krajinou a přírodou východních Čech

Je mi nevolno z toho, co se děje v přelidněných Adršpašských skalách, ale nikde to nemám raději, než v divokých roklích na pískovcové plošině nad nimi. Neprostupný labyrint skalních hřbetů a křivolakých soutěsek, kterým se za Němců přiléhavě říkalo “Die graben” – příkopy. Pískovcové stěny, nasáklé vodou jako houba, pokrývají různobarevné povlaky nejprimitivnějších lišejníků, jejichž nerozlišené stélky [...]

Andělé z bronzu se za nás přimlouvají na hřbitově v zapomenuté kladské vsi u mauzolea jednoho zemřelého aristokrata. Zatímco bytelné dveře do říše, odkud není návratu, stále ještě stráží svatí, paláce, továrny i velkostatky, jež hrabě během svého života vybudoval, mění se v ruiny…     Co tu jednou zůstane po nás?       

Na mírném návrší při severovýchodním úbočí Sovích hor nad dolinou obce Lutomia se pomalu rozpadá jeden z nejzajímavějších sudetských pomníků.  Dnes bezejmenný vrch se za Němců nazýval Tartschenberg, koncem 19. století po vybudování památníku byl přejmenován na Wilhelmshöhe. Záhy po smrti prvního německého císaře Viléma I. (plným jménem Wilhelm Friedrich Ludwig von Hohenzollern) v roce 1888 nechal [...]

Vrátil jsem se ze svých balkánských cest a nejenom pro účastníky zájezdu vkládám slíbenou fotoreportáž z již tradiční školní expedice. Bylo to krásné, po dvou letech s COVIDEM opět vyrazit poznávat krajinu rumunských Karpat. Vždyť kdo by se chtěl v červnu dusit ve školních škamnách a polykat zvířený křídový prach, když může vyrazit do balkánských hor? Já [...]

aneb Stručná historie jednoho uhelného dolu Historie Jestřebích hor je neodlučitelně spjata s těžbou černého uhlí. Většina zdejších dolů, jam i šachet byla opuštěna již před mnoha lety a jejich provozní budovy (podle historických fotografií šlo často o zajímavou průmyslovou architekturu) byly strženy a zmizely beze stop. Zůstaly jen ošklivé plechové krabice nejmladších dolů IDA v Malých Svatoňovicích [...]

Už jsem tomu ani nevěřil, ale nakonec se to podařilo dotáhnout do konce. Kniha, na které jsem několik let pracoval, jde přece jenom do tisku a během měsíce by se měla objevit na pultech knihkupectví. V Knize o Kladském pomezí jsem se pokusil slovem i obrazem zachytit a přiblížit kulturní a přírodní krásy regionu, kde žiji a kde [...]

O podivuhodném soužití našich modrásků se zemními mravenci jsem tu již opakovaně psal. Nejpodrobněji pojednává tuto problematiku článek o modráscích rodu Maculinea (nově Phengaris). U těchto motýlů zašlo soužití s mravenci nejdále a jejich housenky se jinak než jako sociální parazité uvnitř mraveniště vyvíjet nedokáží. Modrásků ale po světě létá na šest tisíc druhů a do [...]