krajinou a přírodou východních Čech

PhotoCopyright © Jan Ježek

SliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSlider

Na benediktinské hranici u Ostaše

rubrika: Genius loci, památky autor: 24. 6. 2020

Snad nikde jinde v republice nezůstalo v krajině tolik starých hraničních kamenů jako v místech, kudy procházela historická hranice panství broumovských benediktinů. Ty nejstarší hraniční značky měly podobu jednoduchých křížů vyrytých do kmenů stromů a pískovcových balvanů. Poměrně záhy byly hraniční kříže doplněny stylizovanou značkou, rytinou břevna se třemi pahýly, která byla odvozena z erbu broumovského opatství. Mezníky broumovského opatství se na „hranicích“ Broumovska zachovaly v počtu několika stovek kusů, a představují tak unikátní soubor historických hraničních kamenů, jaký má jen málokde obdoby. V místech, kde vystupují z podloží pískovcové skály a balvany, jsou značky vytesány přímo do nich. Tam, kde skály chybí, mají hraniční kameny podobu otesaných patníků. Na každém významnějším mezníku je znak broumovského opatství – břevno či ostrev se třemi pahýly. Dále zde bývají čísla, značící příslušný úsek hranice a někdy i iniciály tehdejšího představeného opata, podle kterých se dají kameny zhruba datovat. Poměrně často jsou v kameni vytesaná i písmena HB. Jde o německé označení panství, HB – Herrschaft Braunau (broumovské panství). Na několika kamenech v okolí Police nad Metují lze najít i označení HP – Herrschaft Politz (polické panství).

Benediktinská hraniční značka z Ostaše

Nejvíce hraničních kamenů v souvislé linii značících hranici je na Bukové hoře, v Broumovských stěnách (zejména při státní hranici) a na svazích stolové hory Ostaš. O prvních dvou úsecích jsem tu již psal. Zbývá tedy popsat hranici na Ostaši a blízké Hejdě. 

Detail typického označení zdejší historické hranice panství

Hranice tu začíná při bývalé benediktinské hájence. Snad nejhezčí z benediktinských mezníků je ten první, který se nachází nedaleko hájenky. Kámen je dnes za plotem na soukromé zahradě p. Malíka a původně jsem se domníval, že tam byl přemístěn. Podle indikační skici stabilního katastru z r. 1840 se ovšem zdá, že se jedná o jeho původní místo na zdejším zalomení hranice. Toto místo tak lze považovat za výchozí (a zároveň i koncový) bod, od kterého byla hranice opatství vyznačena. Poblíž tohoto kamene se zachoval hezký soubor benediktinských znaků tesaných přímo do skal. Stará znamení tu značí hranici klášterního panství, která prochází východním a posléze severním směrem podél Kočičích skal. Znaky s břevny jsou číslovány, a protože jde o trojmístné číslice, které rostou směrem k hájence, jsme zde na samém „konci“ benediktinské hranice. Kameny číselnou řadou značící navazující první úsek hranice, se mi nalézt nepodařilo. Zřejmě šlo o otesané patníky, které skončily na zahrádkách sběratelů – zlodějů.

Průběh benediktinské hranice lze vyčíst i z dnešních katastrálních map. Šipka označuje výchozí místo hranice s ozdobným sloupkem č.1.

Benediktinská hranice obchází širokým obloukem skalní labyrint Kočičích skal

Improvizovaná svatyně v jedné z místních slují. Zdejší skalní skrýše sloužily odnepaměti nechtěným lidem jako poslední útočiště.

Sluj Českých bratří se slavným evangelickým reliéfem. Ve skutečnosti jde o “fejk” polického knihkupce a patriota A. Krtičky. Působení tohoto prvorepublikového spisovatele a mystifikátora by vydalo na samostatnou knihu.


 Za výchozí bod hranice lze považovat zdobný pískovcový sloupek kousek nad zdejší hájenkou

Někde značí hranici křížek s břevnem, jinde jsou značky doplněny číslováním

Některé značky jsou do skal vtesány, jiné naopak z kamenů vystupují v reliéfu. Podle způsobu provedení i stupně odvětrání se zdá, že nejpůvodnější jsou symboly břevna a trojmístné číslice byly přisekány později. Mnohé značky byly zcela překryty jehličím i mechem, v terénu byly téměř neviditelné a čitelnými se staly až po důkladném očištění. Tento úsek hranice byl důsledně očíslován, z odečtených čísel jednotlivých značek plyne, že se mi zdaleka ne všechny podařilo objevit. Při čištění jednoho z kamenů jsem k svému velkému překvapení neodkryl benediktínské břevno, ale slovenský státní znak s trojvrším a dvojramenným křížem…

Některé značky jsou do skal vtesány

a jiné naopak vystupují v reliéfu

Mnohá hraniční znamení jsou nejdříve téměř neviditelná

a objeví se až po důkladném očištění kamene

Jeden z kamenů ukrýval i pozdrav spřátelené země…

 

 

 

 

Zanechte vlastní komentář:

osm × = sedmdesát dva