krajinou a přírodou východních Čech

PhotoCopyright © Jan Ježek

SliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSlider

U Malé Čermné

rubrika: Krajina a příroda autor: 29. 1. 2014

Jeden z důvodů, proč tak rád při svých toulkách mířím do blízkého Polska, je ten, že se tam nepovedlo místní zemědělce kolektivizovat a venkovská krajina je tam díky tomu taková pestřejší a zajímavější. Zatímco u nás převažuje velkoplošné hospodaření, v Polsku pořád ještě fungují menší rodinné farmy a je běžné, že ve vesnici stojí u každé druhé chalupy chlív s kravkami a traktor. Pole jsou tu taková menší a střídají se s pastvinami, loukami a občas se dá vidět i křovinatá mez s kozou, což je jev u nás téměř neznámý.

Louky u Malé Čermné na polských hranicích – malý kousek tradiční evropské kulturní krajiny…

Krásnou ukázku takové tradiční kulturní středoevropské krajiny jsem úplně náhodou našel v malinkatém výběžku Polska do Čech kousek od lázní Kudowa mezi českými obcemi Malá Čermná a Žďárky. Terén je tu mírně zvlněný a mezi nevysokými kopečky je skryto půvabné údolíčko, na jehož dně uprostřed slatinné louky vyvěrá mohutný minerální pramen. Podmáčené louky na dně střídají na okolních stráních suché meze a pastviny s rozptýlenými stromy a keři. Místo je tak z ruky a nedá se tam ani dojet autem, že si člověk připadá jako někde na Balkáně.

Na dně údolí tu uprostřed podmáčené louky vyvěrá minerální pramen

Sušší stráně pokrývají občasně přepásané květnaté meze

Některé louky jsou pravidelně sečeny

A jiné spíše zarůstají. Zkrátka velká rozmanitost na malé ploše…

Běžný je tu ťuhýk a koroptve, občas se ozve i chřástal. Na vlhčích místech kvete bohatě krvavec toten, v jehož rudých květenstvích se vyvíjejí housenky modrásků r. Maculinea, kterých zde koncem července poletují stovky. Nikde jinde jsem neviděl tak početnou populaci modrásků očkovaných jako tady. Žádný velevzácný druh motýla nebo orchideje se mi tu sice objevit nepodařilo, nicméně četnost těch běžnějších druhů je v porovnání s běžnou zemědělskou krajinou udivující.

V létě tu poletují stovky modrásků očkovaných

A běžný je tu i jeho příbuzný modrásek bahenní

Žije tu i malinký modrásek štírovníkový, který na Náchodsku zcela vymizel.

Ze zajímavějších druhů motýlů tu ještě létá třeba modrásek štírovníkový, perleťovec dvanáctitečný, ohniváček čárkovaný, otakárek feniklový nebo náš „nejžlutější“ žluťásek čilimníkový. Tenhle motýl je zajímavý tím, jeho místní populace zakládají na jaře dospělci, kteří k nám přiletěli až z jižní Evropy. Tito migranti představují naši první generaci a objevují se spíše ojediněle. Samice nakladou vajíčka, ze kterých se vyvine druhá o něco početnější populace. Poslední a nejpočetnější populace se líhne až v září a tito motýli migrují zpátky na jih. Vloni jsem tu v srpnu viděl poletovat několik desítek těchto krásných žluťásků, což byl úžasný zážitek.

Žije tu krásný žluťásek čilimníkový

I perleťovec dvanáctitečný

Doma je tu atraktivní otakárek fenyklový

Nově se tu daří i ohniváčku černočárnému

Místní nejhojnější bělásek (b. Realův) při námluvách…

Ale je tu hezky i bez motýlů – úchvatné jsou zdejší meze v dubnu, kdy rozkvétají trnky vykvétají

U Malé Čermné – louky a meze uprotřed polí. Takhle si představuji hezkou zemědělskou krajinu…

Díky odlehlosti tady zřejmě nehrozí žádný develeperský projekt, půda je tu málo úživná a tak tu snad ty meze a louky zůstanou. A vypadá to (zřejmě i díky dotacím), že se tu dnes hospodaří v podobném rozsahu jako v minulosti, i když s o něco menší intenzitou, takže se tu místy trochu rošířily šípky, trnky a další keře. Což zatím v tomto rozsahu vůbec nevadí ba spíše naopak. Snad tu místní zemědělci budou hospodařit podobně i v budoucnu – jedna z hlavních příčin ochuzení české přírody byla ta, že jsme podobná místa přestali obhospodařovat a nechali zarůst náletem a křovím.

Zanechte vlastní komentář:

sedm + = devět