krajinou a přírodou východních Čech

Krajinný ráz Broumovska není určen jen stolovými horami se slavnými skalními městy při okrajích jejich plošin. Mnohem výrazněji se zde projevuje fenomén nakloněných a rozlámaných pískovcových lavic, jež geologové označují exoticky znějícím slovem kuesty. Původně vodorovné vrstvy pískovců a opuk byly tektonickou aktivitou ve své střední části prohnuty, při okrajích vyzdviženy, zpřetrhány a vůči sobě [...]

aneb O nenalezeném německém pokladu Na konci války byly prý viděny nákladní vozy wehrmachtu, jak navážejí tajemný náklad do skalnaté rokle nad broumovským Šonovem. Mezi českými dosídlenci se pak rozšířila legenda o německém pokladu, ukrytém někde v podzemí skalnatého vrchu Kamenec nad šonovskou kapličkou. Marně hledali nově příchozí z českého vnitrozemí ve zdejších skalách. Nikdy nic nenašli, [...]

V Kladském pomezí vystupuje žula na povrch jen na několika málo místech. Jedením z nich je Krucza kopa – Krkavčí nebo možná Havraní hora, na rozdíl od češtiny tyto ptáky polština ani němčina běžně nerozlišují. Havrany jsem tu na svých toulkách v předpolí Stolových hor ani jednou nepotkal, zato krkavců nespočet. Takže asi Krkavčí hora, i když kdo ví, jací černí ptáci [...]

Neplavil jsem se po mořích, a přece sedím v lodi, nade mnou nebe ve mně hřích – dva věční lodivodi I.M.J. – Magorovy labutí písně

Je mi nevolno z toho, co se děje v přelidněných Adršpašských skalách, ale nikde to nemám raději, než v divokých roklích na pískovcové plošině nad nimi. Neprostupný labyrint skalních hřbetů a křivolakých soutěsek, kterým se za Němců přiléhavě říkalo “Die graben” – příkopy. Pískovcové stěny, nasáklé vodou jako houba, pokrývají různobarevné povlaky nejprimitivnějších lišejníků, jejichž nerozlišené stélky [...]

Krajina střední Evropy je již několik set let zcela civilizovaná a zkulturněna byla do té míry, že nedostupná divočina tu téměř neexistuje. Vzácná jsou místa, kam člověk zabloudí spíše výjimečně a jen málo míst v české kotlině je tak atraktivních a zároveň obtížně dostupných jako Skalní ostrov v labyrintu Teplických skal. Ačkoliv dole podél skal proudí davy [...]

Jeden den strávený v Broumovských stěnách. Ze Slavnýho na Kamennou bránu a zpět. Byl krásný podzimní den, a tak jsme plánované mapování pseudokrasového podzemí doplnili návštěvou několika vyhlídkových míst. Když jsem tak stál nahoře na skalách a díval se dolů do krajiny, měl jsem na krátkou dobu pocit, že mám svůj život pod kontrolou a všechno [...]

Hřeben Broumovských stěn pozvolna stoupá jihovýchodním směrem k polským hranicím, kde plynule přechází v náhorní pláně Stolových hor. Koruna představuje společně s Božanovským Špičákem nejvýraznější vrchol české části této, podél tektonických zlomů nakloněné a vyzdvižené, pískovcové kry. V případě Koruny se vlastně ani nejedná o klasický vrchol, jde spíše jen o východní okraj stolové hory, tvořící nejvyšší partie české [...]

Stojím na vyhlídce strmého ostrohu, za zády náchodský zámek, pod sebou náměstí. Skálu, na které zámek stojí, tvoří hrubozrnné slepence. Hornina je sytě červeně zabarvena oxidy železa, jež se v ní vysrážely v důsledku tropického klimatu mladších prvohor. Slepenec obsahuje zejména neobroušené a ostrohranné úlomky křemene. Voda, která sem tento materiál splavovala z nedalekých velehor, transportovala hrubozrnný štěrk jen [...]

Přibližně pět kilometrů východně od Lubavky rozčleňuje kotlinu Kamenné hory nevysoký, ale velmi výrazný hřeben. Zatímco západní okraj kotliny tvoří horniny krkonošského krystalinika a na východě se tyčí strmé sopečné vrcholy Vraních hor, zdejší kopce tvoří usazeniny. Z geologického hlediska se vlastně jedná o severní pokračování našich Jestřebích hor a podobně jako u nás i zde [...]