Kudy tekla řeka 1
část první – O projektu
Motto: Řeka si pamatuje, kudy kdysi tekla. Ví, jaké povodí mají její boční údolí, ví, jak se jednotlivé přítoky mohou kombinovat. Bude se vracet do starých koryt bez ohledu na přání lidí a jejich stavby.
V. Cílek
K sepsání tohoto článku mě inspiroval projekt, který jsem před několika lety realizoval se svými studenty. V rámci „ekologického semináře“ jsme se společně zaměřili na Náchod a pokusili se s pomocí historických map, fotografií a literatury zjistit, jak se během posledních 250 let změnila místní krajina a říční síť a jestli tyto změny mohou nějak souviset s častějším výskytem ničivých povodní v současnosti. Přímo v terénu jsme porovnávali dnešní situaci s historickými mapami, které jsou dostupné na webu, Regionální muzeum v Náchodě nám zapůjčilo historické snímky, které umožnily srovnat dnešní situaci s tou původní. A nestačili jsme se divit…
Že teče Metuje nepůvodním zregulovaným korytem, to jsem samozřejmě věděl, ale nikdy jsem si neuvědomil, jak rozsáhlých změn doznala zdejší říční síť během posledních staletí. Kousek od náchodského gymplu stával mlýn, který byl později přestavěn na městskou hydroelektrárnu. Karlákem protékal mlýnský náhon, stál zde mlýn a později se odtud čerpadly vyháněla voda na zámek. Ještě před sto lety tvořily většinu rozlohy náchodské kotliny vlhké nivní louky téměř bez zástavby a pravidelně každé jaro se zde z meandrující Metuje rozlévala voda. Téměř všechny potoky byly svedeny do podzemí. V říční navigaci u Radechovky jsou zazděné náhrobní kameny z židovského hřbitova. A těch rybníků, které byly během historie Náchoda, vybudovány a opět zasypány…..
.
To téma mě hodně zaujalo a časem jsem si vytvořil malý archív fotografií a údajů. Protože jsem si všiml, že se jedná o informace mezi Náchoďáky poměrně málo známé, ale přitom pokaždé vzbuzující velký zájem, rozhodl jsem se je zde postupně zveřejňovat. Fotografií i informací je hodně, takže jsem článek nakonec rozdělil do několika částí. Není li uvedeno jinak, pocházejí historické fotografie z archívu p. Antonína Samka a z archivu Regionálního muzea v Náchodě. Děkuji za jejich poskytnutí. Za dohledání fotografií v archívu muzea děkuji jmenovitě řediteli muzea Václavu Sádlovi.
.
Na závěr připojuji dva ze studentských výstupů projektů. Jedním je stručné shrnutí příčin povodní, které si můžete přečíst zde. Druhým výstupem je pokus o zákres historické a dnešní říční sítě v Náchodě.
Pokračování článku - Říční terasa a město na Kladské stezce je zde
Literatura :
Náchod, ed. L.Baštecká, NLN, 2004
Náchod v obraze čtyř století, O. Šafář, MU Náchod, 1990
Náchod mého mládí, O. Šafář, Stopami dějin Náchodska 3, Sborník SOA Náchod, 1999
Dobrý podvečer, byl součastí tohoto zkoumání celý říční tok nebo pouze okolí Náchoda? Velice mě zajímá úsek od Daškova jezu po soutok ramen u NS ptačí park Josefovské louky. Děkuji
Dobrý den, řešili jsme se studenty jen kotlinu Náchoda. Ohledně tohoto úseku zkuste, jestli něco neví Břeněk Michálek, který správcuje Josefovské louky – brenekmichalek@seznam.cz, Jinak dost se toho dá vyčíst na oldmaps.geolab.cz
s pozdravem JJ