krajinou a přírodou východních Čech

PhotoCopyright © Jan Ježek

SliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSlider

Záboř

rubrika: Genius loci, památky autor: 1. 1. 2016

Zima, olověné mraky a déšť, sudetské počasí. Rozvalený hřbitov, pastviny zarostlé náletem. Úvoz se ztrácí v křoví, mraky letí nízko nad zemí, z mlhy se vynořily siluety koní. Táhlé pláně nad Teplickými skalami. Hřeben nakloněné stolové hory, za pěkného počasí daleké výhledy – sedm set metrů nad mořem. Směrem k Teplicím neprostupné rokle, skály a lesy, směrem k Janovicím pastviny. Zaniklá německá osada Saborsch (Záboř). Uprostřed černého smrkového lesa světlina s olšemi a staletými javory. Na místech bývalých statků jen základy obvodových zdí z mohutných pískovcových kvádrů. Spíše ruiny středověké tvrzi nežli zemědělské usedlosti. Vlhko, vše se ztrácí pod kapradím a mechem. Těžko poznat, co jsou zbytky staveb a co jen pískovcové balvany. Vše pohlceno lesem, jen dva trampské sruby na místech stržené budovy. Hluboké studny, velké klenuté sklepy, ze stropu ještě visí háky na maso.

Cestou na Záboř – kdysi frekventovaný úvoz po místních pastvinách dnes zarůstá lesem…

Stará cesta na Záboř

Siluety koní v mlze. Pasou se tu po celý rok.

Pastviny na Záboři. Bloudění v mlze.

Olšina uprostřed smrkového lesa. Ještě před padesáti lety tu byla louka s chalupou…

Záboř – místo zaniklé osady. Stálo tu 8 domů a žilo na 30 obyvatel.

Proměny sudetské krajiny. Letecký snímek Záboře z r . 1953 a 2010. Vlastně šlo o dvě osady se stejným jménem. Ta západní patřila pod katastr Janovic (Johnsdorfer Saborsch), ta východní pod nedaleké Skály (Bischofsteiner Saborsch). foto- http://kontaminace.cenia.cz/

Obě osady Záboře na historických fotografiích. foto- http://zanikleobce.cz/

Skalecká Záboř v r. 1902 a o sto let později, hist. foto: Broumovsko na historických zobrazeních, P. Bergmann, Juko, 2014

Osady na indikační skice stabilního katastru. http://zanikleobce.cz/

Osadu, která spadala pod Skály, úplně pohltil les. Škoda těch luk, musel z nich být fantastický výhled na nedaleké Chrámové stěny…

Vůbec nejstarší zobrazení Záboře na litografii z r. 1853, obr. – Broumovsko na historických zobrazeních

Velmi zajímavý a cenný historický doklad představuje litografie Záboře z r. 1853. Jak už to na obrazech z dob romantismu bývá, jsou vertikály značně přehnané, takže místní skály a kopce tak trochu připomínají Alpy. Mnohem zajímavější je ovšem zobrazení dvou výrazných odkrytých skal na temenech Teplických stěn (pravděpodobně Hladomorna a Vyhlídková?). Tyto jsou dnes zcela pohlceny vegetací. Lesy na nepřístupných temenech skal jsou popisovány jako původní společenstva (tzv. reliktní bory), které se zde měly kontinuálně udržet. To, že jsou na litografii tato nedostupná místa, kde se nikdy netěžilo, zcela odlesněna, je dosti zarážející. Že by šlo o důsledek velkého někalikadenního lesního požáru, který v r. 1823 odkryl teplické skalní město? Litografie též ukazuje, že zábořské louky a pastviny dosahovaly původně až k samotnému vyústění skalního kaňonu.   

Cesta ze skal na Záboř. Ještě před padesáti lety vedla přes rozsáhlé louky…

Hraniční kámen uprostřed olšiny pod Chrámovými stěnami. Kdysi vymezoval zábořské pastviny.

Skaleckou Záboř zcela pohltil les. Zaniklá osada vítá návštěvníka jen nevysokými základy menších chalup.

O kus dál už vyvýšeniny s mohutnými zdmi dávají tušit existenci velkého hospodářství…

Zbytky klenby snad v bývalých stájích či chlévě

Ve spadaném listí střepy…

Zbytky ruchadla, které hospodář opřel o strom. Pak šel do odsunu.

Nástroj za ty roky vrostl do javorového kmene…

Téměř zasypaný vchod do sklepa

Dole se skrývá překvapení

Někde je těžké poznat, co jsou zbytky stavení a co jen pískovcové balvany…

Záboř dnes – místo zemědělské osady ruiny, les a trampský srub

Zbytky největší usedlosti…

Vchod do zasypaného sklepa. Schodiště trampy přeměněno ve WC.

Paměť místa a restartovaná historie. Němečtí horalé, několik set let tvrdého života pastevců a dřevorubců. Třicátá léta a hospodářská krize, pak Henlein a Hitler. Podzim r. 38, Mnichov, oslavy a nadšené hajlování, pozdravy vůdci tesané do skal nad osadou. Kdo nemluví německy, utíká do vnitrozemí. Válka, ve které umírá většina zdejších mužů.  Jaro 1945, ve  skalách se střílí, krvavý návrat republiky, místní revoluční gardy vede sadista… V nedalekých Teplicích se ztrácí němečtí civilisté. Masakr na Bukové hoře. Proslýchá se o dalších hrobech ve skalách. Všichni Němci musí pryč. Kdo nejde hned v divokém odsunu, je vysídlen během dalších dvou let. Z původní padesátky obyvatel nezbyl nikdo. Dosídlení se nezdařilo, nikdo tady na samotě nechce žít. Domy jsou strženy v r. 1960. Sudety. Konec jedné historie, osada mizí z mapy, kdysi rozsáhlé polnosti pohltil les…

Ruiny janovické Záboře jsou v dolní části louky nad Teplickými skálami

Staleté javory, kaštany a lípy – spolehlivý indikátor zaniklých sudetských usedlostí.

I tuto osadu “dosídlili” trampové

I zdejší ruiny jsou poměrně rozsáhlé…

Původně tu stávalo 6 domů.

Po odsunu r. 1947 zůstaly stát dva domy a do r. 1952 tu žilo 5 obyvatel.

Od roku 1952 do jara 1960 tu žili pouze 3 obyvatelé v jedné usedlosti.

V roce 1960 byla Záboř zdemolována.

Pokroucené odumírající jabloně

Vchod do sklepení

Klenby dosud drží

Hluboké studny

Zbytky žentouru

Kamenné vzkazy na okolních stráních

Nenechají nikoho na pochybách, že jsme v Sudetech…

Pozdrav s jménem vůdce někdo po válce pracně odsekal. Na zbytek asi nestačily síly, zdejší pískovec je extrémně tvrdý. Znamení doby…

literatura- http://www.zanikleobce.cz/

Broumovsko na historických zobrazeních, P. Bergmann, Juko, 2014

 

Komentáře k článku

  1. autor komentáře: Mirka Čeřovská Odepsat

    Vážený pane Ježku,
    dovolím si malou poznámku: fajn jméno pro biologa,
    náhodou jsem se dostala na Vaše stránky přes stránky Aleny Ilčíkové z Brna. Jsem rodačka z Brna, nyní na Hané,
    přivdaná do rodiny Čeřovských s kořeny v Podkrkonoší, kde se mně moc líbí a kam velice ráda jezdím i s kolem. Vaše články mne hodně kladně oslovily a zaujaly. V říjnu jsem byla u sestřenky v Hostinném, tak jsem se zájmem četla váš článek o kostele v Hostinném.
    Mne a moje kamarády z Hané okouzlila krajina a stavební památky kolem Náchoda a Broumova, v některém roce jsme se dostali k “vám” i 3x během roku.
    Velice si vážím práce, kterou jste na tvorbu stánek vynaložil, a věnujete ji zájemcům o přírodu a památky..
    S pozdravem Mirka

  2. autor komentáře: admin Odepsat

    Děkuji za pochvalné komentáře a přeji všem, kteří se vypraví na má oblíbená místa, ať se jim tam líbí…
    s pozdravem admin – Jan Ježek

  3. autor komentáře: Jan Friede Odepsat

    Ahoj,
    moc dobrý článek!
    U Záboře má být zplanělý šafrán jarní … je to tak?

  4. autor komentáře: maaaca Odepsat

    Dobrý den, pěkný článek, ale u Skalecké Záboře máte trochu nepřesnost – jedná se totiž o Bischofsteinskou Záboř (Bischofsteiner Saborsch, případně také někdy označovaná jako Teplická Záboř). Leží na katastru Skály u Teplic nad Metují a historicky patřila ke skalskému panství. Obec Skalka je sice také poblíž, ale se Záboří neměla nic společného. Druhá Záboř se zase nazývá Janovická Záboř (Johnsdorfer Saborsch)

  5. autor komentáře: Jiřina Žampachová Odepsat

    Stejně smutné místo jako nedaleké Kalousy. Ale k těm se mi nepovedlo najít nic. Díky za Záboře,perfektní práce! Jiřina

Zanechte vlastní komentář:

jedna × šest =