Komentáře k příspěvku: Na pravěkém hradišti

Od: Doxa

Doxa — Fri, 16 Dec 2016 14:26:22 +0000

K dosud poznaným spečeným valům starých pevností Kněží Hora u Katovic, Svákovské Valy u Soběslavi a U Bukovce poblíž Plzně v nejnovější přibylo Hradiště u Nového Města nad Metují, zprávu o něm centrální komisi podává c.k. konzervátor Karel Hraše.
Hradiště (délka od východu k západu 294 m, šířka od jihu k severu 75 m, obvod 645 m, přístup od západu) je výšina na západním výběžku Orlických hor a leží východně od Nového Města nad Metují na levém břehu Metuje a na pravém břehu potoka Rezek. Svahy jsou s výjimkou těch proti východu mimořádně strmé, na východě, kde je přístup trochu lehčí se zdvihají silné (3-4 m) a vysoké (5 m) zemní valy, na zbylých světových stranách, kde je přístup značně obtížnější, ba téměř nemožný, jsou podle poměrů odstraněny. Jejich obvod obnáší 645 m a jsou spečené. Jak byl takový val zbudován, podal výklad Wocel ve svém Pravěku země české, že takové spečené valy jsou složeny z břidlice (opuky), křemene a písku (říčního písku), jejichž spojení nastalo intenzívním ohněm, jehož žár předloženou břidlici vypálil do červena na cihlu.
(Průřezy tímto valem předkládám komisi k nahlédnutí.)
Nahlížím, že toto hradiště je slovanského, resp. českého původu, jako všechna v Čechách se nalézající stará opevnění „Hradiště, Hrádek, Hradčany, Hradišťany, /Radelstein/“, byť je někteří archeologové vydávali za pozůstatky keltských. Pro slovanský původ Hradiště u Nového města mluví: 1) jméno Hradiště, odvozené od základu Hrad 2) místní název u řeky položené městské části Na Hradčanech 3) skutečnost, že široko daleko od Nového Města není žádný jiný opevněný bod, kam by se svým majetkem mohlo uchýlit okolní obyvatelstvo se svým majetkem před nepřítelem, tak jako v jiných českých krajích (např. v českém středohoří je takových velké množství, jelikož osídlení tam bylo hustější než v pohraničí).
Hradiště tedy sloužilo Čechům, žijícím v okolí jako útočiště při vypuknutí války, ale nutno dodat, že bylo osídleno i v mírových časech, o čemž mluví zbytky uren, popele, uhlí, kostí atd., které se nacházejí na východní straně hradiště.
Možná zde bylo v mírových časech sídlo župana, možná zde měly staří Čechové obětiště.
Snad by mohly další vykopávky mnohé z těchto otázek zodpovědět. V každém případě můžeme konstatovat, že v Čechách máme o jedny spečené valy více.
Nové Město n/M 13.X.1877

Od: češtinářka

češtinářka — Mon, 21 Mar 2016 18:30:57 +0000

Vážený pane profesore, zúčastnila jsem se Vaší přednášky v novoměstské knihovně 17.3 a díky tomu jsem vyhledala tyto vaše stránky s nádhernými fotografiemi. Ovšem prosím Vás, abyste si opravil v tomhle článku dvě chybičky:
Nové Město bylo založeno nikoli 1561, nýbrž 10.8.1501 ve dvě hodiny odpoledne (dokonce je doložen nejen den, ale i hodina položení základního kamene, což hned tak některé město nemá).
Také do jména potoka pod druhým hradištěm se vloudila tisková chybička – nazývá se podle blízké vísky Libchyňský, nikoli Libcheňský. Jak dokládá v současné době probíhající výstava map v galerii Zázvorce (doporučuji), toto neobvyklé místní jméno mělo různé pravopisné podoby (Lipchyně, ba i Libchině…), ale po ch, nebylo “e”.
Dále nevím, proč důsledně píšete i říkáte slezsko-plátěnická kultura; je to odvozeno od obce Platěnice u Pardubic, kde se píše krátké “a”.
Jinak Vám přeji mnoho šťastných kilometrů při objevování východočeských krás a mnoho nádherných fotografických úlovků.
S pozdravem
češtinářka.

Od: marty

marty — Thu, 09 Jul 2015 16:39:53 +0000

Dobrý den, ono se do hradiště asi nedá už dostat, všude to je oplocený, nebo soukromý pozemek.