krajinou a přírodou východních Čech

Střevíčník pantoflíček je bezesporu nejhezčí českou orchidejí a právem se stal ikonickou rostlinou ochrany naší přírody. V prosvětlených lesích s úživnými půdami na opukovém podloží se kdysi vyskytoval rozptýleně téměř po celém území východních Čech. Dávno tomu, společně s dalšími orchidejemi vymizel i střevíčník a dnes přežívá jen na několika málo místech. Já jsem za střevíčníky do Halína, kde společně s okroticí červenou pravidelně kvetlo několik trsů na jižně orientované stráni. Okrotici tu naposledy viděli před deseti lety a ze zdánlivě prosperující populace střevíčníků zbyla jedna kytka. Trsy střevíčníků v dolní části stráně nejspíše přerostly konkurenčně zdatnější byliny a rostlina přežívá již jen v horní části svahu, kde je vegetace řídká. Stráň je ovšem extrémně vysychavá a vzhledem k tomu, jaký je během posledních let průběh jara, je s podivem, že se tu střevíčník doposud udržel. Letos jsem tu našel jedinou zakrnělou lodyhu, která kvůli přísušku svými rozměry připomínala japonskou bonsaj. Střevíčník měl s čerstvě vyrašený květ, když ale o tři dny později stejnou rostlinu fotografoval kamarád, byl květ už zcela zaschlý a rostlina uvadlá. A to běžně kvetou střevíčníky i dva týdny…

Poslední mohykán z Halína

V zadní části čerstvého, ještě nenavštíveného květu, kudy později z pasti vylézá hmyz, je vidět brylka s pylem…

Střevíčníky vymizely i na dalších lokalitách, a tak jedna z posledních východočeských populací přežívá v lesích u Týniště. Dnes jde o úplně obyčejný smíšený les a právě bohatá populace těchto orchidejí jej činí výjimečným. I zdejší populace střevíčníků je evidentně reliktní, rostliny se zde množí hlavně vegetativně v rámci jednotlivých trsů, nešíří se a naopak jich v lese spíše pozvolna ubývá. I když i tady je veliké sucho a příkopy, kterými v minulosti protékaly potůčky, jsou bez vody, díky lesnímu stínu bývá zjara zdejší bylinné patro poměrně svěží. Oproti Halínu tu střevíčníky vykvétají tak o týden později a jsou mnohem vitálnější. I když i tady druh ustoupil, stále tu lze narazit na mohutné trsy s mnoha květy. Střevíčník jsem v naší přírodě potkal již mnohokrát, tato lokalita je jejich počtem ale opravdu výjimečná. O podivuhodné biologii i opylení střevíčníků jsem tu již psal…

Zdejší les má místy bohaté bylinné patro, jinak je ale nezajímavý…

Ce jej činí výjimečným, je bohatá populace střevíčníků…

Duté pysky slouží jako past na hmyz, který cestou ven musí kolem pohlavních orgánů květu, a tak jej opylí…