krajinou a přírodou východních Čech

PhotoCopyright © Jan Ježek

SliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSlider

U Polské brány

rubrika: Krajina a příroda autor: 7. 1. 2013

Pod vrchem Homole se stejnojmenným hradem poblíž sedla Polská brána

V nadmořské výšce 660 m mezi Orlickými horami na východě a Stolovými horami na západě leží důležité sedlo „Polská brána“ (Przelec Polskie Wrota), které představuje nejvyšší bod na cestě spojující Čechy s Kladskou kotlinu. Sedlem prochází starobylá a velmi významná cesta. Jednalo se o významnou trasu již v dávné minulosti – v době římské tudy procházela boční větev jantarové stezky, ve středověku se tato zemská stezka označovala jako Náchodská,  Kladská či Polská.

Výřez z Klaudiánovy mapy z r. 1518. Mapa je orientována opačně nežli dnešní mapy (sever je dole). Hrad homole je vlevo dole na zemské stezce mezi Náchodem a Kladskem. mapa – http://commons.wikimedia.org

Později se také začal občas užívat i pojem Sudetská cesta. V blízkosti sedla leží výrazný pravidelný vrch Homole, na kterém byl během 13. století vybudován přemyslovský hrad, který umožňoval kontrolu významného průsmyku. Homole s hradem se z české strany jeví jako zdaleka viditelný nápadný zub na obzoru s jinak spíše táhlými hřebeny.

Homole s hradem se z české strany jeví jako “zub” mezi táhlými hřebeny. Nejníže položené místo na obzoru je průsmyk Polskie Wrota.

Ačkoliv samotný hrad byl poměrně malý, díky své strategické poloze patřil k velmi známým a často zmiňovaným hradům Českého království. V dobách husitské revoluce byl hrad husity dobyt a stal se jejich hlavním sídlem na území Kladska. V 16. století byl hrad jako sídlo místních lapků dobyt zemským vojskem a rozbořen, do dnešních dnů se z hradu zachovalo jen torzo mohutné věže.

Zbytky věže hradu Homole

Díky své unikátní poloze na zemské stezce a vysoké nadmořské výšce (730 m.n.m.) má celé místo neopakovatelné kouzlo. Kopec je pokrytý krásným listnatým lesem, v jeho blízkosti leží malé „jezírko“, pár zemědělských usedlostí a hlavně nádherné horské louky s velmi zajímavou květenou.

Blízký statek s polní cestou, v pozadí kopec Homole s hradem

Jsme v polských Sudetech a všude jsou roztroušeny pozůstatky zaniklých německých usedlostí

Zbytky historické vápenky

Na jaře tu kvetou koberce bledulí

Celé místo je úžasně atraktivní jak krajinářsky, tak i z hlediska okolní přírody. Na loukách létají vzácní motýli jako například Modrásek ušlechtilý (Polyommatus amandus) nebo soumračník čárkovaný (Hesperia comma).

Krajina v okolí Polské brány

Na jaře se prameniště na loukách pokryjí koberci bledulí, později zde kvetou orchideje – například pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), je zde jediná kladská lokalita kruštíku bahenního (Epipactis palustris), vzácně se vyskytuje i vstavač mužský (Orchis mascula). Místy hojné jsou zárazy (Orobanche), mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus) a zvonečník hlavatý (Phyteuma orbiculare). Nachází se zde i jedna ze dvou polských lokalit kriticky ohroženého hořečku mnohotvarého českého (Gentianella praecox subsp. Bohemica). Vidět se dá i vzácný a vymírající polní plevel kokrhel luštinec (Rhinanthus alectorolophus).

Soumračník čárkovaný – Hesperia comma

Zvonečník hlavatý – Phyteuma orbiculare

Hořeček mnohotvarý český (Gentianella praecox subsp. Bohemica)

Vstavač mužský – Orchis mascula

Kruštík bahenní – Epipactis palustris

V krajině jsou roztroušeny kříže, zbytky alejí, soliterní lípy a rozvaliny německých statků – typické Sudety. Po blízkém hřebeni jde polní cesta, ze které jsou nádherné výhledy. Ostrý hřeben s cestou tvoří evropské rozvodí – vyčuráte se nad severním svahem a odteče to do Baltu, z opačného kraje cesty to doteče do Severního moře. Prostě paráda…

U Homole, na kladském pomezí

 

Komentáře k článku

  1. autor komentáře: admin Odepsat

    Do článku u Polské brány jsou přidány nové fotografie

Zanechte vlastní komentář:

+ osm = dvanáct