Poslední dva týdny klesaly noční teploty hluboko pod nulu. Přehrada Rozkoš zamrzla. Před přicházející oblevou nastal čas nasadit brusle a vyrazit na jeden z mých oblíbených výletů. Přebruslit tohle východočeské moře dokola podél břehů znamená urazit poctivých patnáct kilometrů a je to pokaždé úžasný zážitek. Není to ovšem zcela bez rizika, místy to chce opravdu dávat dobrý pozor a nezkušeným bruslařům to rozhodně nedoporučuji. Dobře si vzpomínám, jak jsem v roce 2018 pozoroval v dálce uprostřed přehrady v blízkosti nezamrzlé hladiny nalétávat vrtulník s podvěsem. Až později doma jsem se dozvěděl, záchranáři vysvobozovali nějaké nešťastníky. Ti zabruslili na tak tenký led, že jim začal praskat pod nohama. Situaci (nejspíše naštěstí) vyhodnotili tak, že už to nepůjde ani nazpátek. Tak si lehli na led a zavolali pomoc. Nejdříve se k nim pokoušeli dostat hasiči se člunem, snad kvůli hrozícímu podchlazení či hrozbě definitivního prolomení pro ně nakonec přiletěla helikoptéra. Co jsem byl svědkem téhle příhody, dávám si opravdu velký pozor. I pevný led pod nohama tajemně zpívá, občas se hodně hlubokými tóny, jež letí zmrzlou hladinou do daleka, ozvou nové pukliny. Hladina i v zimě kolísá, kolem dělící hráze a někdy i podél břehů bývají kvůli poklesu vody ledy rozpraskané. Takovým místům lépe se vyhnout, i při silných mrazech se tu může člověk snadno probořit. To platí i pro okolí přivaděče či středové části přehrady, kde bývá led kvůli proudění tenčí. Lépe bruslit ve dvou, bodce do ledu pro případ nehody jsou samozřejmostí. Vloni byl led průhledný a hladký jako sklo. V čiré vodě se občas při dně míhaly stíny plovoucích ryb. Letos napadl na led sníh, jež opakovaně odtával. Zbylý sníh vítr z hladiny celé přehrady vyfoukal, odkrytý led měl mléčné zabarvení a jeho povrch byl hrbolkatý. I přesto to jelo parádně. Zítra má být deset nad nulou, jsem moc rád, že jsem to letos opět stihl…

Nástup na led v Šeřči u hasičské zbrojnice a hezkého pomníčku na válku 1866

Na ledu v zátočinách jsem nebyl sám. To bude hezké foto holubičky na instagram…

Promrzlé olšiny u hráze

Přímrzky ukazují na kolísání hladiny

Kostelík sv. Jana Křtitele v Doubravici

Na ledu jsem nebyl první

V Domkovské zátoce

Ke konci dne…

]]> https://bohemiaorientalis.cz/okolo-prehrady/feed/ 1 https://bohemiaorientalis.cz/na-dobrosove/ https://bohemiaorientalis.cz/na-dobrosove/#comments Tue, 02 Jan 2024 15:00:13 +0000 admin http://bohemiaorientalis.cz/?p=13485 Jenom pár fotografií z míst, kde to mám moc rád. Zimní procházka se starou zrcadlovkou a kouzelnými sklíčky. Bylo to krásné, během dvou hodin jsem zažil snad všechny myslitelné druhy počasí i oblohy…

Javorové stromořadí podél cesty k náchodskému zámku

Dnešní stav – stejné místo po “revitalizaci”…

O javorech na Zámeckém kopci

Jestli činí něco Náchod zajímavým městem, je to zejména jeho atraktivní poloha v mimořádně malebné krajině. Málokteré „okresní“ město má takové štěstí. Protože byl středověký Náchod kvůli meandrující Metuji založen v neobvyklé poloze při úpatí Zámeckého kopce, navazuje v těchto místech přímo na historické jádro města volná nezastavěná krajina. Díky této výjimečné dispozici začíná jedna z nejhezčích procházek v okolí města hned na náměstí pod skalnatou ostrožnou se zámkem. Strmé návrší s náchodským zámkem a krásnou vyhlídkou na město pokračuje opačným směrem hřebenem, po kterém se vine přístupová cesta na zámecké nádvoří. Jak už to tak v české krajině bývá, v době doznívajícího baroka (r. 1794) zde byla založena alej, dnes nejčastěji označovaná jako Zámecká. Protože je zde zákaz vjezdu, jde o nejoblíbenější vycházkovou trasu Náchoďáků. Pět minut chůze od náměstí zacpaného auty a člověk kráčí pod korunami staletých stromů krásnou krajinou. Tohle jen tak někde nemají! Většina místních k vycházce do aleje nezvolí nejkratší cestu přímým výstupem po strmém schodišti z náměstí, ale zamíří přes Zámeckou ulici cestou, která se klikatí lesoparkem na svazích Zámeckého kopce až k bráně Úřednického traktu, kde alej začíná.

Ještě donedávna byla tato cesta lemována starými javory. Stromořadí to bylo velmi neobvyklé a arboristé by na stromech viděli jen samé vady. Jejich vysoké, řídké a křivolaké koruny byly vychýleny tak, jak stromy rostly za světlem. Stav některých stromů byl opravdu špatný a mnohé měly spodní části kmenů částečně vyhnilé do dutin. Pro nás místní ale byly ty staleté stromy krásné. Když byl poprvé zveřejněn záměr celkové revitalizace Zámeckého kopce, bylo zřejmé, že projekt bude muset řešit i další osud tohoto stromořadí, a že to nebude jednoduché rozhodování.

V podstatě existují jen dva způsoby, jak k podobným dožívajícím alejím přistupovat. První možnost spočívá v razantní jednorázové obnově – všechny stromy jsou pokáceny a alej je následně založena úplně znova. Tento způsob obnovy památkáři i projektanti obvykle preferují a z jejich pohledu je to logické, neboť je tak obnoven původní stejnověký ráz stromořadí. Je to také jednodušší a levnější. Taková změna je však opravdu razantní, šok z odstranění starých stromů bývá zejména u místních lidí obrovský a veřejností je tento přístup obvykle vnímán velmi negativně. Druhý přístup spočívá v postupné obnově jednotlivých stromů tak, aby byla udržena kontinuita stromořadí jako takového. Koruny jsou opakovaně ošetřovány zdravotními řezy a postupně jsou odstraňovány jen ty stromy, které jsou opravdu v havarijním stavu a přímo ohrožují kolemjdoucí. Pokácené stromy jsou průběžně nahrazovány novou výsadbou. Hlavní výhodou je, že alej se mění jen pozvolna. Nežádoucím důsledkem tohoto přístupu však bývá různý vzrůst stromu, což může někdy působit neesteticky. I přesto je mi osobně tento způsob péče mnohem bližší. Vzrostlé, stárnoucí a postupně odumírající stromy, které se staly v naší krajině vzácnými, právem vnímáme jako ty nejhodnotnější, nejkrásnější a nejzajímavější. A význam těchto stromů pro hmyz, hnízdící ptactvo a celkovou biodiverzitu i ochranu přírody je zcela nezpochybnitelný.

Zadavatelem projektu revitalizace Zámeckého kopce bylo Město Náchod, zpracovatelem byl ve výběrovém řízení v roce 2014 zvolen ateliér New Visit. První nelehká jednání ohledně osudu zmiňovaného stromořadí, kterých jsem měl možnost se účastnit, proběhla tuším někdy kolem roku 2015. Původně zpracovatel projektu navrhoval odstranit téměř celé stromořadí a plánovanému ovocnému sadu v okolí cesty měly ustoupit i další staleté stromy. Složitá a opakovaná jednání nakonec vyústila v kompromisní dohodu. Nově plánovaný ovocný sad byl rozdělen do dvou částí, takže nejhezčí staletý dub a několik dalších hodnotných stromů v ohbí cesty zůstalo na svém místě. Stromořadí podél cesty bylo rozděleno do několika celků, úseky ve kterých převažovaly vitální stromy, měly být zachovány. Javory měly být ošetřeny prořezem, v horkém létě skýtat při výstupu na zámek stín a zajímavým způsobem dotvářet svým vyšším korunovým patrem navazující ovocné sady. Skáceny a nahrazeny novou výsadbou měly být pouze ty úseky, kde převažovaly stromy ve špatném či havarijním stavu. Z vyjednaného kompromisu jsem měl velkou radost a celkově považuji projekt obnovy Zámeckého kopce, tak jak byl projednán a prezentován veřejnosti za kvalitní a dobře zpracovaný. O to větší bylo mé zklamání nad dalším vývojem.

Vizualizace dokládá, že původní projekt dle dohody počítal se zachováním podstatné části stromořadí…

Revitalizace Zámeckého kopce představuje jednu z největších investic tohoto druhu u nás a od samého počátku bylo jasné, že ji Náchod ze svého rozpočtu nemůže zafinancovat. Proto byl projekt poté, co se Městu Náchod nepodařilo získat potřebnou dotaci, předán Správě národní památkové péče ČR (dále jen NPÚ). Další jednání s projektantem pak probíhala neveřejně zcela v režii této instituce. V roce 2018 byly potřebné peníze ze státního rozpočtu NPÚ přiděleny a památkáři přistoupili k realizaci projektu. Bohužel po převzetí projektu rozhodla Správa PNÚ ve spolupráci se zpracovatelem projektu a za souhlasu dotčených orgánů státní správy o vykácení prakticky celého stromořadí včetně úseků s převahou vitálních stromů, které měly být původně zachovány. Staré javory podél cesty k zámku pak byly odstraněny mezi prvními stromy. Na svém místě zůstal jen krátký úsek stromořadí za Střediskem volného času Déčko a několik stromů v poslední zatáčce pod zámkem.

Snad aby toho nebylo málo, rozhodli se památkáři nakonec odstranit i tu poslední část stromořadí pod zámkem a zažádali o povolení. Hlavní argumenty pro skácení zbývajících vzrostlých javorů tak, jak zazněly na terénní schůzce, kde se osud stromů řešil, byla potřeba jednorázové obnovy celé aleje a nevyhovující zdravotní stav stromů. Památkáři i zástupci ateliéru dále argumentovali tím, že by stromořadí clonilo pohled na zámek, případně výhled ze zámku.

Všechny tyto argumenty považuji za nepodložené. Tato poslední část stromořadí neprochází místy, kde je plánována výsadba sadu. Na rozdíl od již skáceného úseku je a zůstane bezprostřední okolí těchto javorů obklopeno dalšími vzrostlými stromy, které mají být zachovány i v budoucnu. Lze tedy důvodně předpokládat, že pokud i zde dojde k odstranění stromořadí, budou nově vysazené stromy v zástinu, porostou pomaleji a jednolitý ráz nová alej beztak nezíská. Ze stejného důvodu je bezpředmětný i další argument, stromořadí obklopené dalšími vzrostlými stromy žádný výhled clonit nebude. A při poslední kontrole bylo všech šest stromů navržených k pokácení ohodnoceno jako vitálních a perspektivních.

Okolo zámku se teď hodně kácí. Během sanace zámeckého lesoparku bude odstraněna celá řada zestárlých a odumírajících stromů. Mnoho z dalších nejmohutnějších stromů, které původně měly být zachovány, bylo v průběhu uplynulých deseti let oslabeno suchem, je napadeno hmyzími škůdci a zejména houbovými parazity.  Lze se tedy důvodně obávat, že v brzké budoucnosti dojde z bezpečnostních důvodů k jejich odstranění. Takto zřejmě záhy odumře většina zdejších jasanů, které jsou postiženy nekrózou a pozvolna prosychají. Je v pořádku, že jsou odstraňovány náletové akáty i zasychající smrky, ale proč v rozporu s původním plánem tolik vadí těch několik zdravých javorů? Opravdu nevím…

Ze všech výše zmíněných důvodů se domnívám (a nejenom já), že je žádoucí ponechat tuto poslední část stromořadí na daném místě tak, jak s tím původní projekt počítal. K záměru památkářů skácet zbývajících šest zdravých javorů podal námitku spolek Sbor dobrovolných občanů a náchodský odbor životního prostředí návrh památkářů smetl ze stolu. Zdůvodnění tohoto rozhodnutí má osm stran a je to zajímavé čtení. Bohužel, NPÚ se proti zákazu kácení odvolal na kraj, nadále usiluje o likvidaci stromů a osud javorů tak zůstává nejasný.

Původní projekt, tak jak byl prezentován a veřejně projednán, počítal se zachováním souvislých úseků javorového stromořadí. NPÚ s realizátorem projektu bez jakékoliv veřejné diskuze projekt změnil a bez ohledu na předchozí dohodu, veřejné mínění i vyjádření odboru ŽP trvá na odstranění i zbývající části stromořadí včetně šesti zdravých stromů. Bojím se, že tato změna nebude poslední a přiznávám se, že v některých aspektech mě přístup našich památkářů nesmírně irituje. Pokud bydlíte poblíž centra, budou vám mluvit do velikosti i polohy každého střešního okénka. A pak nechají uprostřed městské památkové zóny Náchod na náměstí v místě, kde donedávna stával dům s freskou a sedlovou střechou, vyrůst takovou ohavnou červenou kostku, jako je podnik Arkána. Právě takováto úřednická arogance, velkopanská nabubřelost, bezohlednost, neústupnost a na druhou stranu naprostá nepochopitelnost některých rozhodnutí činí tyto jinak tolik potřebné orgány státní správy mezi obyčejnými lidmi tak nepopulární. Čekám, kdy se památkáři ve stejném duchu rozhodnou revitalizovat (rozuměj pokácet) Zámeckou alej. Tam jsou také mnohé lípy ve špatném stavu, stromořadí je mimořádně různověké a jistě by bylo nejjednodušší celou alej znovu založit. Tentokrát budu mezi prvními, kdo se tam k těm stromům půjde přivázat…

                                                                                                                                                            Jan Ježek, zastupitel, Náchodský zpravodaj 5/2021

Cesta k náchodskému zámku před rokem a dnes. Najdeš rozdíl?

Ozdoba Městské památkové zóny Náchod. Dobrá práce našich památkářů…

Květen – cestou na Dobrošov směrem z Náchoda

Listopad – cesta z Pekla přes Lipí

Pastviny na Dobrošově

Na Dobrošově

Stejné místo na podzim 2012…

Na Dobrošově. Rodinná procházka. Listopad. Pokusy s barevnými sklíčky.

Sluníčko nakonec vykouklo. Nahodile přeexponováno…

O hodinu později…

Břízky…

Srub Jeřáb. Jediný dobrošovský bunkr, který byl téměř připraven k boji. Pohled z pevnosti Můstek.

Bunkr Můstek poničený zkušebním ostřelováním německými střelami Röchling. Zbytky projektilu trčí ze zdi.

Výhled z Můstku směrem do Polska na Stolové hory

Ještě jednou – celé panorama Stolových hor

Výhled ze stejného místa směrem na Náchod…

Na Dobrošově – pohled směrem od Jiráskovy chaty

Lesy města Náchoda s.r.o. chtěly před deseti roky tyhle pastviny nad Náchodem z velké části osázet smrčákem, naštěstí to neprošlo…

Jiráskova chata – turistická útulna s rozhlednou

Jurkoviče dvakrát nemusím, ale tahle chata se mu mimořádně povedla…

Dobrošov – Jiráskova chata

Původně tu stála mnohem menší turistická chata (1895)

Jurkovičova útulna byla otevřena v r. 1923. O 16 let později byla přistavěna prosklená veranda.

Vrchol Dobrošova byl původně úplně bez stromů. Ty výhledy musely být fantastické…

historie:

Jiráskova chata

Dobrošov je kopec (624 m n. m.), který se nachází 2,5 km jihovýchodně od Náchoda. V roce 1895 na něm nechal náchodský odbor Klubu českých turistů postavit chatu s rozhlednou, první „turistickou útulnu“ v Čechách. Vysoká návštěvnost dobrošovské chaty přiměla v prvním desetiletí 20. století náchodské turisty k záměru zvýšit šestimetrovou rozhlednu a rozšířit restauraci. „Už roku 1910 se jedná s Dušanem Jurkovičem … a konečně je rozhodnuto: vystavět půvabně členěnou, šindelem krytou, na kamenné podezdívce rozloženou, účelně zařízenou rozhlednu, jejíž šestihranná pásovitá věž se širokým dřevěným ochozem bude zdobiti vrchol památného Dobrošova“. Jurkovič odevzdal projekt přestavby v roce 1912.

Hned po skončení války byl požádán o souhlas o spojení chaty se svým jménem spisovatel Alois Jirásek. V roce 1919 byla vyhlášena sbírka pro získání finančních prostředků. Základní kámen nové chaty byl položen v sobotu 9. července 1921, u příležitosti spisovatelových sedmdesátin.  Ten den přišly na vrchol tisíce lidí, z nichž většina s sebou přinesla v batohu cihlu na stavbu. Kdo se nechtěl nebo nemohl táhnout s takovým nákladem, vykoupil se drobnou částkou, za niž obdržel pamětní pohlednici s návrhem nové chaty (ach, ten prvorepublikový entuziazmus). Zisk ve výši 90 000 Kč mohl být okamžitě použit k zahájení stavby. Chata byla slavnostně otevřena 30. září 1923. V roce 1939 byla vyhlášena soutěž na dostavbu chaty. S úkolem se nejlépe vypořádal Ing. arch. Adolf Erben, který přistavěl k jihozápadní části chaty prostorově a tvarem jednoduchou funkcionalistickou stavbu s rovnou střechou a velkými vyhlídkovými okny. Přístavba, vytvářející estetický odstup novotvaru od Jurkovičova původního řešení, splnila všechny funkční požadavky a zdůraznila kontrastem jedinečnost původní stavby. Dosud poslední rekonstrukce a dostavba Jiráskovy chaty byla dokončena v roce 2002. Vyprojektoval je ing. arch. Milan Weiner.

Pevnost Dobrošov

V 30. letech před válkou rozhodla tehdejší vláda, že na obranu republiky proti rozpínajícímu se Německu vybuduje pohraniční opevnění. Ze strategických důvodů tekly největší investice do oblasti mezi Krkonošemi a Ostravou, kde bylo budováno opevnění nejmasivnější. Na Dobrošov nad Náchodem umístili vojenští specialisté dělostřeleckou tvrz. Tvrz byla projektována jako komplex šesti bojových a jednoho vchodového objektu. Všechny tyto objekty byly v podzemí propojeny systémem chodeb a sálů. Posádku mělo tvořit 571 mužů, úkolem tvrze bylo pomoci uchránit část Kladského průsmyku, koridor při řece Metuji ve směru Náchod, Česká Skalice, Hradec Králové.

Taktický průzkum terénu proběhl na Dobrošově již v zimě 1935, definitivní plán rozmístění objektů byl uzavřen v srpnu 1936. V květnu 1937 pak bylo vyhlášeno výběrové řízení na výstavbu tvrze, zakázku získala firma Kapsa a Müller z Prahy, která staveniště převzala 28.7.1937. Předložený rozpočet na stavbu činil necelých 34 miliónů korun a termín dokončení byl stanoven na 24 měsíců. Zpočátku zde pracovalo 490 dělníků, v srpnu a září 1938 potom 990 osob, z toho 30 techniků a úředníků. Práce byly dobře organizovány a probíhaly ve vysokém tempu. Do osudných Mnichovských událostí v září 1938 bylo vyrubáno podzemí v celkové plánované délce tj., necelé 2 km spojovacích chodeb a 0,75 km sálů. Na povrchu byly stavebně dokončeny tři objekty – dělostřelecký srub Zelený a pěchotní sruby Můstek a Jeřáb. Ani jeden z objektů nebyl před Mnichovem osazen pancéřovými zvony a bunkry tedy nebyly připraveny k boji. Proinvestováno bylo okolo 19 milionů Kč.

Po Mnichovské dohodě bylo opevnění ležící v Sudetech bez boje podstoupeno Německu. Na Náchodsku, které nepatřilo do Sudet a tedy do německého záboru zbylo Československé armádě několik téměř vyzbrojených objektů, které se však již nevyplatilo udržovat a tak začala rozprodávat jejich vybavení (s výjimkou zbraní). Na Dobrošově stavební firma zahrnula šachty všech nevybudovaných objektů.

Po 15.březnu 1939, v době protektorátu, byla pevnost uzavřena. V lednu roku 1943 proběhly na objektu Můstek cvičné testy zbraní a munice německého dělostřelectva. Němci zde vyzkoušeli protibetonové střely Röchling. Zkoušky trvaly celý týden a místní občané museli ráno odejít ze svých domovů a večer se mohli znovu vrátit. Kromě těchto střel zde Němci použili i děla ráže 15 cm. Postavení německého dělostřelectva bylo 150 až 300 metrů vzdáleno od objektu. Za celý týden ovšem Němci nedosáhli průstřelu týlové stěny objektu. Přesto je interiér poničen. Otvory po odstraněných střílnách některé střely pronikly dovnitř. Po roce 1945 byla pevnost opuštěna až do 60.let, kdy se začalo jednat o jejím odtajnění. V roce 1968 armáda pevnost uvolnila pro účely muzea. První návštěvníci přišli 1.května 1969.

Text o historii a historické fotografie převzaty z :

Vlastimil Havlík: Dušan Samuel Jurkovič – Projekty, rekonstrukce a stavby na Náchodsku, 2012

http://www.jiraskovachata.cz/

http://www.orlickehory.net/mista/dobrosov.htm

https://cs.wikipedia.org

http://pevnost-dobrosov.kvalitne.cz/

haiku z náhrobku paní Seifu:

Jabloně

rozkvetou a opadají

takový je běh světa

jménem přípravného výboru bychom chtěli tímto poděkovat všem, kteří se jakýmkoli způsobem podíleli na přípravě referenda. Referendum zcela jistě neproběhlo zbytečně. Dva tisíce náchodských občanů se jednoznačně vyjádřilo proti výstavbě hypermarketu. I když nepřišlo 35% voličů a výsledek hlasování tak není pro město právně závazný, je to jasně vyjádřený názor, který je důležitý nejen pro nás, ale i pro zastupitele.

Vše důležité včetně našeho dalšího postupu je shrnuto v rozhovoru s Michalem Kudrnáčem pro Náchodský deník (25.11.), který je níže připojen. Ještě jednou – díky… Jan Ježek

———————————————

Michal Kudrnáč: ‘Na hrozící nízkou účast jsme upozorňovali od začátku’

Náchod /ROZHOVOR/ – Jak nahlíží organizátoři vůbec prvního místního referenda v dějinách Náchoda na jeho výsledky a průběh konání? Jak chtějí dál bojovat proti stavbě supermarketu pod náchodským zámkem?

Jeden ze členů přípravného výboru pro referendum Michal Kudrnáč odpověděl na otázky Deníku.

Co říkáte na nízkou účast v referendu?
Rozhodně bych ji nenazval fiaskem, jak jste to udělal vy ve svém pondělním článku. Myslím, že je to neúcta k těm víc než 2 200 lidí, kteří k volbám dorazili, ale i k desítkám lidí ve volebních komisích, k bezchybné práci zaměstnanců městského úřadu. Všem z nich bych chtěl moc poděkovat.

Na hrozící nízkou účast jsme navíc upozorňovali od začátku. Právě proto jsme chtěli, aby referendum proběhlo spolu s komunálními volbami. Naše možnosti propagace byly velmi omezené a vedení města podniklo jen to nejnutnější. Nepomohlo ani zpochybňování referenda ze strany pana starosty. Před deseti dny proběhlo podobným způsobem referendum v Praze a i přes mnohem jednodušší otázku (regulace hazardu) mělo účast jen šest procent. V Náchodě byla účast téměř 14 %.

Kolik práce a času jste nad přípravou referenda strávili? Kolik vás na tom pracovalo?
Nikdo nepočítal hodiny, které jsme na přípravě strávili, ale určitě se jednalo o stovky. Užší tým, který na referendu pracoval, tvořilo asi osm lidí, další desítka patřila k širšímu okruhu spolupracovníků. Do komisí jsme nominovali přes 50 lidí. Do sběru podpisů to pak bylo určitě také několik desítek podporovatelů, kteří často zůstali úplně v pozadí. Ještě jednou jim všem chci poděkovat. Budeme se snažit, aby jejich úsilí nepřišlo vniveč.

Mělo podle vás referendum smysl i při nízké účasti?
Dva tisíce náchodských občanů, tedy přes 86 procent těch, co se referenda zúčastnili, odpovědělo, že si hypermarket na tomto místě nepřejí a že by město mělo usilovat o to, aby celý areál získalo do svého vlastnictví. To je velmi jasný a jednoznačný vzkaz pro představitele samosprávy i přesto, že není závazný.

Je opravdu Tepna takové téma, když přišlo relativně málo lidí?
Řada lidí se o konání referenda zřejmě ani nedozvěděla. I přes naši maximální snahu se informaci nepovedlo dostat ke všem občanům.

Účast byla srovnatelná se druhým kolem senátních voleb. Ty mají přitom neporovnatelně větší a masivnější kampaň, navíc probíhají ve dvou dnech.

Je třeba si uvědomit, že zde vyjádřilo svůj názor na konkrétní ustanovení územního plánu přes dva tisíce lidí. Projednávání nového územního plánu naproti tomu zajímalo jen pár desítek lidí a do přípravy strategického plánu města se jich zapojilo jen pár stovek.

A ještě jednou chci zdůraznit: Dva tisíce aktivních lidí se vyslovilo proti plánované výstavbě. To není rozhodně málo.

Podle některých členů volebních komisí lidé nevěděli, jak mají v otázce územního plánu hlasovat a chtěli vysvětlení po volebních komisích. Zaznamenali jste také tyto reakce? Nešlo toto lidem více srozumitelněji vysvětlovat?
Otázka nebyla jednoduchá. Ale vzhledem k tomu, že referendum řeší vztah samosprávy k soukromému vlastníkovi i ke státní správě, jedná se o složitou situaci i reálně. K vysvětlení otázky jsme nechali roznést do schránek na 10 000 letáků. Zjistili jsme ale, že do velkého množství domácností zřejmě nedorazily. Sháníme další informace. Pokud bychom zjistili, že letáky skutečně nebyly rozneseny, museli bychom roznos na České poště reklamovat. Ačkoliv nám ohledně referenda byla jako hlavní motivace opakovaně připisována snaha o pouhé zviditelnění se před komunálními volbami, neváhali jsme měsíc po volbách do vysvětlování a propagace referenda za svých zdrojů investovat řádově desetitisíce.

Jak budete v odporu proti supermarketu dále pokračovat? Chystáte nějaké další akce nebo postup v rámci rozhodovacích procesů…?
Hypermarket je nyní posuzován krajským úřadem z hlediska územního plánu. Věříme, že Kraj uzná naše argumenty a projekt nepovolí. Celý proces by se pak vrátil na začátek a my bychom se jej znovu účastnili. Pokud by úřad projekt odsouhlasil, jsme připraveni obrátit se na soud. Rozhodnutí nezávislého soudu pak budeme samozřejmě respektovat.

A pokud by se majitel rozhodl areál prodat, věříme, že názor dvou tisíc náchodských občanů zastupitelé vezmou v potaz.

Hypermarket větší než náměstí? Děkujeme, to nechceme!

]]> https://bohemiaorientalis.cz/referendum-shrnuti-a-podekovani/feed/ 3 https://bohemiaorientalis.cz/referendum/ https://bohemiaorientalis.cz/referendum/#comments Thu, 06 Nov 2014 17:17:24 +0000 admin http://bohemiaorientalis.cz/?p=4940 Vážení občané města Náchoda,

Místní referendum je nejúčinnějším nástrojem, jak mohou lidé ve svých městech rozhodnout o konkrétních problémech, které je trápí.

Díky podpoře více než 1 700 náchodských občanů se nám povedlo iniciovat referendum k areálu bývalé Tepny. Pozemky jsou bohužel soukromým majetkem a ani toto referendum nedokáže výstavbě hypermarketu se stoprocentní jistotou zabránit. Otázky jsme se ale snažili formulovat tak, aby představitelé města byli zavázáni k tomu, udělat maximum pro zvýšení šance, že obrovská plocha prakticky v centru města bude využita důstojněji.

Aby byl výsledek hlasování závazný, je nutná účast alespoň 35 % voličů. Proto jsme se snažili, aby bylo referendum vyhlášeno spolu s komunálními volbami. To se nám bohužel nepovedlo a zastupitelstvo rozhodlo, že referendum proběhne v sobotu 22. listopadu od 8:00 do 20:00. O to důležitější je proto účast každého jednoho voliče. Hlasovací místnosti jsou stejné jako u komunálních voleb, hlasovací lístky obdrží voliči přímo na místě. I nadále věříme, že v prostoru bývalé Tepny nakonec vyroste plnohodnotná městská čtvrť.

Svým hlasováním se můžete vyjádřít k následujícím otázkám:

“Souhlasíte s tím, aby Město Náchod v areálu bývalé Tepny (st. p. č.2190/1, 338/1, 2188, 1974/1, 2187 a 403/4 v katastrálním území Náchod):

1) odkoupilo všechny pozemky, a to maximálně za cenu v místě a čase obvyklou s tím, že tuto cenu stanoví nezávislý certifikovaný odhadce, na kterém se shodne prodávající i kupující strana

2) trvalo v územním řízení na dodržení stávajícího územního plánu a jeho Souhrnné průvodní zprávy, zejména na smíšeném rázu území a blokové zástavbě s tradičním systémem ulic.”

To, že otázky znějí poněkud složitě, je dáno tím, že je pomáhali formulovat právníci. Jistě by bylo lepší, kdyby otázka mohla znít např.: Souhlasíte s výstavbou hypermarketů? Jenže to by se z referenda stala jen anketa, která by neměla žádný právní dopad. Z takové otázky by pro nikoho nevyplýval žádný závazek. Tomu jsme se chtěli vyhnout, proto se ty otázky jeví zdánlivě komplikovaně. Otázka, která se týká územního plánu, zdůrazňuje to, jak by měla vypadat zástavba v daném místě podle výkladové části územního plánu – zde je kladen důraz na smíšeném rázu území a blokové zástavbě s tradičním systémem ulic. Domníváme se, že předkládaný investiční záměr tomuto neodpovídá a že samospráva má vstoupit do územního řízení a trvat na tom, aby při výstavbě byly tyto zásady dodrženy. To se zatím nestalo. Vzhledem k vzneseným námitkám je pravděpodobné, že projekt povolení v prvním kole územního řízení nezíská a vše se pak rozběhne znovu. Dříve či později pak musí příslušné orgány stanovisko občanů i samosprávy zohlednit. Uvidí-li majitel, že cesta k realizaci hypermarketu je takto komplikovaná, může změnit názor a své pozemky městu nakonec odprodat. Část plochy by mohlo využít přímo město a zbytek by mohl být po zpracování podrobného regulačního plánu po menších částech opět nabídnut investorům. Dostavba celého území by byla jistě záležitostí na delší dobu, ale i v minulosti se města rozrůstala postupně. Protože by šlo ze strany město o poměrně velkou investici, řeší toto další otázka, která má k odkupu vedení města zplnomocnit.

I přes poměrně složitou formulaci je tedy smysl otázek vlastně jednoduchý –

1. Pokud se majitel rozhodne k prodeji, má město areál Tepny odkoupit?

2. Má se dodržet územní plán města, který zde předpokládá úplně jiný typ zástavby?

Dle našeho názoru je správná odpověď na obě otázky ano. Samozřejmě, že někteří občané mohou mít na věc jiný názor. V referendu pak může svůj názor vyjádřit každý.  

Přijďte hlasovat a podílejte se tak na budoucí podobě svého města!

.

Za petiční výbor Michal Kudrnáč a Mgr. Jan Ježek, zastupitelé

Vyjádření Pavla Bělebrádka, místopředsedy vlády ČR k náchodskému referendu:

„Referendum je důležitý nástroj, jak občan může přímo vyjádřit svůj názor na konkrétní problém ve svém městě, obci. Domnívám se, že osud bývalé Tepny v samém centru města je natolik závažným tématem, že by občané Náchoda tuto možnost měli mít. Vítám, že referendum v Náchodě proběhne a doufám, že Náchoďáci využijí této možnosti ovlivnit budoucnost cca 2 hektarů v centru.“

MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D. místopředseda vlády ČR, předseda KDU-ČSL a náchodský zastupitel

.

další podrobnosti ohledně celé kauzy lze dohledat např. zde:

http://bohemiaorientalis.cz/tepna-petice-za-referendum/

http://bohemiaorientalis.cz/kauza-tepna-aneb-co-si-zbourame-2/

A pro úplnost ještě přikládám naši reakci na článek v ECHU, který kritizoval návrh referenda.

Vážení občané města Náchoda,

jako členové přípravného výboru bychom si tímto dovolili reagovat na článek Mgr. K. Petránka „Nezodpovědná příprava petice může zhatit první referendum v Náchodě“, Echo- 12. 9. 2014

Autor článku kritizuje návrh na konání místního referenda ve věci plánované výstavby hypermarketů v areálu bývalé Tepny, které má město zavázat k tomu, aby v územním řízení se stavbou hypermarketů nesouhlasilo a aby případně vykoupilo dané pozemky za cenu v místě a v čase obvyklou. K tomu, aby bylo referendum vyhlášeno, bylo třeba odevzdat 1649 podpisů, což jsme splnili. V  článku je nám vytýkána vysoká „chybovost“ při sběru podpisů, které jsme měli odevzdat k přezkoumání. Z 1900 podpisu jich podle autora bylo uznáno jen 1442. Jaká je skutečnost? K 11. 8. jsme sice opravdu inzerovali, že jsme sebrali 1941 podpisů, z nich jsme jich ovšem následně téměř 200 vyřadili jako neplatných a nakonec jsme jich odevzdali „jen“ 1755. Tyto pak prošly na městském úřadu velmi přísnou kontrolou a jako platných jich bylo uznáno 1442 (viz tisková zpráva města ze dne 25. 8. 2014). Neplatných podpisů tedy bylo jen kolem 18 % a nikoliv 30%. Pro zajímavost – při sběru podpisu pro referendum o přesunu brněnského nádraží neuznal tamní magistrát 37% podpisů a pro referendum o zákazu hazardu v Ústí nad Labem bylo seškrtáno 29% podpisů. V případě prezidentských voleb měl první z kandidátů, Miloš Zeman, neplatných cca 22%. Nejčastějším důvodem vyřazení podpisu v našem případě bylo neúplné datum narození, čemuž jsme, pravda, nepřikládali odpovídající význam… Chybějící podpisy jsme pak doplnili za pouhé tři dny a to hlavně z toho důvodu, aby mohlo být referendum spojeno s komunálními volbami. Aby byl totiž výsledek hlasování referenda závazný a náklady na jeho organizaci (odhadem cca 220 tis.) nepřišly vniveč, je nutná účast alespoň 35 % voličů.

Je pravda, že při přípravě referenda jsme se dopustili několika chyb, tyto nedostatky ovšem nebyly nijak zásadní a rychle jsme je odstranili. Je také třeba říci, že podpisové listiny k návrhu na konání místního referenda jsou hodnoceny velmi přísně. Zatímco běžná petice se řídí zákonem č. 85/1990 Sb., o právu petičním, místní referendum podléhá zákonu 22/2004 Sb. o místním referendu. Není to žádná drobnost, petice má zcela jiné nároky na podpisy, úplně jinak probíhá jejich úřední kontrola a především mají oba instituty naprosto odlišný dopad.

Tepna je místní téma a kdy jindy by se o něm mělo hlasovat, než při komunálních volbách? Tím, že komunální volby mívají nejvyšší účast, jevil se tento termín jako ideální a šlo by i o jasný signál novým zastupitelům. Autor nám toto vytýká a načasování referenda vnímá jako předvolební agitaci. Proti hypermarketům v areálu bývalé Tepny ovšem vystupujeme již 7 let – od okamžiku, kdy investor zveřejnil svůj záměr. První petici jsme iniciovali již před šesti lety – městskému úřadu byla předána 29. 10. 2008. Územní řízení k Tepně bylo dlouhou dobu pozastaveno a investor doplňoval dokumentaci, ke které jsme po tuto dobu neměli přístup. A nynější sběr podpisů pro referendum započal „takto pozdě“ až jako reakce na dubnové zasedání rady a zastupitelstva, kdy rada města poskytla investorovi městské pozemky pro zásobování kamiony přes Plhovské náměstí a na zastupitelstvu prosadila usnesení, které plánovanou výstavbu hypermarketů v podstatě odsouhlasilo. To byl ostatně i důvod, proč jeden z autorů této odpovědi složil „na protest“ svůj mandát.

Ačkoliv jsme opakovaně byli ujišťováni o tom, že město vyvíjí veškeré zákonné úsilí, aby byla budoucí podoba areálu v zájmu občanů (viz. např. úvodník v Náchodském zpravodaji z prosince 2013), došlo nakonec z našeho pohledu k přesnému opaku. Jaká by byla asi reakce autora, kdybychom začali organizovat referendum „preventivně“ před tímto klíčovým rozhodnutím?

V závěru článku autor zpochybňuje smysl obou otázek. Zastupitelstvo v pondělí 22. září obě otázky odsouhlasilo a je tedy zřejmé, že jak o odkupu, tak o stanovisku samosprávy v územním řízení lze referendum uskutečnit. Jiná věc je, zda bude mít referendum i nějaký skutečný dopad. Územní řízení nyní probíhá a do tohoto procesu teď město skutečně vstoupit nemůže. Byly ovšem vzneseny námitky (nutno podotknou, že i ze strany městské rady) a zatím není vůbec jasné, jak toto řízení dopadne. Pokud projekt povolení nezíská, rozběhne se územní řízení znovu a dříve či později musí příslušné orgány stanovisko občanů zohlednit. A uvidí-li majitel, že cesta k realizaci hypermarketu je takto komplikovaná, může své pozemky městu nakonec odprodat. Na celé území by bylo možné zpracovat podrobný regulační plán a poté by se mohlo po menších částech opět nabídnout investorům. Tentokrát by ale bylo od začátku jasné, co a za jakých podmínek se může v této lokalitě stavět. Dostavba celého území by byla jistě záležitostí na delší dobu ale i v minulosti se města rozrůstala postupně… A pro město by to navíc mohla být nakonec i dobrá investice, byť by se vložené finance do městské pokladny vrátily až později. A i kdyby se tak plně nestalo, lze hovořit o investici ve veřejném zájmu – všichni odborníci se shodují, že podobné obchodní centrum do města nepatří.

Na závěr bychom chtěli tímto poděkovat všem občanům, kterým není lhostejná budoucnost města Náchoda a kteří svým podpisem podpořili žádost o konání referenda. Aby byl výsledek hlasování závazný, je nutná účast alespoň 35 % voličů. Proto jsme se snažili, aby bylo referendum vyhlášeno spolu s komunálními volbami. To se nám bohužel nepovedlo a zastupitelstvo rozhodlo, že referendum proběhne v sobotu 22. listopadu od 8:00 do 20:00. O to důležitější je proto účast každého jednoho voliče. Hlasovací místnosti jsou stejné, jako u komunálních voleb, hlasovací lístky obdrží voliči přímo na místě. I nadále věříme, že v prostoru bývalé Tepny nakonec vyroste plnohodnotná městská čtvrť.

Mgr. Jan Ježek a Michal Kudrnáč

Zámecká alej – nejhezčí procházka v Náchodě…

Náchod jako takový není příliš atraktivním městem, co jej však činí přitažlivým, je jeho malebné okolí. Blízké kopce nejsou úplně zalesněné, takže člověk vyjde z města a je na loukách s krásnými výhledy. Poslední dobou se sice na svahy kolem města rozlézá sídelní kaše (ošklivé rodinné domky podél asfaltek), nicméně díky členitému reliéfu jev ještě nedosáhl takové intenzity jako u měst podobné velikosti v nížinách. Jedna z nejhezčích procházek v okolí Náchoda začíná na skalnaté ostrožně hned nad náměstím u Náchodského zámku.

Pohled od náměstí na náchodský zámek

Zámecký areál zcela vyplňuje temeno skalnatého návrší nad centrem města

Po přístupovém hřebenu se směrem k zámku vine lipová alej

Skalnaté návrší se zámkem a krásnou vyhlídkou na město pokračuje nevýrazným hřebenem, po kterém se vine přístupová cesta na zámecké nádvoří. Jak už to tak v české krajině bývá, v době doznívajícího baroka (r. 1794) zde byla založena alej. Ta nese jméno kněžny Kateřiny Zaháňské a lemuje cestu, která naštěstí není přístupná pro auta, takže jde o nejoblíbenější procházkovou trasu Náchoďáků. Pět minut chůze od náměstí zacpaného auty a člověk kráčí pod korunami stromů krásnou krajinou. Tohle mají jen málokde.

Kouzlo aleje vynikne zejména na podzim

Ale hezky je tu i na jaře

Noční atmosféra také stojí za to…

Zátiší z aleje – svatý Janek Nepomucký

Alej kněžny Kateřiny Zaháňské – v noci na Vojenském hřbitově z války r. 1866

I přes nový asfaltový povrch (který se do aleje moc nehodí) a špatný stav mnoha stromů je tahle lipová alej stále jedním z nejhezčích míst „barokní krajiny“ na Náchodsku. Staleté lípy mají úžasné kouzlo a to i přesto, že v minulosti byla jejich péče velmi zanedbávána, nedocházelo k potřebným řezům v korunách a většina stromů je vytáhlých do výšky s málo košatou korunou. Stromy jsou často napadeny houbami a hnilobou, takže arboristům při pohledu na ně naskakuje husí kůže, nicméně i nemocné a dožívající stromy jsou pro laika krásné… Hřbet, po kterém se vine Zámecká alej, je poměrně návětrným místem a každý druhý rok silný vítr nějaký strom vyvrátí. Vyvrácené stromy jsou pak průběžně nahrazovány novou výsadbou. Alej tak dnes tvoří skupiny stromů různého věku a vzrůstu, přičemž některé staleté stromy dožívají a jiné jsou naopak čerstvě vysazené a nevzrostlé. Z původního čtyřřadého stromořadí lip tak na některých úsecích zbývá jen torzo a památkáři dnes intenzivně řeší, jak s alejí naložit v blízké budoucnosti.

Protože byla alej opakovaně poškozena větrem, tvoří ji dnes stromy různého stáří

Kmeny těch nejstarších stromů jsou opravdu mohutné

Kvůli zastínění a nedostatku odborné péče má mnoho stromů korunu vytaženou do velké výšky

V podstatě existují dva možné způsoby, jak k podobným dožívajícím alejím přistupovat. První způsob je konzervativní a veřejností je vnímán poměrně pozitivně. Koruny jsou opakovaně ošetřovány zdravotními řezy a z aleje jsou postupně odstraňovány jen ty stromy, které jsou již opravdu v havarijním stavu a přímo ohrožují kolemjdoucí. Pokácené stromy jsou pak průběžně nahrazovány novou výsadbou. Výhodou tohoto přístupu je kontinuita a to, že alej se mění jen pozvolna. Velkou nevýhodou je různý vzrůst stromu, což působí esteticky nevhodně a je to v rozporu s tím, jak má barokní alej vypadat. Druhý přístup spočívá v razantní jednorázové obnově – všechny stromy jsou pokáceny a alej je následně založena úplně znova. Tento způsob obnovy památkáři obvykle preferují, neboť je obnoven původní ráz stromořadí.  Taková změna je však opravdu razantní a šok z odstranění starých stromů bývá zejména u místních lidí obrovský. Proto se obvykle okamžitě po zveřejnění tohoto záměru zvedne vlna odporu a často je pak na nátlak veřejnosti od záměru plošné obnovy upuštěno. V případě zámecké aleje v Náchodě preferují dlouhodobě památkáři spíše ten druhý způsob – jednorázové obnovení aleje, k čemuž se ovšem zatím neodholali.

Jaký bude další osud aleje?

Budou muset být ve jménu obnovy skáceny všechny lípy?

V nejbližších letech plánuje město ve spolupráci s památkáři zatím revitalizovat lesopark na zámeckém kopci, přičemž následně bude nutně dříve či později provedena i revitalizace aleje. Obojí bude jistě doprovázeno rozsáhlým kácením. Pokud to odnese jen nálet a stromy, které brání výhledu či jsou přímo v havarijním stavu, bude to asi v pořádku. Ostatně hradní kopce (včetně toho náchodského) byly původně zcela bez dřevin.

Původní vzhled zámeckého kopce bez dřevin v době barokní. obr. – Wikipedia

Kolem zámku ale roste i mnoho krásných vzrostlých stromů, kterých by bylo jistě škoda a protože se podobné záměry často realizují až příliš brutálním způsobem, podal jsem společně s ČSOP k plánované revitalizaci připomínku. Ideální by bylo, kdyby se podařilo znovu obnovit holé skalnaté svahy, které by daly vyniknout siluetě zámku s tím, že by na kopci zůstaly rozptýleně stát ty staré košaté stromy. V plánu revitalizace je i obnovení původní aleje podél zámeckého schodiště a zkulturněny mají být i šeříky, které tradičně porůstají nejstrmější svahy. Co se asi bohužel zachránit nepodaří, je stromořadí starých javorů podél cesty vedoucí k zámku. Jde o vysoké stromy, které jsou vesměs napadené houbami a jejichž stav je špatný, což dokládají vyhnilé kmeny. Ve jménu bezpečného provozu se tedy předpokládá jejich kompletní skácení. Vzhledem k tomu, jak krásně se tyhle javory na podzim barví, přijde zámecký kopec o velkou část svého kouzla. A jestliže se k tomu za pár let připojí další velká „kácečka“ v Zámecké aleji, zmizí v okolí zámku z okrajů cest většina vzrostlých stromů.

Stará cesta z města na zámek. Tyhle krásné javory budou brzy pokáceny. Bohužel.

Rozum mi říká, že je možná opravdu správnější tu alej celou skácet a následně pak jednorázově obnovit. Jenže pod těmi stromy chodím třicet let na procházky a tak si vůbec neumím představit, že by se tam najednou místo těch starých stromů, kdy je každý strom úplně jiný, objevila nová výsadba předpěstovaných dvoumetrových stromků, které budou jak podle šablony. Zatímco ty javory pod zámkem asi už opravdu nic nezachrání, u Zámecké aleje se snad podaří alespoň ty relativně nejzachovalejší úseky zachovat. Uvidíme…

I ty nevzhledné stromy jsou vlastně krásné…

Každopádně v nejbližších letech dojde kolem Náchodského zámku k opravdu velkým změnám a tak je třeba si zatím té krásné aleje užívat. To platí i pro tu „novou divočinu“ na zámeckém kopci, která vezme za své úplně nejdříve. Na kopec k zámku má dokonce podle zveřejněného záměru města vést lanovka. Teda pardon, teď už se tomu vlastně říká výtah (lanovka narazila u veřejnosti)… Nástup by měl být dole někde mezi Karlákem a bývalou Tepnou, horní stanice bude vedle medvědů v hradním příkopu. Z prosklené kabiny bude jistě krásný výhled na přilehlý tříhektarový hypermarket a obří asfaltové parkoviště v areálu bývalé Tepny… Dolů by turisté měli sjíždět po bobové dráze. Ne, nedělám si srandu… Větší část peněz na to má jít z eurodotace, takže je docela dobře možné, že i když to většina Náchoďáků zatím vnímá jako žert, nakonec se to bude opravdu realizovat. Radnice je tomu totiž příznivě nakloněna…  

Nové využití zámeckého kopce – lanovka a bobová dráha. vizualizace záměru – fcb. TOP 09 Náchod

V polovině června jsme začali sbírat podpisy pod návrh na konání místního referenda ve věci plánované výstavby hypermarketů v areálu bývalé Tepny. Referendum má město zavázat k tomu, aby v územním řízení se stavbou hypermarketů nesouhlasilo a aby případně vykoupilo dané pozemky za cenu v místě a v čase obvyklou. K vyhlášení referenda bylo třeba odevzdat 1649 podpisů „oprávněných osob“ – voličů s trvalým bydlištěm v katastru města Náchoda. Petici nakonec podepsalo během dvou prázdninových měsíců kolem 2000 osob. Jako platných bylo po přezkoumání nakonec uznáno 1670 podpisů a návrh tak splnil zákonné požadavky. Nejčastějším důvodem vyřazení podpisu bylo neúplné datum narození a bydliště mimo náchodský volební obvod. Úředníkům MÚ pověřeným kontrolou podpisů bychom chtěli tímto poděkovat za korektní a rychlý přístup při kontrole podpisových archů a při odstraňování dalších nedostatků.

Součástí návrhu byl také termín konání referenda ve dnech komunálních voleb. Aby byl totiž výsledek hlasování závazný a náklady na organizační zajištění (odhadem cca 400 tis.) nepřišly vniveč, je nutná účast alespoň 35 % voličů. Podle zákona o referendu musí zastupitelstvo referendum vyhlásit nejpozději 25 dnů před jeho konáním. K vyhlášení referenda společně s říjnovými komunálními volbami bylo tedy třeba, aby se zastupitelé sešli o týden dříve před plánovaným zastupitelstvem (22. 9.), případně aby zastupitelstvo bylo svoláno městskou radou či starostou. K tomu ovšem kvůli neochotě většiny zastupitelů a radních nedošlo a další osud referenda je tak nejistý. Pokud se referendum uskuteční samostatně, hrozí velmi pravděpodobné riziko, že se k němu nedostaví dostatečný počet voličů. A nejbližší volby, které by zaručovaly dostatečnou účast, jsou zatím v nedohlednu. Z těchto důvodů budeme nyní jednat o dalším postupu a je otázkou, kdy a jak bude referendum nakonec zorganizováno.

Každopádně bychom chtěli tímto poděkovat všem občanům, kterým není lhostejná budoucnost města Náchoda a kteří svým podpisem podpořili žádost o konání referenda. I nadále věříme, že v prostoru bývalé Tepny nakonec vyroste plnohodnotná městská čtvrť, ať už bude osud referenda jakýkoliv. O našem dalším postupu Vás budeme neprodleně informovat, jakmile bude rozhodnuto. S největší pravděpodobností bude situace jasnější po zasedání zastupitelstva města v pondělí 22. 9.

Za petiční výbor Mgr. Jan Ježek

http://bohemiaorientalis.cz/tepna-petice-za-referendum/

http://bohemiaorientalis.cz/kauza-tepna-aneb-co-si-zbourame-2/