krajinou a přírodou východních Čech

PhotoCopyright © Jan Ježek

SliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSlider

Kudy tekla řeka 1

rubrika: Náchodsko autor: 17. 11. 2012

část první – O projektu

Motto: Řeka si pamatuje, kudy kdysi tekla. Ví, jaké povodí mají její boční údolí, ví, jak se jednotlivé přítoky mohou kombinovat. Bude se vracet do starých koryt bez ohledu na přání lidí a jejich stavby.

V. Cílek

Náchod – centrum města před 100 lety a dnes. Na levém snímku je stav před regulací řeky, meandrující Metuje protéká nezastavěnou nivou. Po regulaci řeky (1912-17) a jejím posunutí byla niva zastavěna. Až příjde stoletá voda, bude tato část města pod vodou. foto: archiv Regionálního muzea v Náchodě

K sepsání tohoto článku mě inspiroval projekt, který jsem před několika lety realizoval se svými studenty. V rámci „ekologického semináře“ jsme se společně zaměřili na Náchod a pokusili se s pomocí historických map, fotografií a literatury zjistit, jak se během posledních 250 let změnila místní krajina a říční síť a jestli tyto změny mohou nějak souviset s častějším výskytem ničivých povodní v současnosti. Přímo v terénu jsme porovnávali dnešní situaci s historickými mapami, které jsou dostupné na webu, Regionální muzeum v Náchodě nám zapůjčilo historické snímky, které umožnily srovnat dnešní situaci s tou původní. A nestačili jsme se divit…

Náchod – regulační plán řeky Metuje z r. 1912, ve kterém je modrou barvou zakreslen původní tok řeky Metuje a červenou je zakresleno zregulované koryto, kterým řeka dnes protéká. Zeleně je vyšrafovaná říční niva – záplavová zóna. Před regulací řeky zde byly louky. regulační plán: Státní okresní archiv v Náchodě

Náchodská kotlina těsně před zastavěním nivy řeky Metuje. Řeka už sice teče novým korytem, ale okolí ještě tvoří louky. Pohled směrem od nemocnice k mostu a dnešní Slávii. stav přibližně r. 1917. foto: archiv Regionálního muzea v Náchodě

Že teče Metuje nepůvodním zregulovaným korytem, to jsem samozřejmě věděl, ale nikdy jsem si neuvědomil, jak rozsáhlých změn doznala zdejší říční síť během posledních staletí. Kousek od náchodského gymplu stával mlýn, který byl později přestavěn na městskou hydroelektrárnu. Karlákem protékal mlýnský náhon, stál zde mlýn a později se odtud čerpadly vyháněla voda na zámek. Ještě před sto lety tvořily většinu rozlohy náchodské kotliny vlhké nivní louky téměř bez zástavby a pravidelně každé jaro se zde z meandrující Metuje rozlévala voda. Téměř všechny potoky byly svedeny do podzemí. V říční navigaci u Radechovky jsou zazděné náhrobní kameny z židovského hřbitova. A těch  rybníků, které byly během historie Náchoda, vybudovány a opět zasypány…..

Říční lázně při soutoku Radechovky a Metuje (stav před regulací Metuje), počátek 20.století. foto: archiv Regionálního muzea v Náchodě

.

To téma mě hodně zaujalo a časem jsem si vytvořil malý archív fotografií a údajů. Protože jsem si všiml, že se jedná o informace mezi Náchoďáky poměrně málo známé, ale přitom pokaždé vzbuzující velký zájem, rozhodl jsem se je zde postupně zveřejňovat. Fotografií i informací je hodně, takže jsem článek nakonec rozdělil do několika částí. Není li uvedeno jinak, pocházejí historické fotografie z archívu p. Antonína Samka a z archivu Regionálního muzea v Náchodě. Děkuji za jejich poskytnutí. Za dohledání fotografií v archívu muzea děkuji jmenovitě řediteli muzea Václavu Sádlovi.

.

Na závěr připojuji dva ze studentských výstupů projektů. Jedním je stručné shrnutí příčin povodní, které si můžete přečíst zde. Druhým výstupem je pokus o zákres historické a dnešní říční sítě v Náchodě.

Jeden z výstupů projektu – pokus studentů o zakreslení a srovnání původní (červeně) a dnešní (modře) říční sítě v náchodské kotlině. Zeleně je vyšrafovaná záplavová oblast – říční niva. Původní koryto řeky je zakresleno nepřesně – ve skutečnosti se dnešní zregulované koryto na několika místech překrývá s tím původním. Poloha původních přítoků je též zakreslena jen přibližně – tyto jsou na různých historických mapách znázorňovány často odlišným způsobem. Všechny pravobřežní přítoky buď zanikly díky krajinným změnám, nebo byly zatrubněny a svedeny do podzemí.

 

Pokračování článku - Říční terasa a město na Kladské stezce je zde

 

Literatura :

Náchod, ed. L.Baštecká, NLN, 2004

Náchod v obraze čtyř století, O. Šafář, MU Náchod, 1990

Náchod mého mládí, O. Šafář, Stopami dějin Náchodska 3, Sborník SOA Náchod, 1999

 

Komentáře k článku

  1. autor komentáře: Jakub Šintál Odepsat

    Dobrý podvečer, byl součastí tohoto zkoumání celý říční tok nebo pouze okolí Náchoda? Velice mě zajímá úsek od Daškova jezu po soutok ramen u NS ptačí park Josefovské louky. Děkuji

  2. autor komentáře: admin Odepsat

    Dobrý den, řešili jsme se studenty jen kotlinu Náchoda. Ohledně tohoto úseku zkuste, jestli něco neví Břeněk Michálek, který správcuje Josefovské louky – brenekmichalek@seznam.cz, Jinak dost se toho dá vyčíst na oldmaps.geolab.cz
    s pozdravem JJ

Zanechte vlastní komentář:

pět × jedna =