Kudy tekla řeka 4
Náchodské rybníky
Motto: “V zadní části velkého rybníka, která byla mělká a bahnitá, Plhováci z jara lovili žáby. Byla to záležitost nepěkná. Žab tam bývalo velké množství, kvákaly až uši zaléhaly. Chlapi z Plhova sem přicházeli s pytlem a sekerou. Ve vysokých botách lezli do vody a chytali žáby, jednotlivé či dvojice v milostném objetí a házeli je do pytle. Když jich měli plno, vyšli na břeh, kde měli připravený plochý kámen a tam sekyrkou nebo nožem oddělovali žábám zadní nohy s masitými stehýnky. Zbytek házeli zpět do vody. Bylo-li teplo, brzo to páchlo k nevydržení! Získaná žabí stehýnka oprali ve vodě a nosili do města do hotelů, kde je pak upravovali jako vynikající lahůdku. Prý to bylo jídlo opravdu chutné a usmažená stehýnka chutnala jako oříšky. Každoročně padlo labužníkům tisíce a tisíce žab…”
Náchod mého mládí, O. Šafář
Největší náchodský rybník se jmenoval Figury a nacházel se mezi nádražím a dnešní Běloveskou ulicí. Tento městský rybník byl poměrně mělký a měl neobvyklý tvar – byl nezvykle dlouhý a úzký. V zimě se na něm těžil led pro blízký měšťanský pivovar. Také se zde bruslilo a v létě na „Figurách“ díky jeho délce probíhaly dokonce i veslařské závody. Rybník byl založen pozdě (asi až koncem 19. století – na historické mapě z. r. 1875 není, http://oldmaps.geolab.cz/) a v souvislosti s rozšiřováním nádraží a přilehlé zástavby byl postupně zasypáván, až zcela zanikl (na leteckých snímcích z r. 1953 už není).
Další rybníky se nacházely na Plhově na říčce Radechovce. Velký či Podborný, který zůstal v menším rozsahu zachován dodnes a Malý (též Pilný), který zanikl v souvislosti s výstavbou plhovské školy a sídliště.
Ještě na leteckém snímku z r. 1953 (http://kontaminace.cenia.cz/) je vidět, že rybník Podborný měl původně velmi pěkný a rozsáhlý litorál, kterým volně přecházel do okolních luk. I když rybník sloužil hlavně k chovu ryb, musel to být zároveň i pěkný kousek přírody, vždyť O. Šafář ve svých vzpomínkách zmiňuje masový výskyt žab a čistou vodu (v rybníce se před výstavbou koupaliště běžně koupalo). Dnes je okolí rybníka vybagrováno do ošklivých náspů a voda v létě připomíná žumpu.
Z Pilného rybníka vytékala Radechovka a tzv. Podbuční potok, který byl vlastně středověkým mlýnským náhonem a který původně přiváděl vodu do vodního příkopu před městskými hradbami. Chovné rybníky patřily Schaumburgům a s jejich provozem souvisely i plhovské sádky, které byly poblíž Plhovského náměstí na Podbučním potoce. Kromě těchto tří rybníků bylo v Náchodě a jeho bezprostředním okolí i několik menších rybníčků, ze kterých zůstaly funkční hlavně rybníčky pod Vojenským hřbitovem. Kromě rybníků a rybníčků bylo v Náchodě v Bělovsi i několik písníků, které vznikly těžbou štěrku. Je velká škoda, že byly později zrušeny a zavezeny – v létě by v nich bylo pěkné koupání.
Literatura :
Náchod v obraze čtyř století, O. Šafář, MU Náchod, 1990
Náchod mého mládí, O. Šafář, Stopami dějin Náchodska 3, Sborník SOA Náchod, 1999
Stránky o historii Bělovse i Náchoda (s historickými fotografiemi) od místního kronikáře A. Samka