Hlaváček, lahváček « Krajinou a přírodou východních Čech

Hlaváček, lahváček

rubrika: Flora autor: admin 1. 5. 2013

Hlaváček jarní – sluníčka v trávě

Hlaváček jarní (Adonis vernalis) patří bezesporu k nejhezčím evropským květinám. Ne nadarmo nese latinské rodové jméno Adonis – podle jinocha proslulého svojí krásou, který měl v řecké mytologii svést Afroditu i Persefonu. Vypovídající je i jeho starší české jméno - miláček jarní (Opiz 1852). Ostatně stejně milá a láskyplná je i přezdívka, kterou dnes používají čeští botanici – v hovorovém jazyce botaniků je důsledně, zásadně a vždy hlaváček jmenován jako lahváček. V roce 2007 se hlaváček jarní v hlasování České botanické společnosti stal rostlinou roku.

Hlaváček jarní – Adonis vernalis , PR Kněžičky , 4.4.2013

Rostlina je to pozoruhodná, krásná a vzácná. Patří do čeledi pryskyřníkovitých, vyznačuje se velkými žlutými květy a protože kvete na jaře mezi prvními rostlinami, je v přírodě k nepřehlédnutí. Když vykvetou hlaváčky, jakoby se v trávě rozsvítila malá sluníčka.

Hlaváček jarní – Adonis vernalis , PR Kněžičky , 4.4.2013

Kytka je to docela vzácná a roste suchých stepních stanovištích, které představují reliktní zbytky glaciálních kontinentálních stepí – biotopu, který byl pro střední Evropu typický během chladných ledových dob. Je to vlastně taková přípomínka ledových dob, kdy se českou stepí proháněli lovci mamutů. Těžiště rozšíření u nás má na Moravě, ve středních a severních Čechách. Jedna jediná izolovaná lokalita se vyskytuje i ve východním Polabí u Chlumce nad Cidlinou. Jde o výslunné stráně v Žehuňské oboře, kde se „step“ udržela díky specifickým podmínkám (sucho, kamenitý substrát) a svoji roli sehrála asi i intenzivní pastva. Zvířata totiž spásají okolní vegetaci, ale jedovatých hlaváčků si pochopitelně nevšímají. To lahváčkům náramně prospívá a tak je zdejší populace z těch českých vůbec nejsilnější a do budoucna asi i nejlépe zabezpečená.

Žehuňská obora, PR Kněžičky

Vidět kvést stovky Adónisů v plné jejich kráse patří vždy k nejhezčím jarním zážitkům. Letos jsem měl trochu smůlu, jak se během března vrátila zima, kvetly hlaváčky s velkým zpožděním, takže jsem při své návštěvě začátkem dubna nafotil jen pár prvních kytek, ale i tak to stálo za to.