krajinou a přírodou východních Čech

PhotoCopyright © Jan Ježek

SliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSlider

Polski Tibet

rubrika: Genius loci, památky autor: 3. 11. 2013

Polski Tibet

Studená krajina polských Sudet. Táhlé pláně stolových hor s pastvinami a lesy. Daleké výhledy do Čech i Polska. Osamělí pasoucí se koně. Hlavní evropské rozvodí. Tesané kameny u opuštěných cest. Sem tam zbytky mohutných teras a zdí z dávno opuštěných rozpadajících se statků. Vylidňující se vesnice a osady v údolích podél potoků a říček. Člověk jde a  přemýšlí o osudu sudetské krajiny a najednou…

Pohled ze sedla nad gompou – malý kousek Tibetu uprostřed Sudet

V blízkém sedle kamenná mohylka a buddhistické praporky. Reminiscence Tibetu. A pak pohled dolů do údolí z blízkého návrší – obří bělostná stúpa a tibetský klášter. Překvapení a údiv. Ale jenom na chvíli.  Jsme totiž v polských SUDETECH, kde je možné úplně všechno. A tohle je takový malý polský TIBET.

Polski Tibet

Polski Tibet

V r. 1995 darovali dva polští žáci svému učiteli, představiteli nejstarší buddhistické školy Nyingma – tibetskému lámovi rinpočhemu Czime Rigdzin, několik hektarů půdy na pozemcích zaniklé německé osady uprostřed polských Sudet.

Polski Tibet

Místo, které leží v krásné přírodě Stolových hor daleko stranou od civilizace, připomnělo při návštěvě rinpočhemu krajinu, kde byl založen první tibetský klášter této školy. Z tohoto důvodu projevil přání, aby zde polští buddhisté vybudovali meditační centrum, kde by se rozvíjelo učení tibetské tradice Dziangter a Khordong. Středisko rinpočhe pojmenoval tibetsky …………………., což v překladu znamená „blaho a užitek pro všechny“.

Polski Tibet – gompa

Dnes je zde kromě několika obytných budov velká gompa (síň určená k meditacím), která zdařile napodobuje tradiční bhútánskou architekturu. Vnitřek gompy zdobí nádherné  tapiserie s výjevy z tibetského buddhismu. Malby byly ručně zhotoveny přírodními barvami mistry v bhútánských klášterech. V blízkosti gompy se nově nachází i krásná zářivě bílá stúpa.

Vnitřní výzdoba gompy

Stúpy jsou jakousi budhistickou obdobou našich kapliček a obvykle je najdeme v krajině na výrazných místech. To platí i pro tu sudetskou.

Místní buddhisté mají vkus a tak i obytné zázemí gompy do krajiny docela zapadá. Cesty i sedla v okolí gompy zdobí drobné kamenné mohyly a modlitební praporky. Svým celkovým rázem navíc vysídlená sudetská krajina s táhlými pláněmi Tibet opravdu tak trochu připomíná. Na místo vede jen stará štětovaná cesta a několik strmých pěšin. Pohled od gompy do všech světových stran je úchvatný – jen lesy a pastviny, jediná stavba nehyzdí obzor. Po soumraku žádné světlo, jen hvězdné nebe nad hlavou. První pohled na stúpu ve středoevropské krajině působí věru zvláštním dojmem, asi jako kdybyste někde na tibetském venkově narazili na Boží muka. Zamyšlení je navíc umocněno nedalekou kapličkou s Pannou Marií. Nakonec si ale člověk musí říct, vlastně proč ne?! Stejně je dávno zglobalizováno a i když člověk není esoterik, tady ve vzduchu cítí klid, mír a „pozitivní vibrace“ (na rozdíl od mnoha jiných míst v Sudetech). Tak ať to tak zůstane. Proto taky neuvádím přesnou lokaci ani nové či staré jméno místa, kdo o to opravdu stojí, jistě to sám najde.

Z jihu vede do polského Tibetu jen stará štětovaná cesta

Se starými tesanými kameny

S kříži a kapličkami

Kde prapory u cesty předávají modlitby větru

A poselství nesou i kameny

Ale přijít můžeme i z hor od severu

Cesta je to krásná v každé roční době

Kde se pasou koně

S praporky u lesních pěšin …

Znamení nás dovedovou na místo, kde končí a začínají všechny cesty polským Tibetem

 

Komentáře k článku

  1. autor komentáře: Miroslav Macek Odepsat

    Dobrý den pane Ježek, v neděli jsme se potkali na Hejšovině na vyhlídce. S chutí jsem si prohlédl Vaše stránky. Máte tu spostu fotografií krásných míst, které mám také moc rád. A také tu máte hodně zajímavého
    čtení. Přeji nadále dobré světlo. S pozdravem M. Macek http://miramacek.cz/

  2. autor komentáře: kratas Odepsat

    Včera jsem tam byl, další krásné místo v okolí. Ještě, že je stále co objevovat.

  3. autor komentáře: Eva Nesnídalová Odepsat

    Máme to štěstí, že jsme mohli pěšky projít skoro všechna Vámi na webu uváděná místa a cítit ke krajině to, co Vy. Proto jsme tu zůstali a v 68. neemigrovali.
    K tibetskému klášteru jsme poprvé došli ze silničky od západu, kde stojí starý kamenný ukazatel. Pak od severu od Drogi stu zakretow po úpatí hor s bukovými lesy a vzácnými rostlinami. Jednou také údolím od jihu z Golaczowa a zpět po náhorní plošině Cisowa s krásnými výhledy. Vystoupali jsme taky na protější kopec Krucza kopa, odkud se dá dojít přes Skowron a Opalone až nad Velké Jiříkovice, kde ochranáři vysadili krásný oplocený sad s odrůdami jabloní a dalších stromů, které se zde dříve pěstovaly. Není to nic pro motorizované a konzumenty, proto si snad tato krajina zachová i nadále své kouzlo. Máme rádi místa, kam nechodí mnoho turistů, a kde jsme ještě nebyli. Děkujeme a přejeme ještě mnoho nových objevů a zážitků.

Zanechte vlastní komentář:

dva + devět =