Karlówek « Krajinou a přírodou východních Čech

Karlówek

rubrika: Genius loci, památky autor: admin 21. 12. 2014

Les rychle pohltil ovocné stromy i louky, terasy i schodiště a jen rozsáhlé základy z mohutných pískovcových kvádrů ukazují na to, že tu ještě před šedesáti lety stávalo jedno z hlavních turistických středisek zdejšího regionu. Mezi smrky se krčí prastaré jabloně. Uprostřed lesa ruiny, které svojí monumentálností připomínají středověké hrady, místnosti bez stropů pod klenbou korun mohutných stromů, kde v listí pod nohama praskají porcelánové střepy… Malý Karlów – Karlówek, málokteré místo tak intenzivně vyjadřuje pomíjivost našeho světa.

Do Karlówka lze směrem od Hejšoviny sejít z cesty na Pastierku

Nebo tam lze vystoupat od Radkówa přes soutěsku Skalne Wróta

Cestou z Radkówa vede pěšina přes fragmenty krásné bučiny

A najednou Karlówek – z prosperující osady zbývají dnes jen ruiny. Bývalý hotel – proměny sudetské krajiny…

Horská osada Karowek (Klein Carlsberg) vznikla někdy v polovině 19. století na strmých svazích pod Hejšovinou na stezce z Radkowa. Tato stezka spojovala dvě hlavní atrakce Stolových hor – vodopády Posny s Hejšovinou a v době vrcholícího romantismu patřila k těm nejfrekventovanějším turistickým trasám v pruském Slezsku. Karlow, původně zapomenutá horská osada pod Hejšovinou, se v této době stal vyhlášeným turistickým střediskem a tak se zdejší podnikaví horalé rozhodli vybudovat z nedaleké pastevecké samoty hotel s restaurací. Poloha osady zhruba v polovině trasy byla ideální a turisté unavení dlouhým strmým stoupáním zde rádi využili možnosti občerstvení a noclehu.

Výhled přes Radków na Hejšovinu. Karlówek jsou ta stavení na loukách uprostřed svahu.

Karlówek dnes – základy zdí uprostřed lesa…

Hospoda na Karlówku – třicátá léta 20. století…

Stejné místo o osmdesát let později…

Hospoda na Karlówku – počátek 21. století…

Nová osada Karlowek se rychle stala jedním z nejnavštěvovanějších míst Stolových hor a zejména zdejší hospoda byla vyhlášená široko daleko. Postupně zde vyrostlo několik mohutných budov, na okolních odlesněných svazích byly založeny rozsáhlé pastviny a ovocné sady. Na počátku 20. století žilo v prosperující osadě přes padesát stálých obyvatel, kolem stezky byla vysázena stromořadí a její nejstrmější úseky byly zprůchodněny masívním pískovcovým schodištěm s vyhlídkovými terasami. U hlavní ubytovny byly dva bufety, stánky s upomínkovými předměty, v restauraci se konaly zábavy a dokonce zde fungovala i malá sodovkárna. Éra prosperity skončila až s odsunem německého obyvatelstva, kdy byla osada kompletně vysídlena a zdejší stavení se začala postupně chátrat. Za dalších padesát let pohltila osadu „nová divočina“ a Karlowek se definitivně ponořil do zapomnění. Dnes jen několik poutníků při výstupu z Radkowa na Hejšovinu prochází těmi podivnými místy. Kupodivu (a naštěstí) tu zatím není žádná informační tabule a tak jen ten, kdo se umí dívat, tuší, jak velkými změnami to místo prošlo. Historické pohlednice z Karlowka na internetu – neskonalý údiv nad osudem sudetské krajiny…