krajinou a přírodou východních Čech

PhotoCopyright © Jan Ježek

SliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSlider

Sudetská tajga

rubrika: Krajina a příroda autor: 11. 12. 2014

Severská tajga v srdci Evropy – Wielkie Torfowisko Batorowskie

V samém srdci Stolových hor, uprostřed rozsáhlé náhorní plošiny, leží v nadmořské výšce kolem 700 m.n.m. rozsáhlé lesní rašeliniště -  Wielkie Torfowisko Batorowskie. Temeno stolové hory zde vytváří mírnou proláklinu, ve které se kumuluje voda. Díky tomu se tu za posledních pár tisíc let vytvořily vrstvy rašeliny místy mocné až několik metrů. Svojí rozlohou přes 40 hektarů patří Bátorovské rašeliniště k těm největším v střední Evropě. Hodně neobvyklé je i tím, že v nedávné minulosti z větší části zarostlo lesem, který je dnes ovšem na ústupu. V druhé polovině 19. století, kdy dosáhla intenzita zdejšího lesního hospodaření svého maxima, bylo rašeliniště s obrovským úsilím z větší části zmeliorováno povrchovými odvodňovacími příkopy. Díky tomu začala voda rychleji odtékat a velká část rašeliniště se postupně buď přirozenou sukcesí nebo umělou výsadbou přeměnila v podmáčenou horskou smrčinu. Po odsunu Němců přestal být odvodňovací systém udržován a postupně se zanáší. Různě vzrostlé smrky kvůli stresu z přílišného zamokření odumírají a les se začíná prosvětlovat. Celé místo nápadně připomíná Sibiř.

Zdejšími potoky protéká černá rašelinná voda

K Bátorovskému rašeliništi vede historická cesta Kregielny Trakt, která míjí menší nádrž

Okraj rašeliniště tvoří běžná smrková monokultura

S tím jak roste vlhkost, mění se i ráz lesa

Oslabené smrky napadá kůrovec, les postupně odumírá. Jsme v rezervaci, všude tlejí padlé kmeny.

Vody přibývá a zanesené meliorační příkopy ji přestávají odvádět.

Terén je místy zcela neprostupný

Stromy odumírají a les se postupně prosvětluje

Na méně mokrých místech smrk sice zmlazuje, ale nažloutlé jehličí signalizuje, že tu stromky asi nepřežijí.

Návrat sudetské divočiny…

Poločas rozpadu lesa, návrat rašeliniště…

Na nejmokřejších místech si živé rašeliniště udrželo kontinuitu a tak tu roste celá řada velmi vzácných rostlin – stromové patro tvoří místy zakrslá borovice blatka, na otevřených prostranstvích rostou pospolu všechny tři středoevropské druhy masožravých rosnatek, vyskytuje se tu i vzácná bažinná orchidej bradáček srdčitý nebo vřesovec čtyřřadý a spousta dalších botanických zajímavostí.  

Velevzácná rašelinná orchidej bradáček srdčitý a běžnější rosnatka okrouhlolistá

Rosnatka anglická – nejvzácnější středoevropská masožravka

Díky těmto vzácným druhům bylo Wielkie Torfowisko Batorowskie už v r. 1938 prohlášeno za rezervaci. Tohle vrchoviště je ale asi nejzajímavější tím, že se tu pozorovat postupný ústup lesa na úkor rašeliniště. Člověk prochází rozsáhlou bažinou, ze které trčí mrtvé stromy. Dokonalý zážitek sibiřské tajgy. Díky tomu, že je z větší části porostlé lesem, má Bátorovské rašeliniště úplně jiný ráz, nežli nedaleké a mnohem známější Torfowisko pod Zielencem.  Terén je to ovšem zcela neprostupný a velmi zrádný. Povrch se tváří jako pevný a nejednou je člověk po pás v bažině. Vím o čem mluvím, určitě by nebyl problém se tu utopit…

                                                                                                                                                                   

Wielkie Torfowisko Batorowskie – takhle si představuji tajgu někde uprostřed Sibiře…

                                                                                                                                                                   

Zanechte vlastní komentář:

jedna + sedm =