krajinou a přírodou východních Čech

Unikátní soubor dvou hraničních kamenů na jednom místě se nachází v Jestřebích horách u Odolova. Nad areálem bývalého dolu, dnešní věznicí, se asfaltová cesta stáčí výraznou serpentinou na hřeben a asi 50 metrů severovýchodně od této zatáčky jsou v lese ukryty dva mohutné pískovcové kameny s hraničními znaky a letopočty. Kameny vymezují hranici mezi náchodským panstvím a [...]

Asi před 450 miliony let ležel Český masiv na okraji prakontinentu Gondwana v oblasti pevninského šelfu a usazováním zde vznikaly mocné vrstvy jílovců a pískovců. Později při variském vrásnění se k zemskému povrchu začalo tlačit obrovské těleso rozžhaveného magmatu, které svojí teplotou tyto mořské usazeniny přeměnilo. Utuhnutím magmatu vznikly žuly, které tvoří vnitřní jádro většiny našich hor, [...]

Vrcholy mnohých skal skrývají zajímavá překvapení. Když se v první polovině 20. století začalo rozvíjet moderní horolezectví, soustředili se čeští lezci zejména na zdolávání věží v Českém ráji. Pískovcové skály v německojazyčných Sudetech byly doménou saských „pískařů“, Češi tu podnikali prvovýstupy spíše výjimečně a zdejší skály začali ve velkém dobývat až po vyhnání Němců. Historie zdolávání adršpašských věží [...]

Žádný jiný druh hmyzu nemá tak blankytně modré oči jako šídlo rákosní. Těžiště rozšíření tohoto teplomilného druhu je v oblasti mediteránu a ve střední Evropě šlo ještě donedávna o méně běžnou vážku. Ale otepluje se, a modrooké šídlo, které dříve poletovalo nad vodou v nejteplejších oblastech republiky, expanduje na sever i do vyšších nadmořských výšek. Dříve jsem [...]

Zajímavé sochařské památky na dobu vrcholného středověku, kdy byla kolonizována většina východních Čech a zdejší hraniční hvozd byl přeměněn v krajinu zemědělskou a kulturní, představují masky a hlavy, které bývají zazděné do vnitřních i vnějších zdí kostelů. Už odmala mě tyhle prapodivné tváře, pocházející z dávných časů, kdy se ještě mýty prolínaly s realitou všedního dne, fascinovaly. [...]

Bischofstein je kouzelné místo, které leží na náhorní plošině při jižním okraji pískovcové kry Adršpašsko-teplických skal v nadmořské výšce kolem 650 metrů. Kdysi tu býval poplužní dvůr a malá německá ves, ale po odsunu tu s výjimkou jedné rodinné farmy už nikdo nežije a chalupy po Němcích obsadili lufťáci. Bischofstein se zbytky skalního hradu a dochovaným barokním zámečkem, [...]

V místech, kde tektonické pohyby rozlámou bloky tvrdých hornin, lze vzácně nalézt tzv. tektonická zrcadla. Jde o ohlazené styčné plochy zlomů, na kterých byla pohybem a třením hornina souvisle vyhlazena. Pokud obsahuje daná hornina vyšší podíl oxidu křemičitého, může se tento minerál působením nesmírně vysokého tlaku z horniny uvolnit a v tenké vrstvičce v podobě tektonického skla styčné plochy [...]