krajinou a přírodou východních Čech

V místech, kde tektonické pohyby rozlámou bloky tvrdých hornin, lze vzácně nalézt tzv. tektonická zrcadla. Jde o ohlazené styčné plochy zlomů, na kterých byla pohybem a třením hornina souvisle vyhlazena. Pokud obsahuje daná hornina vyšší podíl oxidu křemičitého, může se tento minerál působením nesmírně vysokého tlaku z horniny uvolnit a v tenké vrstvičce v podobě tektonického skla styčné plochy zlomu pokrýt. Takový hladký skelný povrch se často leskne podobně jako zrcadlo, od čehož je odvozeno pojmenování tohoto fenoménu. V našem regionu jsou tektonická zrcadla poměrně vzácná, na tektonických poruchách hronovsko-poříčského zlomu je lze spatřit například v bezejmenném opuštěném lomu při jižním úpatí Jestřebích hor nad Hronovem. Krásná tektonická zrcadla lze ovšem pozorovat v lomu Rožmitál v Javořích horách. Zdejší vyvřeliny jsou křehké, obsahují vysoký podíl křemíku, a když byla během třetihor obnovena aktivita na tektonických zlomech, podél kterých v minulosti vytékalo magma, byl zdejší lávový příkrov rozlámán na bloky. V obnažené lomové stěně lze pozorovat i několikametrová zrcadla na vyleštěném povrchu těchto bloků a úlomky zrcadel se tu běžně povalují ve všudypřítomné suti.

Lidarový snímek Jestřebích hor mezi Radvanicemi na severovýchodě a Malými Svatoňovicemi na jihozápadě ukazuje krajinu, jejíž reliéfu byl zformován tektonickými pohyby. Původně vodorovné vrstvy usazenin byly podél hlubinných zlomů rozlámány a ukloněny, místy téměř o 90°. Linie skalek ubíhajících diagonálně napříč snímkem představuje hlavní hřeben Jestřebích hor, který v podstatě kopíruje tektonickou poruchu zvanou hronovsko – poříčský zlom. V pravé části snímku je dobře zřetelná mohutná radvanická halda, která kvůli svému dlouhodobému vnitřnímu požáru musela být technicky rekultivována.    

Na hřebenu Jestřebích hor. Původně horizontálně uložené vrstvy permo-karbonských usazenin byly rozlámány a podél hronovsko – poříčského zlomu vyzdviženy, místy až o 1000 metrů. Neplatí tu tedy zákon superpozice, mnohem mladší křídové usazeniny dnes najdeme dole při úpatí hor, nikoliv v nadloží starších hornin, jako tomu obvykle bývá.

V opuštěných lomech v jižní části Jestřebích hor lze na několika místech v jemnozrnných permských arkózách sledovat styčné plochy, podél kterých byla hornina při výzdvihu roztrhána do bloků. Na povrchu těchto ploch jsou dobře zřetelné rýhy, které odpovídají směru pohybu těchto bloků.

V místech, kde byl povrch horniny vysokým tlakem a třením ohlazen, lze nalézt tektonická zrcadla. V Jestřebích horách jsou poměrně vzácná a nepříliš dobře vyvinutá. Za hezkými zrcadly musíme na severní hranici Broumovského výběžku.

Podél dalších hlubinných zlomů, které vedou paralelně s hronovsko – poříčským zlomem, vytékalo na zemský povrch magma. Tak vznikly například nedaleké Javoří hory, které jsou sopečného původu. Na stěně lomu v Rožmitálu lze dobře pozorovat, že lávových příkrovů je tu několik. I tyto horniny byly později ve třetihorách, když byla obnovena aktivita zdejších tektonických zlomů, rozlámány a všelijak posunuty.

Jen místy lze lávový příkrov pozorovat v původním stavu, kde “vrstvy” vyvřelin odpovídají jednotlivým periodám sopečné činnosti tak, jak po sobě následovaly.

V lomové stěně tu lze na mnoha místech nalézt tektonická zrcadla – ohlazené styčné plochy bloků hornin, na kterých byla pohybem a třením hornina souvisle vyhlazena.

I tady lze na povrchu těchto ploch nalézt rýhy, které odpovídají směru posunu jednotlivých bloků hornin. Zatímco zdejší magma utuhlo již v mladších prvohorách, tektonické tlaky vyvřelinu roztrhaly mnohem později během třetihor.

Zdejší vyvřelina ryolit obsahuje vysoký podíl křemičitanů, a tak se některé styčné plochy smyků lesknou jako skutečné zrcadlo.

“Střepy” těchto tektonických zrcadel jsou tu všudypřítomné a v suti při úpatí lomové stěny je lze snadno sbírat…

Povrch některých zrcadel druhotně pokryly různé křemičitany. I uspořádání krystalů těchto minerálů odpovídá směru pohybu při rozlámání lávového příkrovu.

Mnohem častěji tvoří povrch zdejších zrcadel pouze vyleštěný oxid křemičitý. Jde o místní geologickou raritu, která odkazuje na dávné doby, kdy byla zdejší oblast tektonicky aktivní a zemská kůra se tu trhala na kusy. V takovémto množství jako v Rožmitálu lze tektonická zrcadla sbírat jen málokde…