříleli po všem, co se hnulo. V horní části rokle, přímo na bývalé sudetské hranici, zůstalo několik staletých buků s pozdravem z německých dob…” 

Nad Pískovou roklí

PS. Zmíněný příběh je pravdivý, byl opakovaně popsán a je dobře historicky zdokumentován. V Broumovských stěnách našlo úkryt hned několik uprchlíků, v Pískové rokli tábořili dva rudoarmějci – Rus G. G. Lesenko a Ukrajinec I. F. Kolinzjan. Nejdříve je přes zimu skrývali na svém statku Grossovi, ti jim později pomohli zbudovat provizorní srub v Pískové rokli a pravidelně je zásobovali potravinami. Za obojí pochopitelně hrozil celé rodině trest smrti, proto tam píšu o statečných Češích. Pravdivá je i ta příhoda s Volkssturmem, jehož rojnice pročesala i Pískovou rokli, uprchlí zajatci se zachránili útěkem do skal na poslední chvíli a kulky jim hvízdaly kolem hlavy. Oba rudoarmějci válku ve zdraví přečkali a do Hlavňova se na několik dní, tentokrát již v řadách Rudé armády, vrátili. Jako projev díků od nich Grossovi dostali mj. koníka, který na statku sloužil ještě mnoho let. Další osud “uprchlíků” po návratu domů je však neznámý, nejspíše skončili v pekle stalinistického Gulagu jako většina sovětských vojáků, kteří upadli do německého zajetí. Hakenkreuzy na fotografii jsou autentické, je vidět, že se je po válce někdo pokoušel “odstranit”. Jejich přesnou polohu nebudu z pochopitelných důvodů zveřejňovat…   

Zanechte vlastní komentář:

pět × = čtyřicet pět