krajinou a přírodou východních Čech

PhotoCopyright © Jan Ježek

SliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSlider

O nejstarších hraničních kamenech

rubrika: Genius loci, památky autor: 3. 2. 2020

Unikátní soubor dvou hraničních kamenů na jednom místě se nachází v Jestřebích horách u Odolova. Nad areálem bývalého dolu, dnešní věznicí, se asfaltová cesta stáčí výraznou serpentinou na hřeben a asi 50 metrů severovýchodně od této zatáčky jsou v lese ukryty dva mohutné pískovcové kameny s hraničními znaky a letopočty. Kameny vymezují hranici mezi náchodským panstvím a panstvím Skály, respektive Stárkov.

Poté, co roku 1544 zakoupil Bernard Žehušický zdejší panství, rozhodl se neobnovovat zchátralý hrad Skály a postavil si nový panský dům ve Stárkově. Záhy nechal potvrdit správný průběh hranice mezi svým a náchodským panstvím, který měly dosvědčovat i tyto hraniční kameny. Menší kámen nese letopočet 1559, kdy byl průběh hranice potvrzen, a je tu zobracen maltézský kříž a štít se znamením dvou loukotí, které měli Žehušictí ve znaku. Po stranách štítu jsou iniciály nového majitele stárkovského panství Bernarda Žehušického – B Z. Tento kámen je napříč puklý. Je poměrně málo pravděpodobné, aby se takový kámen sám rozlomil ve svém středu vedví. Podle záseků ve hraně pukliny se zdá, že se jej někdo pokoušel z hranice odstranit, ale svůj záměr nakonec nedokončil. Snad že byl kámen příliš těžký a zapuštěn nečekaně hluboko do podloží. Je pravděpodobné, že k tomu došlo při jedné z pozdějších změn majitelů či hranic panství.

Stárkovský kámen

Stejný kámen před očištěním… Mám takovou divnou zálibu v hledání a čištění starých hraničních kamenů…

Na větším z kamenů je opět vyrytý kříž s letopočtem 1559 a dále je tu u litery R (jako Renoviert) vyznačen letopočet 1730, kdy byla hranice opět potvrzena. Litera N a číslice 90 patří k novému číslování hraničních kamenů z roku 1730. U šikmo děleného štítu jsou litery A S – jde o erb a iniciály tehdejšího majitele náchodského panství Albrechta Smiřického ze Smiřic. Kameny jsou zajímavé i tím, že leží na sudetské hranici, která byla i hranicí jazykovou, oddělující češtinu a němčinu. Přesné vročení hraničních kamenů do r. 1559 z nich činí nejstarší mezníky v Sudetech, a možná i v celých Čechách, jde tedy o unikátní památku.

Náchodský kámen

Na historických hranicích náchodského panství se donedávna nacházel ještě jeden takový unikátní hraniční kámen s vročením 1559. Měl být v okolí obce Bystré na hranici s panstvím Bischofstein, poblíž starého úvozu někde mezi Turovem a Jestřebími horami. I tento kámen nesl výseč loukoťového kola, rodový znak Žehušických. Bohužel nešlo o přírodní skalku, ale osekaný kamenný mezník vsazený volně do země. Půl tisíce let stával kámen na svém místě, až byl v roce 1998 ukraden, nejspíše aby „ozdobil“ zahrádku nějakého debila. Další staré mezníky byly i v okolí osady Brandy (Paseky). Ještě donedávna byl prý jeden takový patník k vidění na zřejmě nepůvodním místě poblíž jedné ze zdejších chalup. Taky už tam není. Na hranici vedoucí v Jestřebích horách zachovalo ještě mnoho hraničních křížů sekaných do skal a také několik mladších hraničních sloupků s vročením 1730 a literami H S a H N, označujícími náchodské a stárkovské panství, Herrschaft Starkstadt a Herrschaft Nachod.

Zanechte vlastní komentář:

devět × jedna =