krajinou a přírodou východních Čech

„Italové, kteří cestují do sudetských hor, aby tam hledali zlato, vyplachují z potoků písek smíchaný se slídami a drahokamy ve dlouhém plochém korytě, vydlabaném z jednoho kusu kmenu a na jedné straně otevřeném. Toto koryto pak vloží do potoka tak, že voda do něj neproudí prudce, ale lahodně jím proplouvá. Pak hodí písek a míchají kopistem přizpůsobeným tvaru [...]

Polské Góry Bystrzyckie. Desítky kilometrů se táhnou zdejší smrkové lesy. Hospodářský les porůstá i hlavní hřeben pohoří, takže na jeho nevýrazných vrcholech úplně chybí vyhlídková místa. Podél hlavního hřebene míří do dálky šesti kilometrů prastará dřevařská cesta, které místní říkají Na věčnosti. Nákladná výstavba cesty byla dokončena v roce 1788 a stejně jako většina ostatní infrastruktury [...]

Děje se to neustále v celé republice a netýká se to pouze železničních staveb. Říká se tomu revitalizace, ve skutečnosti je to ale ignorantství, barbarství a arogance. Kvalitní a funkční budovy z dob monarchie či první republiky se nechají zchátrat a pak jsou ve jménu pokroku nahrazovány plytkou normovanou pseudoarchitekturou. Ve Francii či Velké Británii by staré [...]

Jeden z mnoha výletů do mých oblíbených Stolových hor… Tentokrát i na Hejšovinu, které se v létě kvůli náporům turistů vyhýbám. Z Liščího sedla jsem přeběhl hlavní hřeben Boru, většinou po neznačených cestičkách přes vyhlídky na skalách tvořících jeho severní i jižní hranu. Jsou odtud překrásné výhledy na Hejšovinu, Broumovské stěny i na jih do Náchodské kotliny. [...]

Kladská země je jen malou kotlinkou uvnitř hor, uprostřed které leží na křižovatce starých cest její přirozené centrum město Kladsko. Přesto tu vznikla během velké středověké kolonizace ještě další královská města. Jsou sice mnohem menší než Kladsko a ani jejich historie nesahá až do raného středověku, přesto mají nezaměnitelný Genius loci. I když jejich okrajové [...]

Jedinou horou západních Krkonoš, která má přes patnáct set metrů, je Vysoké Kolo. Jeho rozsáhlá plošina leží ve výšce 1509 metrů a jako nápadný zub z ní vyčnívá kamenná mohyla. Severní, polskou stranu Vysokého Kola tvoří rozsáhlé kamenné moře, přes které vede pohodlný chodník poskládaný z mohutných balvanů. Turistickou stezku vystavěli němečtí cestáři již před více než [...]

Asi před 450 miliony let ležel český masív na okraji prakontinentu Gondwana v oblasti pevninského šelfu a usazováním zde vznikaly mocné vrstvy jílovců a pískovců. Později při variském vrásnění se k zemskému povrchu začalo tlačit obrovské těleso rozžhaveného magmatu, které svojí teplotou tyto mořské usazeniny přeměnilo. Utuhnutím magmatu vznikly žuly, které tvoří vnitřní jádro většiny našich hor, [...]