krajinou a přírodou východních Čech

Bischofstein je kouzelné místo, které leží na náhorní plošině při jižním okraji pískovcové kry Adršpašsko-teplických skal v nadmořské výšce kolem 650 metrů. Kdysi tu býval poplužní dvůr a malá německá ves, ale po odsunu tu s výjimkou jedné rodinné farmy už nikdo nežije a chalupy po Němcích obsadili lufťáci. Bischofstein se zbytky skalního hradu a dochovaným barokním zámečkem, ve kterém je příjemná hospoda, má krásnou polohu a z obou stran jej obklopují skalní hřebeny. Na severu leží Supí skály, za kterými začíná neprostupné bludiště skalních soutěsek, na druhé straně se táhne ostrožna Jiráskových skal. Na temenech skal tu kdysi stával strážní hrad, plošina nejvyšší skály je i dnes přístupná a je z ní překrásný výhled na všechny strany. Další hrádek možná stával někde naproti na okraji protilehlých Supích skal, ale jeho existence ani přesná poloha nebyly doposud definitivně potvrzeny. Přes hřeben Supích skal prochází prastarý skalní chodníček s vytesanými schůdky a hraničními znaky, který sleduje historickou hranici Bishofsteinu s teplickým panstvím. Dnes už tudy nikdo nechodí a stezka je v terénu sotva znatelná, ale kdysi to musela být ostře sledovaná hranice. Jinde stačilo do skal vysekat obvyklé hraniční značky s letopočty, ale tady v odlehlých skalách na nejhůře přístupných místech nechala vrchnost vybudovat pohodlný chodník s mnoha kamennými schůdky a mostky.

Sídlem vrchnosti na Bishofsteinu byl nejdříve skalní hrad

Plošina nejvyšší skály, kde dříve stávala hradní hláska, je i dnes přístupná.

Je odtud překrásný výhled

Hezké pohledy nabízí i přístupová cesta od Solovického Dvora…

Později panstvo přesídlilo do opevněného barokního zámečku pod skalním hradem

Západní hranice panství procházela nepřístupnou divočinou po hřebeni Supích skal

Supí skály jsou špatně přístupné a chodí do nich jen horolezci a trampové

Skály jsou pojmenovány podle nápadné věže, která připomíná sedícího supa.

Na Krásné vyhlídce v Supích skalách

Výhled z hřebene Supích skal do Údolí tří mušketýrů

Indikační skica stabilního katastru ukazuje, že přes skály (šedá barva) procházela hranice panství. https://archivnimapy.cuzk.cz/

Výchozím mezníkem panské hranice byl mohutný obelisk při staré cestě z Teplic na Bishofstein. Při stavbě nové silnice v roce 1932 byl tento hraniční sloup posunut blíže k cestě, doplněn o další nápisy a začal sloužit i jako svérázný pomník výstavby nové horské cesty.

Chleba stál pětikorunu, výstavba cesty 3 miliony…

Hranice dále pokračuje na hřeben skal. Na hraničních kamenech jsou kromě obvyklých křížků a číslování i značky panství.

Litery jsou vždy umístěny tak, aby bylo zřejmé, k jakému panství náleží příslušná strana hranice. B značí Bishofstein (panství Skály), W Wekelsdorf (panství Teplice).

Poblíž se sbíhá hranice panství Teplice, původně Dolní Teplice (Unter Wekelsdorf - UW) a Horní Teplice (Ober Wekelsdorf – OW).

Mnohé kameny nesou iniciály polesných, kteří hranici pravidelně procházeli, a letopočty, kdy byl průběh hranice společně kontrolován a její značení obnovováno.

Nejstarší, již téměř nečitelné vročení, které lze u značek nalézt, prý pochází z roku 1622. Já jsem našel nejstarší letopočet 1784.

I když je na nepřístupných místech hraniční stezka sekaná přímo do skal, lze ve skalním bludišti snadno zabloudit, a tak tu průběh hranice kromě běžných značek ukazují i šipky.

Pokud člověk sejde ze stezky (a ztratí se tu opravdu každý), bloudí pak hodiny v neprostupných roklích.

Místy vede v odlehlých a nepřístupných skalách po hranici pohodlný chodník s kamennými schůdky a mostky.

Někde na Trojmezí mezi zaniklými osadami Záboř (Johnsdorfer Saborsch a Bischofsteiner Saborsch) v místě, kde se všechny hranice v jednom bodu sbíhají, leží trojmezní kámen se značkami všech tří panství. Ten se mi zatím najít nepodařilo. Stále je co objevovat…