Neurode
Má slabost pro polské Sudety. Góry Kamienne a Góry Sowie. Dlouhá cesta, zbytky sněhu v sedlech, seschlá tráva na pláních, potoky ve výmolech polních cest. Horské osady, ruiny kostelů, kříže a železniční viadukty jako připomínka zašlých časů. Nowa Ruda. Zapomenuté hornické městečko v horách, periferie uvnitř střední Evropy. Zavřené doly, vybydlené domy, omšelé bytovky a rozpadající se paneláky. Haldy, kola těžních věží na obzoru a zmenšenina těžní věže u kostela. Svatá Barbora, patronka horníků. Na zdi kostela jména havířů, kteří zůstali na šachtě. Dlouhý seznam. Sluníčko v chladném předjaří, zimní špína ve škarpě, holé kostry zmrzačených stromů. Zažloutlé trávníky, mikroténové tašky tančí valčík v ulicích. Kočky v průchodech domů, toulaví psi v ulicích. V kamnech hoří PETlahve, studený vítr, ve vzduchu popel a síra. Bar piwny na rohu ulice, bývalí horníci, oči plavou v alkoholu. Na ulici před barem koluje z ruky do ruky lahev vodky. Česko-polská Solidarność, letos už třetí omluva za okupaci v šedesátém osmém…
I’m goin’ where sore losers go
To hide my face and spend my dough
Though it’s a dream, it’s not a lie
And I won’t stop to say goodbye
Sním o tom, že zmizím ve světě, kde není tolik znalostí.
Už nechci žádný další informace
Chci být někde, kde je ještě člověk lidskou bytostí.
Vemte si svoje laptopy a udavte se jima.
Mám toho po krk a je to vaše vina.
Iggy Pop, Paraguay
…
A přes všechnu zdejší bídu nejkrásnější náměstíčko v Evropě. Vydařená rekonstrukce, prostor nechaný lidem, auta vykázána na okraj. Osvícené zdejší vedení města. Nečekaně strohé pruské baroko, i z těch nejbohatších domů čiší protestantská skromnost a pracovitost. Podezdívky domů z krvavě rudého permokarbonského pískovce. Kašna s krásnou sochou Jana Křtitele. Novogotické cihlové kostely, úzké věže a věžičky. Vše absolutně bez turistů. Neurode – to je to město!
Líbí se mi text i fotografie. Projížděla jsem tento týden Novou Rudou a kdybych měla trochu času, vybírala bych si asi obdobné motivy. Stihla jsem jen obejít kostel Sv. Mikuláše a ve spěchu nafotit něco z náměstí. Někdy v 60.letech jsem tudy také projížděla, s rodiči, a můj dojem z města byl velice stísněný. Myslím, že městečko se od té doby změnilo k lepšímu, i když námětů k urbexu by se našlo nespočet. Vrátím se, už kvůli těm viaduktům.