






Nejen městský obyvatel ale i venkovský domorodec ztratil sepětí se svou rodnou krajinou. Necítí, které přírodní predispozice a s nimi spjaté stavby určovali rytmus života a ovládali mysl jeho předků. Stará znamení ztratila význam a stala se tajemnou šifrou. Není už nikoho, kdo by podal ústní výklad poutníkovi a není pěšáka, který by naslouchal.
Radan Květ: Duše krajiny, staré stezky v proměnách věků, Academia, Praha 2003
Zajímavé krasové jevy odhalila těžba ve dvou lomech nad Horní Moravou. Zejména v Mramorovém lomu se opakovaně těžily vysoce kvalitní krystalické vápence. Čistý mramor s velmi atraktivní kresbou byl lanovými pilami odřezán ve velkých blocích, jež byly dále zpracovány do menších obkladových desek. Bílá hornina místy dosahuje 97 –99 % CaCO3, její povrch odhalený těžbou ovšem rychle pokrývá tenká [...]
Ve vyšších partiích masivu Kralického Sněžníku se na české i polské straně nachází několik menších jeskyní. Na rozdíl od těch níže položených (např. Medvědí j., Tvarožné díry) vznikly tyto v drobných izolovaných karbonátových čočkách, které jsou zcela vmezeřeny do okolních hornin krystalinika. Ačkoliv jde o podzemní prostory skromné, které mívají na délku pár desítek metrů, jedná [...]
Stejné vrstvy mramoru, v jakých byla v roce 1966 objevena slavná Medvědí jeskyně (viz předchozí článek), vystupují na povrch i na české straně masivu Kralického Sněžníku. Řeka Moravu tu na dně hlubokého údolí protíná dva úzké zkrasovělé pruhy mramorů. Doposud zde bylo objeveno několik menších jeskyní a jeden rozsáhlejší systém podzemních chodeb, který byl nazván Tvarožné díry. Jak už [...]
Sudetská pohoří jsou na vápence poměrně chudá, přesto se v nich nachází celá řada míst s jeskyněmi a dalšími krasovými jevy. Rozsahem jde sice o nevelké, ale obvykle velmi zajímavé oblasti. Horninou, v níž tyto jevy chemickým zvětráváním (rozuměj rozpouštěním) vznikly, nebývá vápenec, ale jeho krystalická forma – mramor. Většinou jde pouze o malá ložiska, mající typicky [...]
Jeden z nejpůsobivějších sudetských vodopádů leží v masivu Kralického Sněžníku pod městečkem Mezihoří. Říčka Wilczka tu na tektonickém zlomu spadá přes skalní práh z výšky dvaceti metrů do divoké propasti. Nepřístupné skalnaté svahy kaňonu porůstá prastarý smíšený les s převahou listnáčů a příměsí jedle a smrku. Porost má místy blízko k původnímu horskému pralesu, v jarních měsících zde bohatě vykvétá [...]
Je léto a ČHMU vydal varování před vysokými teplotami. Nejvyšší čas vyrazit někam k řece. Do kufru auta házím pádlo a nafukovací kajak, na střechu horské kolo. Volba tentokrát padla na Kladskou Nisu a bylo to dobré rozhodnutí. Dva dny na překrásné řece, z toho většinu doby v naprostém osamocení. Za Kladskem u sjezdu k řece nechávám nafouklý [...]
Krajinný ráz Broumovska není určen jen stolovými horami se slavnými skalními městy při okrajích jejich plošin. Mnohem výrazněji se zde projevuje fenomén nakloněných a rozlámaných pískovcových lavic, jež geologové označují exoticky znějícím slovem kuesty. Původně vodorovné vrstvy pískovců a opuk byly tektonickou aktivitou ve své střední části prohnuty, při okrajích vyzdviženy, zpřetrhány a vůči sobě [...]
aneb O nenalezeném německém pokladu Na konci války byly prý viděny nákladní vozy wehrmachtu, jak navážejí tajemný náklad do skalnaté rokle nad broumovským Šonovem. Mezi českými dosídlenci se pak rozšířila legenda o německém pokladu, ukrytém někde v podzemí skalnatého vrchu Kamenec nad šonovskou kapličkou. Marně hledali nově příchozí z českého vnitrozemí ve zdejších skalách. Nikdy nic nenašli, [...]
V Kladském pomezí vystupuje žula na povrch jen na několika málo místech. Jedením z nich je Krucza kopa – Krkavčí nebo možná Havraní hora, na rozdíl od češtiny tyto ptáky polština ani němčina běžně nerozlišují. Havrany jsem tu na svých toulkách v předpolí Stolových hor ani jednou nepotkal, zato krkavců nespočet. Takže asi Krkavčí hora, i když kdo ví, jací černí ptáci [...]
Neplavil jsem se po mořích, a přece sedím v lodi, nade mnou nebe ve mně hřích – dva věční lodivodi I.M.J. – Magorovy labutí písně