krajinou a přírodou východních Čech

Prokazatelně nejspolehlivějším způsobem ochrany přírody je totiž lokální patriotismus lidí, kteří v dané lokalitě bydlí či hospodaří.

Živé srdce Evropy

Jen málokterý Náchoďák ví, že nedaleko dobrošovské pevnosti se v nadmořské výšce 530 m.n.m. nachází botanicky zajímavá a cenná lokalita „Pod hájenkou“. Ve vegetaci převažuje rašeliník a různé druhy ostřic (svaz Caricion fuscae), ze vzácnějších druhů rostlin se zde vyskytuje masožravka rosnatka okrouhlolistá(Drosera rotundifolia) a orchidej prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), z dalších méně běžných druhů např. violka bahenní (Viola palustris), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica) a ostřice Hartmanova (Carex Hartmanii), či pro východní Čechy ohrožený suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium). Zaznamenán byl i ojedinělý výskyt silně ohrožené tolije bahenní (Parnasia palustris), na Náchodsku se přitom jedná o jediné místo s výskytem této květiny, nejbližší další lokality leží až v Orlických horách.

Dobrošov – rašeliniště Pod hájenkou

Jde o jedno z posledních místních rašelinišť, které uniklo „melioračnímu šílenství“ během 70. a 80. let, kdy často kvůli zcela nesmyslnému a zbytečnému odvodnění zanikla většina podobných lokalit nejenom na Náchodsku, ale i v celé ČR. Ani tato lokalita se však do dnešních dnů nezachovala v původní, nepozměněné podobě. V souvislosti s výstavbou blízké chatové osady došlo ke změně vodního režimu a velká část unikátního, již tak poměrně malého mokřadu, zanikla. V důsledku tohoto zásahu zde bohužel došlo k vyhynutí dvou botanicky nejcennějších druhů – kriticky ohrožené rosnatky anglické (Drosera anglica; proběhl i neúspěšný pokus o znovuvysazení) a ohroženého ďáblíku bahenního (Calla palustris). V nedávné minulosti byla také snaha danou lokalitu nesmyslně zalesnit, čemuž se naštěstí z větší části podařilo zamezit. I přes tyto negativní zásahy se ovšem stále jedná o velmi hodnotnou lokalitu, o kterou je třeba odpovídajícím způsobem pečovat.

Rosnatka anglická (Drosera anglica) má v ČR několik posledních lokalit. Na Dobrošově bohužel vyhynula…

Tolije bahenní – Parnassia palustris a Rosnatka okrouhlolistá – Drosera rotundifolia, Dobrošov, 16.8.2006

Prstnatec májový – Dactylorhiza majalis , Dobrošov – Pod hájenkou, 4.6.2006

V minulosti, kdy byla velká nouze o seno i stelivo, byly podobné vlhké louky s drobnými rašeliništi pravidelně koseny, čímž byly potlačovány expanzivnější druhy. Tak byla pravidelným kosením a následným odstraněním biomasy udržována druhová rozmanitost daného společenstva. Poté, co bolševik násilně zkolektivizoval český venkov, byla tato malá louka stejně jako většina podobných nechána ladem a nejcennější společenstvo se suchopýrem, rosnatkou a orchidejemi začalo ustupovat. Tento vývoj se snažíme změnit. Nejhodnotnější lokality podobného typu byly prohlášeny za chráněná území a jejich péči (někde dobře jinde naopak špatně) zajišťuje stát či příslušná obec. O menší lokality, na které nemá stát čas, pečují dobrovolníci. Podmáčenou louku na Dobrošově nejdříve udržovali ochránci z ČSOP Jaro Jaroměř, dnes s péči o tuto lokalitu pomáhají studenti z náchodského gymnázia.

Dobrošov – gympl v akci

Kvinta A po brigádě …

A jak vypadá taková péče v praxi? Protože v bahnitém terénu nelze použít mechanizaci, je zapotřebí nejdříve seznámit studenty s kosou, což pro mnohé z nich představuje něco naprosto nového a nečekaného. Zvládnutí správné techniky kosení vyžaduje čas a trpělivost, sem tam se zlomí nějaká kosa, někdy i dvě …Naštěstí jsou naši žáci vesměs velmi šikovní, takže za chvíli je radost se dívat, jak se práce daří. Ostatně pro mnohé studenty, kteří dnes tráví většinu času ve škole nebo doma u počítače, představuje posečení takovéhle louky opravdu silný zážitek. Ruční kosení je k přírodě nejšetrnější a umožňuje nám výběrově odstraňovat pouze porosty nežádoucích rostlin, což jsou na daném místě hlavně tužebník a skřípina. Konkurenčně méně zdatné a vzácnější druhy jsou ušetřeny, napříč loukou pak ponecháváme mozaiku „políček“ neposečené vegetace pro bezobratlé živočichy (hlavně motýly). Louka se kosí střídavě počátkem léta či v září tak, aby daná péče umožnila přežití a „prosperitu“ všech ohrožených druhů rostlin i živočichů.

Úderníci…

Studentkám to s kosou sluší …

Zážitky v bahně

Hrábě…

Padla kosa na kámen …

Protože výše zmíněná louka leží při turistické cestě, byla zde v roce 2010 umístěna informační tabule, která kolemjdoucí upozorňuje na přírodní hodnoty, smutnou minulost a snad již veselejší  budoucnost daného místa. Za pochopení a svolení pečovat o tuto lokalitu děkujeme majitelům louky p. Poláčkové a p. Linhartovi, za drobnou poskytnutou finanční pomoc pak městu Náchod. Lokalita je součástí pozemkového spolku ČSOP Jaro Jaroměř, podrobnější informace o spolku a dalších podobných lokalitách můžete dohledat na http://www.jarojaromer.cz/.