Příchod králů
Malá ukázka z připravovaného druhého dílu Knihy o Kladském pomezí.
Více v knize, snad počátkem prosince. Úryvek z kapitoly o Braunově skalní galerii v Novém lese…
… v letech 2000 – 2001 byl Braunův Betlém programem World Monuments Watch zařazen mezi 100 nejohroženějších památek světa. V roce 2020 konečně prošlo Braunovo dílo rozsáhlým restaurátorským ošetřením a sochy i reliéfy zůstávají i nadále v péči studentů a odborníků z Fakulty restaurování pardubické univerzity.
Reliéf Příchod tří králů v roce 2010 a dnes.
Původně byly všechny zdejší sochy i reliéfy polychromované, a jejich vzhled bychom nejspíše považovali za kýčovitý. Barevné nátěry dávno odstranil čas, neudržovanou barokní galerii pohlcovala příroda a vše se ztrácelo pod nánosy lišejníků a mechů. Před památkáři tak vyvstala zajímavá otázka, jak ke zdejší přírodní expozici přistupovat. Nechat čas i přírodu na místě volně působit s tím, že mistrovo dílo bude ztrácet na dokonalosti a postupně splývat s okolím. Nebo se snažit přirozený proces zastavit a sochy i reliéfy pravidelně čistit a konzervovat tak, aby se zachovaly co nejdéle ve stávajícím stavu? Zvítězila druhá koncepce, a dnes jsou všechna díla v Novém lese pečlivě ošetřena. Každý přístup má své; sám se nedokáži rozhodnout, jestli se mi Braunův Betlém líbil více před ošetřením či dnes, kdy z obnažené skalní stěny vystupují i ty nejjemnější detaily v nečekané ostrosti. Na reliéfech je zřejmé, s jak obtížným úkolem se musel Braun vyrovnat, když pracoval s přírodní skálou plnou puklin a vrstevních nehomogenit. Očištění od vegetace odhalilo strukturu kamene i každičký nepatrný detail práce sochařského genia. Nově si lze všimnout i nenápadných jednotlivostí, které se dříve skrývaly pod porostem řas, mechů a lišejníků. Komu asi patří tajemná tvář, jíž sochař umně zakomponoval do levého rukávce jednoho z vojáků na reliéfu Příchodu Tří králů? Šlo o záměr či detail později opuštěné kompozice? Šifra mistra Brauna…