krajinou a přírodou východních Čech

PhotoCopyright © Jan Ježek

SliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSlider

V Pekle

rubrika: Krajina a příroda autor: 6. 3. 2014

Po levém břehu rozkládá se vlastní údolíčko, kotlinka, obtočená dokola lesnatými vrchy, jimiž od východu hlučný, prudký potok Olešenka se prodírá. Údolí to hluboké, nevidět než kotlinu, řeku jí se deroucí, koldokol zasmušilé lesy na stráních, jejichž tmavá zeleň rozstříknutá tu tam živější barvou buků a habrů; nevidět než kus nebe, jež časté mlhy a kouř lesů zaclánějí.  V zimě tu pusto a smutno, že by člověk o pravém poledni odtud utekl. Za léta však utěšeno.

A. Jirásek

Peklo – to jsou hlavně krásné lesy, řeka Metuje

a peřejnatá říčka Olešenka.

Ale taky staré Bartoňovy cesty vysoko nad řekou,

u které se v létě předvádějí motýlice.

Na jaře tu na zapomenuté louce kvetou vzácné orchideje.

I v parném létě je vše svěže zelené

a na podzim hýří koruny stromů barvami,

ale zdejší lesy jsou krásné i bez listí,

které tu na podzim vytváří hotové závěje.

Poté, co opustí náchodskou kotlinu, proráží řeka Metuje v podhůří Orlických hor mezi Náchodem a Novým Městem hluboký kaňon, který je známý pod jménem Peklo. Z Orlických hor od severovýchodu se zhruba v polovině údolí do Metuje vlévá krásná horská říčka Olešenka, která protéká ještě krásnějším a divočejším údolím. První část údolí od Náchoda až k Pekelskému mlýnu je nezajímavá – svahy údolí porůstají smrkové monokultury a podél řeky vede extrémně frekventovaná asfaltová cyklostezka, takže člověk musí být neustále ve střehu, aby ho nesestřelil nějaký nadupaný elasťák na kole nebo inlajnech.

Pekelské údolí na 3D modelu reliéfu, pohled od Nového Města. obr. – GIS KhK

Pohled na Peklo ze Sendraže

Mnohem hezčí a opuštěnější než u Náchoda je pokračování údolí od mlýna k Novému Městu a ještě krásnější je romantický kaňon Olešenky se strmými skalnatými svahy a listnatými lesy, které mají na nepřístupných místech téměř pralesní ráz.

Bukové porosty na Kozích hřbetech

Luisenplatz na Kozích hřbetech

Nejcennější lesní společenstva rostou v údolí Olešenky u Kozích hřbetů a tvoří je hlavně různé typy bučin s příměsí jedle, která zde běžně zmlazuje. Svahy směrem na Nové Město porůstají zase suťové lesy s dominancí javoru. Na dně údolí jsou olšiny s bohatými porosty bledulí. Poslední dobou se v Pekle hodně kácí a spousta poměrně pěkných lesů vzala za své, ale ty nejcennější porosty by měly zůstat zachovány jako jádrová bezzásahová zóna.

V olšinách brzy z jara vykvétají koberce bledulí

Zdejší bukové lesy mají místy lehce pralesní ráz 

Staleté buky podpírají nebe

Pro Peklo je typická značná rozmanitost georeliéfu, který se utvářel za velmi rozdílných klimatických podmínek třetihor (tropy) a čtvrtohor (střídání dob ledových). Starší útvary vznikly působením teplého a vlhkého klimatu třetihor a jde o ojedinělé izolované skály typu tors a žokovité balvany. Většina reliéfu byla ovšem přemodelována mrazovým zvětráváním během chladných období čtvrtohor. Pro Peklo jsou proto typické mrazové sruby a místy i velmi rozsáhlá a mohutná suťová pole a balvanová moře.

Mrazovým zvětráváním během čtvrtohor vznikla mohutná suťová pole a balvanová moře

Stejný původ mají i mrazové sruby – většina místních skalních výchozů

Na slunných skalách s jižní expozicí rostou staré duby

Nejskalnatější jsou Kozí hřbety, přes které vede krásná cesta.

Skály na Kozích hřbetech

Skály na Kozích hřbetech

Rezervace hostí  poměrně rozmanitou faunu a floru, která je podmíněna velkým teplotním gradientem. V údolí je výrazná teplotní inverze – horní okraje svahů a jižní stráně jsou slunné a vysychavé, zatímco na dně se drží chladný vlhký vzduch. To je navíc umocněno i tím, že podél Olešenky stéká z Orlických hor k Metuji studený horský vzduch. Na dně údolí se díky tomu daří některým vzácným chladnomilným horským prvkům jako jsou například kapradina Braunova (Polystichum braunii), vranec jedlový (Huperzia selago) a plavuň pučivá (Lycopodium annotinum). Z teplomilných druhů roste například na luční enklávě s jižní expozicí vzácná orchidej vstavač osmahlý.

Vzácné horské chladnomilné druhy zastupuje například kapraď Braunova

Z teplomilných druhů zde roste třeba vzácná orchidej vstavač osmahlý

Krásné, krajinářsky i přírodně velmi cenné jsou peřejnaté toky Metuje i Olešenky. Na dolní část toku Metuje je vázaná velmi početná populace motýlic, které zde začátkem léta předvádějí své vzdušné souboje. V řece se vyvíjí i larvy vzácné vážky klínatky obecné. Hnízdí zde skorec vodní a pravidelně je k vidění i ledňáček.

Peklo – Metuje poblíž Bartoňovy útulny

Samečci motýlic tu na jaře předvádějí své vzdušné souboje

Zatímco samičky kladou vajíčka do vody

V Metuji žijí i larvy vzácné klínatky obecné

Krásná je i říčka Olešenka

S mnoha peřejemi

A na některých potocích jsou i menší vodopády

Botanicky nejcennější lokalitou pekelského údolí je svažitá louka nad Olešenkou kousek od Pekelského mlýnu. Louka původně sloužila asi jako pastvina a k produkci sena pro zvířata chovaná v malé osadě u mlýna a i když přestala být před dlouhou dobou udržována, postarala se lesní zvěř o to, aby nezarostla náletem. Ojedinělým snahám o zalesnění smrčky se naštěstí podařilo zabránit, takže jedna z botanicky nejzajímavějších lokalit přežila do současnosti poměrně bez újmy.

Louka u Olešenky nad mlýnem je místní botanickou klenotnicí

Jedná se o luční svah se suššími porosty, které se mozaikovitě prolínají s vlhkými prameništi. Na sušších místech zde roste na jedné ze svých posledních lokalit kriticky ohrožený vstavač osmahlý (Orchis ustata). Z ochranářsky významných druhů stojí za zmínku silně ohrožený vstavač mužský (Orchis muscula) a pozoruhodná kapradina hadí jazyk obecný (Ophioglossum vulgatum). Dále zde rostou ještě prstnatce májové, upolíny, ostřice Hartmanova, početné jsou i porosty svízele severního.

Kvete tu velevzácný vstavač osmahlý

I vstavač mužský

Louka je zajímává i faunisticky – v prameništích se vyvíjejí larvy vzácné vážky páskovce dvojzubého (Cordulegaster bidentata). Za vhodných povětrnostních podmínek je možné na lokalitě pozorovat až 20 kusů, kteří nad travními porosty loví různý létající hmyz. Žije zde modrásek bahenní a občas sem zalétává i bělopásek topolový. Zemní hnízda vos pravidelně vybírá včelojed lesní. Je paradoxní, že když v roce 1997 došlo k vyhlášení přírodní rezervace Peklo, nějak se tam už tahle louka nevešla…

Vzácná lesní vážka páskovec dvouzubý

Poslední desetiletí je louka alespoň částečně každý rok sečena, problém ovšem představují myslivci, kteří si zde zřídili posed a krmeliště. Bohužel se trefili zrovna do toho nejcennějšího místa s orchidejemi! Takže nám ochranářům nezbylo než padnout na kolena a plácek s orchidejemi zbavit nasypaného obilí. Následovala schůzka s myslivci přímo na místě a pokus se v dobrém o domluvit. Nějakou dobu opravdu byli ochotni („když tam teda vy otravní ochranáři nějaké ty blbé kytky máte“) sypat zrní o kus vedle, ale pak nás v podstatě poslali do prdele, takže to nakonec bohužel skončilo stížností u České inspekce životního prostředí, která jim to krmeliště zakázala. Uvidíme, jestli to budou respektovat…

Poslední životaschopná populace vstavače osmahlého a myslivci z ní udělají krmeliště

Takže ekoteroristům nezbývá než padnout na kolena a hrát si na Popelku…

Přiznám se, že vůbec nerozumím tomu, proč jim tolik vadilo, sypat tu řepu a zrní o deset metrů vedle. Jediná poslední vitální populace vstavače osmahlého ve východních Čechách a málem skončila kvůli takové hlouposti…

Srovnání rozšíření vstavače osmahlého ve východních Čechách v 50. letech a dnes

Většina návštěvníků pozná z Pekla jen Bartoňovu útulnu a cyklostezku u řeky, kde je v sezóně neuvěřitelně narváno. A přitom údolí nabízí mnohem krásnější a divočejší místa – jedna z nejhezčích tras vede třeba přes Kozí hřbety. Naštěstí je to z ruky a do kopce, takže je tu klid, a to i když dole v údolí proudí davy turistů…

Většina turistů zná z Pekla jen Bartoňovu útulnu (Jurkovič) 

Zatímco na ta nejhezčí místa skoro nikdo nechodí…

Literatura:

Wikipedie

http://lokality.geology.cz/1567

http://jarojaromer.cz/spolek/node/12

- nejpodrobnější pojednání o orchidejích východních Čech zpracoval legendární botanik FRANTIŠEK PROCHÁZKA ve svém rozsáhlém článku Orchideje Východočeského kraje, který postupně vycházel v 70. letech ve sborníku pardubického muzea Práce a studie.

 

Komentáře k článku

  1. autor komentáře: Ing.Jan Draessler Odepsat

    Děkuji za krásné snímky povodí Metuje a okolí. Byl jsem tam i s rodinou několíkrát a mohu říci, že se jedná o
    nádhernou lokalitu kam se budu vždy rád vracet. Znám celý prostor od Nového Města až po skalní útvary
    broumovského výběžku.
    Tvůrcům těchto snímků přeji jen to nejlepší, aby mohli pokračovat v tak krásné činnosti, která působí jen
    potěšení.
    S přáním pěkného dne Jan Draessler, Dvůr Králové nad Labem

  2. autor komentáře: habrová marcela Odepsat

    Děkuji za přeposlání Pekelského údolí a okolí.Autorům blahopřeji,i když tuto lokalitu navštěvujeme od mládí,stále je čím překvapit.Moc pěkné,budu se těšit na další lokality našeho kraje.Marcela Habrová,Náchod

  3. autor komentáře: Čištínová Iveta Odepsat

    Opravdu krásný kraj. Děkuji za inspiraci. Přeji ať se tento kraj podaří ochránit co nejdéle. Zdraví Skippi (Iveta Čištínová, Nymburk).

  4. autor komentáře: Jaromíra Brahová Odepsat

    Bohužel opravdu tou asfaltovou stezkou byl kus krásné a divoké přírody zkažen, i dříve jsme tudy jezdili na kole a byla to úplně jiná romantika – i s tím přenášením přes kořeny. Zbytečně vyhozené peníze, mnohem lepší je jen urovnat přírodní povrch a ne hned všechno zalévat do asfaltu. Stačí se podívat třeba k sousedům do Rakouska, kolik tam mají cyklostezek jen s makadamovým či jiným přírodním povrchem.

    • autor komentáře: admin Odepsat

      Souhlasím. Těch vyasfaltovaných cyklostezek už začíná být příliš mnoho… s pozdravem Ježek

Zanechte vlastní komentář:

jedna + sedm =