krajinou a přírodou východních Čech

PhotoCopyright © Jan Ježek

SliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSlider

Pod Vápenným vrchem

rubrika: Krajina a příroda autor: 14. 5. 2017

Orlické hory jsou poměrně chudé na vápence, které se tu vyskytují jen jako krystalický mramor v několika lokálních čočkách uvnitř metamorfovaných svorů. Na české straně vystupují tyto polohy na povrch zejména v okolí Vápenného vrchu. Protože vápno bylo odnepaměti cennou surovinou, byly všechny zdejší dostupné výchozy mramoru těženy. A jak už napovídá jméno kopce, byl vytěžený mramor na místě okamžitě přepalován na vápno v jednoduchých vápenkách. Zbytky jedné takové vápenné pece se nacházejí u zaniklé německé osady Kamenec, nad kterou se mramor těžil v několika menších lomech. Jeden z těchto lomů má nečekaně zajímavý ráz. V dolní části má lom charakter povrchové dobývky, která v délce několika desítek metrů odkryla ve svahu skalní stěnu. Protože se žíla mramoru v horní části lomu noří pod povrch, vytvořilo tu lámání kamene poměrně rozsáhlou komoru, která připomíná jeskyni. V horní části dolu je opěrný nevyrubaný pilíř, za kterým se sestupuje k podzemní komoře, na mnoha místech jsou ve stěnách a stropě patrné po vrtání a lámání kamene. Na čelní stěně komory odkryla dobývka zajímavou podívanou. Bělostný mramor se tu v úzkých pásech střídá se svory, které se díky obsahu několika různých typů slíd barevně třpytí. Nejhezčí na horninové kresbě je ale to, jak byly horniny během metamorfózy plasticky deformovány. Složité vrásy vápence byly na mnoha místech roztrhány a proloženy okolními svory do překrásných obrazců. Když vápenec díky vysokým teplotám a tlakům překrystalizoval na mramor, došlo k jeho obohacení o různé minerály z okolních hornin. Původně bělostná hornina tak místy získala červenou, zelenou nebo dokonce žluto-zlatou barvu. Je možné, že horalé při těžbě mramoru sledovali nějaké krasové dutiny, v horní části komory vyúsťuje menším otvorem krasový kanál, ze kterého vytéká voda. Těžba měla jistě jen lokální význam, a když se kvůli levnějšímu dovozu vápna přestala namáhavá práce vyplácet, byl lom opuštěn. A tak už se asi nikdy nedozvíme, kam vede ten úzký kanálek pod stropem, může být, že ústí do nějakých krasových prostor…

Zbytky staré vápenky nad Kamencem

Jeden z několika zdejších lomů, kde se lámal mramor

V horní části lomu se dobývka noří pod povrch

Jak staří horalé sledovali vrstvy mramoru, vyrubali tu podzemní komoru

Která připomíná jeskyni

Na čelní stěně komory vytvořily deformované vrstvy hornin překrásnou podívanou

Vlevo nahoře je vyústění krasového kanálku

Plastické deformace metamorfitů jak z učebnice geologie…

Zanechte vlastní komentář:

šest − dva =