krajinou a přírodou východních Čech

PhotoCopyright © Jan Ježek

SliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSlider

V podzemí Kralického Sněžníku 2

rubrika: Krajina a příroda autor: 30. 11. 2023

Stejné vrstvy mramoru, v jakých byla v roce 1966 objevena slavná Medvědí jeskyně (viz předchozí článek), vystupují na povrch i na české straně masivu Kralického Sněžníku. Řeka Moravu tu na dně hlubokého údolí protíná dva úzké zkrasovělé pruhy mramorů. Doposud zde bylo objeveno několik menších jeskyní a jeden rozsáhlejší systém podzemních chodeb, který byl nazván Tvarožné díry.

V jeskyni Tvarožné díry…

Jak už napovídá název jeskyně, jde vlastně o nepříliš velké chodby, jež ústí na povrch několika menšími otvory. Jeskyně je aktivně průtočná a její zvláštností je, že se zde mohou setkávat vody z různých zdrojů. Při vysokém průtoku Moravy fungují níže položené otvory jako povodňové ponory, při nižším průtoku řeky se proudění otočí a otvory slouží naopak jako vývěry podzemního toku. V takovém případě pochází většina vody v jeskyni z Králova syfonu – hluboké vyvěračky na konci hlavní chodby. Hydrologické pokusy a složitá měření prokázala, že minimálně část této vody pochází až z polské strany z okolí Medvědí jeskyně. Oba krasy jsou tedy hluboko pod horou navzájem propojeny několikakilometrovým podzemním tokem.

Jedním z nejzajímavějších míst jeskyně je Králův sifon…

Utváření jeskyně, která má charakter navzájem kolmo orientovaných chodeb, bylo předznamenáno tektonickými zlomy. Voda, proudící na těchto tektonických liniích, postupně pukliny rozšiřovala do stávající podoby jeskynních chodeb. V místech protnutí zlomů se chodby zvětšují a ústí zde vysoké komíny. Dolní část chodeb byla kopáním prohloubena a zpřístupněna uměle vyhloubenou odvodňovací štolou. Díky tomu klesla hladina v chodbách téměř o dva metry a jeskyně se stala pohodlně prostupnou. Ve výšce ramen, kde bylo původní proudění vody nejintenzivnější, se stěny rozestupují a chodby získávají charakteristický tvar „klíčové dírky“. V rozšířené části pak místy navazují na hlavní chodbu nízké plazivky, vytvářející složitý postranní labyrint.

Řeka Morava těsně nad místem, kde její tok protíná úzký pruh mramorů…

Po pravé straně je na břehu řeky stará cesta. Vstup do jeskyně je pod jejím tělesem.

Před vstupní štolou

Mapa jeskyně

Geologická mapa okolí jeskyně

Jeskynní chodby s charakteristickým profilem kopírují průběh tektonických poruch

Na několika místech se chodby rozšiřují

Jen pro zajímavost – stejný záběr v HDR. Fotografie složená ze 3 snímků o různé expozici…

Opět stejný záběr v HDR…

Pohled do labyrintu postranních plazivek

Vyústění bočních chodbiček leží ve výšce ramen

Uvízlá průzkumnice občas potřebuje pomoc…

Nejstarší zprávy o jeskyni pocházejí ze 17. století; traduje se, že jeskyni používali jako skrýš prospektoři, kteří v horách hledali drahé kovy. Téměř jistě jde o smyšlenou pověst, v okolí jsou mnohem lepší skrýše, nežli obtížně přístupné pravidelně zaplavované chodby. Stěny jeskyně jsou velmi chudé na krápníkovou výzdobu, jen  na několika místech lze spatřit tenký povlak „nickamínku“ – měkké „tvarohovité“ hmoty tvořené vodou a vysráženým sintrem. V literatuře se uvádí, že je od této nenápadné zvláštnosti odvozeno i jméno jeskyně – Tvarožné díry. Podle jiné (zřejmě pravděpodobnější) verze vzniklo jméno jeskyně zkomolením z němčiny. V nejstarších zprávách bylo nalezeno jméno jeskyně Quarglöcher (správně spisovně Zwerglöcher) = Trpasličí díry a drobnou záměnou vzniklo mladší pojmenování Quarklöcher = Tvarohové díry.

Vstupní štola je uzamčená a jeskyně je pro veřejnosti nepřístupná. Od návštěvy této lokality jsem si toho moc nesliboval – podobné úzké jeskyně bez výzdoby nebývají příliš atraktivní. Nakonec jsme byli velmi mile překvapeni; páskovaný mramor střídají sněhobílé vrstvy, Králův sifon na konci chodby je magickým místem a proudění vody vymodelovalo na povrchu stěn zajímavé „freatické“ facety a misky. Krásné je i bezprostřední okolí jeskyně, kde stará a z větší části již zaniklá cesta končí v divoké strži řeky Moravy.

OUHRABKA V. Krasové jevy v údolí Moravy  pod Králickým Sněžníkem, OCHRANA PŘÍRODY 4/2019

BEZDĚKOVÁ, V. Hydrochemická a geochemická charakteristika jeskyně Tvarožné díry v krasu Králického Sněžníku. 2017. diplomová práce (Mgr.). UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Přírodovědecká fakulta

Zanechte vlastní komentář:

× pět = pět