krajinou a přírodou východních Čech

motto:

Co nechali stát barbaři, to zpustošili stavitelé nového Říma.

J.W.Goethe, Italská cesta

.

Kulturní evropské země se snaží se ctí vypořádat s průmyslovým dědictvím. Probíhají architektonické soutěže, přemýšlí se o využití průmyslových budov. Vznikají veřejné prostory s novými kvalitami, se zvláštním napětím a nábojem. Atraktivní poloha Tepny pod zámeckým kopcem, skvělým výhledem a dostupností centra k podobnému řešení přímo vybízela. První ránu tomuto idealismu zasadila demolice objektu staré přádelny a skladů a jeho nahrazení disproporční stodolou Lidlu trčícího uprostřed parkoviště. Nepoučeno první chybou ztrácí město šanci na vybudování nového kulturního městského prostředí na místě továrny. Místo nepřístupného, od okolí izolovaného průmyslového ostrova zde nechá v nejbližší budoucnosti vzniknout ostrov nový – obří asfaltové parkoviště obklopující několik náhodně seskupených beden supermarketů.

Ing. arch. Miloš Linhart, MgA. Viktor Vlach, Tepenská asanace

Město Náchod bylo v minulosti proslavené svojí textilní výrobou. Ta v 90. letech minulého století prošla velkým útlumem (v souvislosti s privatizací a levným asijským dovozem) a většina náchodských textilek bohužel postupně zkrachovala. Dědictvím této textilní výroby jsou větší i menší tovární areály s kvalitní průmyslovou zástavbou pocházející převážně z dob první republiky a někdy dokonce ještě i z doby Rakouska-Uherska. Pro některé areály se podařilo najít nové využití, jiné jsou prázdné a čekají na druhou šanci a některé zchátraly či byly dokonce záměrně zničeny. Typickým příkladem všech tří možností je areál Tepny.

Náchodská textilka Tepna, která byla doma i ve světě známá výrobou bavlněných a směsových tkanin, košilovin a domácího textilu, zkrachovala v polovině roku 2006. O rok později získaly její areál v dražbách developerské firmy. Nejrozsáhlejší část areálu dnes patří p. Třešňákovi. Jeho podnikatelským záměrem je vybudovat zde obří hypermarket a obchodní galerii, takže nechal celý areál zchátrat do takového stavu, že jediným řešením je demolice, která právě (prosinec 2013) probíhá.

Přeměna tepenského areálu na obří obchodní centrum o celkové rozloze 2,5 ha změní část Náchoda k nepoznání. Unifikovaná jednopodlažní zástavba nevyužívá nabízený prostor, kterého je v Náchodě extrémně málo a zároveň deformuje město i esteticky (srovnejte na vložené animaci velikost náchodského náměstí s plánovaným nákupním centrem). Odborníci na urbanismus a městskou architekturu se shodují v tom, že podobný typ zástavby, který OC TEPNA představuje, do centra města nepatří (např. viz. přiložené vyjádření Ing. arch. Jana Jehlíka z ústavu urbanismu při Fakultě architektury ČVUT).

Výstavba obřího hypermarketu v tomto místě je problematická i z hlediska územního plánu – jde o tzv. Smíšené území centrální. Tato kategorie slouží dle územního plánu  především pro městské integrované bydlení. Nemělo by zde tedy na větší ploše převažovat monofunkční využití – územní plán sice tento typ výstavby v dané lokalitě nevylučuje, zároveň ale obsahuje možnost předkládaný projekt v jeho stávající podobě v centru nepovolit. Nové vizualizace pozměněného obchodního centra z r. 2013 investor zatím odmítl zveřejnit, proto jsou v článku starší, ne zcela aktuální nákresy. Něco málo k aktualizovanému záměru lze najít na stránkách investora.

Dnešní stav tepenského areálu je bohužel takový, že většina Náchoďáků bude považovat jakoukoliv změnu  za lepší než stávající stav, což byl asi i záměr investora. Protože se domnívám, že výstavba navrhovaného obchodního centra neodpovídá územnímu plánu a velmi negativně ovlivní život v Náchodě, zapojil jsem se do protestů proti této výstavbě. Kromě fotografií dnešního stavu celého areálu připojuji i článek, který jsem jako náchodský zastupitel o Tepně sepsal pro městský zpravodaj a jeho aktualizovanou verzi pro náchodský Swing (snad to vyjde v nejbližších měsících). A níže přikládám i některé další materiály ohledně celé kauzy. Zatím ještě nebylo vydáno územní ani stavební rozhodnutí, takže je stále otevřenou otázkou, jak bude vypadat nová zástavba. Osobně doufám, že to nebude takový projekt, jaký se snažil investor prosadit předtím, než jeho „podnikatelský záměr“ dočasně zastavila krize.

.

.

aktualizace – vloženo 18.6.2014

Vážení občané města Náchoda,

v minulých dnech bylo zahájeno územní řízení na výstavbu hypermarketů v areálu bývalé Tepny. Pokud bude tento investiční záměr zrealizován v předkládané podobě, ovlivní velmi negativně život v Náchodě na několik desítek příštích let. Domníváme se tedy, že je žádoucí, aby město v rámci tohoto řízení trvalo na zásadách tak, jak je pro dané území definuje územní plán. Případně abyměsto nadále jednalo o odkupu celého areálu. Obojí zastupitelstvo města zatím odmítlo. Proto jsme se rozhodli začít sbírat podpisy pod petici za vyhlášení referenda, které by k tomuto vedení města zavázalo. K vyhlášení referenda je zapotřebí alespoň 2000 podpisů od občanů s trvalým pobytem v Náchodě. Pokud Vám není lhostejný osud města, ve kterém žijete, můžete se svým podpisem připojit. Petiční archy jsou k dostání v Knihkupectví Horová, Palackého 26, Náchod (knihkupectví na Kamenici), kde je i sběrné místo podpisů. Veškeré dokumenty lze stáhnout i na tomto webu.

Níže jsou přiloženy argumenty proti plánované výstavbě, preambule petice s návrhem otázek do referenda, tisková zpráva k petici a vyjádření odborníků.

dokumenty ke stažení

podpisová listina

argumenty proti výstavbě

leták

vyjádření odborníků

 

 

aktualizace – vloženo 16.4.2014

Zatím poslední kapitolu v dění kolem Tepny představuje zastupitelstvo 14.4.2014, na kterém jsem rezignoval na svůj mandát. Níže je zdůvodnění. Připojuji i vyjádření architekta V. Vlacha, který z podobných důvodů rezignoval na svou funkci Urbanistického týmu města Náchoda.

 .

.

Vážení občané města Náchoda,

dne 14.4.2014 jsem rezignoval na svůj zastupitelský mandát. Chtěl bych vysvětlit, co mě k tomuto kroku vedlo. Jeden z hlavních důvodů, proč jsem kandidoval do zastupitelstva, byl záměr zabránit plánované přeměně areálu bývalé Tepny v hypermarkety, nebo se alespoň pokusit o „zlidštění“ tohoto projektu. V tomto jsem byl ovšem naprosto neúspěšný a cítím za to odpovědnost. Navzdory všem předcházejícím proklamacím dala dne 24.3. městská rada majiteli k dispozici pozemky i s komunikací, která umožní zásobování celého areálu kamiony (přes Plhovské náměstí !!!). Na posledním zasedání pak zastupitelstvo odmítlo mnou navržené následující usnesení:

Zastupitelstvo města trvá na tom, aby na pozemcích v areálu bývalé Tepny byly při výstavbě uplatněny zásady definované ÚP a jeho souhrnnou průvodní zprávou. Jedná se zejména o smíšený ráz daného území a o dodržení blokové zástavby s tradičním systémem ulic.

Toto usnesení majiteli areálu nemaří investici a ani se nevyjadřuje k tomu, jestli je či není daný záměr v souladu s územním plánem. Pouze říká, že nějaký územní plán existuje a že je potřeba dodržovat jeho regule a zásady. Nic víc, nic míň. Pokud by bylo toto usnesení přijato, příslušné orgány statní správy by jej pak během územního řízení musely nějak zohlednit a byl by otevřený prostor pro další jednání s investorem. Odmítnutím usnesení však vlastně zastupitelstvo říká, že se v případě areálu Tepny tyto výše zmíněné zásady územního plánu respektovat nemusí… Protože odbor výstavby již předběžně vyslovil s daným záměrem souhlas a majitel areálu nabídl městu pozemky v areálu Tepny k případnému odkupu za neakceptovatelnou cenu, dojde pravděpodobně v centru Náchoda k výstavbě obřích přízemních hypermarketů a parkovišť. Na několikahektarové ploše zde tedy nejspíše vyroste obdobný prodejní areál jako v Bělovsi „u Kauflandu“. Jsem přesvědčen, že tato výstavba velmi negativně ovlivní tvář Náchoda a neznám jiné město, které by něco podobného ve svém centru nechalo realizovat. V demokracii rozhoduje většina, osobně ovšem nemohu a ani nechci být členem zastupitelstva, které toto dopustí. Domnívám se, že jako zastupitel jsem vyčerpal všechny své možnosti a poslední způsob, jak vyjádřit nesouhlas s postupem vedení města, je má rezignace.

S úctou Mgr. Jan Ježek (bývalý zastupitel)

Vážení občané,

Po včerejším hlasování o budoucnosti areálu Tepna jsem ztratil zbytek chuti do práce v týmu pro “rozvoj”. Postrádám smysl trávit volný čas společným přemýšlením nad urbanistickým fungováním města, které přes všechna doporučení nehledí na potřeby svých obyvatel, ale upřednostňuje bezohledné a destruktivní zájmy soukromého investora. Města, které se posvěcením tohoto záměru samo natrvalo mrzačí a které hodlá tiše přihlížet předem nalinkované zkáze svého historického centra i vnitroměstské dopravy. A také města, které se o svou městskost nechá dobrovolně připravit. Loajální mlčení a nechuť většiny zainteresovaných změnit nebo zvrátit tento neuvážený krok mě vede k rozhodnutí dále se jednání této pracovní skupiny neúčastnit a ušetřenou energii vrhnout do smysluplnějších věcí.

S pozdravem MgA. Viktor Vlach

 

Kauza Tepna (článek pro Swing)

Historie Tepny se začala psát v r. 1882, kdy podnikatel v textilním průmyslu Issac Mautner zahájil na Plhově výrobu v nově postavené tkalcovně. Mautnerovy textilní závody prosperovaly a tovární areál se postupně rozšiřoval. K existující tkalcovně byla přistavěna v r. 1907 přádelna a oba podniky zaměstnávaly až 2000 dělníků. Dobré výsledky dovolily firmě za první republiky další výstavbu, mezi nimiž byly i jako novinka jesle pro děti pracujících žen, které tvořily většinu osazenstva. Pro své zaměstnance vybudoval podnik i moderní bytové domy pod kapličkou ve Wolkerově ulici a z kopce směrem k nádraží v ulici Borské.

K dalšímu významnému rozšíření výroby došlo během období protektorátu,  které bylo vzhledem k válečným zakázkám pro výrobu příznivé. Tehdejší majitelé továrny, potomci Isidora Mautnera se museli kvůli svému židovskému původu vystěhovat do Anglie, kde rod později zanikl. V roce 1938-39 byla nejdříve přistavěna nová moderní pětipodlažní přádelna a v r. 1942 i nová budova tkalcovny se sklady i administrativou. Továrna tehdy zpracovávala kvalitní bavlnu i vlnu a hedvábí. Pro zásobování materiálem včetně přísunu uhlí do elektrocentrály (pozdější teplárny) byla zřízena železniční vlečka.

Tepna byla nejdříve pod správou Živnobanky, v r. 1946 došlo k jejímu znárodnění a Mautnerovy textilní závody se tak staly součástí nového Národního podniku Tepna, který sdružoval všechny náchodské textilky. Obří závod měl přes 10 000 zaměstnanců a vyráběly se zde především bavlněné košiloviny s polyesterem a šatovky i flanely, které byly vyváženy především do zemí východního bloku.⁴

Po roce 1990 došlo k rozpadu východního trhu, Tepna ještě několik let jela zhruba na 50 % produkce, ale vlivem dovozu levnějšího textilu z Asie postupně klesal počet zakázek i zaměstnanců. Výrobu nezachránila ani privatizace a převod na akciovou společnost, Tepna vykazovala čím dál větší ztráty, podnik přestal vyplácet mzdy svým zaměstnancům, v roce 2006 ukončil výrobu, vyhlásil bankrot a skončil v konkurzu.

Konkurzní správkyně v roce 2007 v dražbě rozprodala většinu areálu továrny (areál staré přádelny prodala Tepna už předtím Lidlu). Největší část továrního areálu vydražil za vyvolávací cenu 18 milionů korun teplický podnikatel Jaroslav Třešňák.¹ Město Náchod se dražby nezúčastnilo, hlavním argumentem byla prodejní cena a případné náklady spojené s demolicí či zabezpečením některých budov, které byly ve špatném stavu. Svým nezájmem o prostor Tepny tak přišlo město o nejlepší rozvojovou plochu, kterou náchodská kotlina v centrální části disponuje.

První část areálu „u Plhova“ odkoupil p. Drapač. Staré tovární budovy velmi hezky zrekonstruoval a zachoval drobnou průmyslovou výrobu, která do města patří. Druhou část areálu „za Kamenicí“ vlastní investiční skupina Protivítr, která by zde v budoucnosti měla vybudovat obytné a nákupní centrum TEPNA. To by mělo být umístěné uvnitř citlivě zrekonstruované pětipatrové tovární budovy nové přádelny. Pokud bude tento záměr skutečně realizován v té podobě jakou slibuje projekt, bude patřit k ukázkovým příkladům toho, jak vhodně využít starou průmyslovou zástavbu (tzv. brownfields) k novému účelu. V obou těchto případech pozitiva jednoznačně převažují.

Třetí „prostřední“a nejrozsáhlejší část areálu patří p. Třešňákovi (JHT Holding).  Každý Náchoďák ví, jak to tam vypadá. Jako po bombardování – ne nadarmo se místu přezdívá Drážďany. Podnikatelským záměrem je zde s co nejmenšími náklady vybudovat  hypermarket s obchodní galerií. Majitel nechal celý areál zchátrat do takového stavu, že jediným řešením se stala komplexní demolice, která byla městu opakovaně slibována (a odkládána). Na podzim v r. 2013 padl ze strany investora návrh, který podmiňoval demolici kladným územním rozhodnutím k umístění hypermarketu. Tento požadavek byl městem odmítnut, k projektu lze totiž očekávat ze strany odborníků i veřejnosti řadu připomínek a výhrad, takže se územní řízení, které je momentálně pozastaveno a má být obnoveno někdy na přelomu let 2013/14, jistě protáhne. Protože chátrající budovy začaly ohrožovat kolemjdoucí, přijalo nakonec zastupitelstvo Náchoda v listopadu 2013 usnesení, které by umožnilo provést demolici na náklady města a peníze soudně poté vymáhat po majiteli. Na to reagoval majitel areálu tím, že dva týdny před stanoveným termínem zahájil demolici. Po sto letech tak město definitivně přichází o relativně kvalitní industriální zástavbu, kterou mají nahradit přízemní krabice hypermarketu a tzv. „Retail  Parku“ – obchodní galerie.

Na nákresech opakovaně předkládaných investorem byly zatím vždy unifikované jednopodlažní budovy – typická zástavba, kterou se dnes všude snaží vytlačit na periferii. Na 2,5 hektarech zde chce investor vybudovat hypermarket Interspar a prodejní galerii o celkové užitné (zastavěné) ploše kolem 10 tisíc metrů čtverečných.²  Z toho má zhruba 8000 metrů čtverečních připadat přímo na prodejní plochu, zbytek tvoří zázemí (sklady, chodby atd.)³. Svojí rozlohou bude tato přízemní zástavba hypermarketu a obchodní galerie zabírat plochu srovnatelnou s náchodským náměstím. Před hypermarkety má být asfaltové parkoviště pro 230³ nebo 309² vozů. Zeleň stejně jako přístup pro pěší je minimální.

Vizualizace celého obchodního centra je zde.

Případná realizace takto koncipovaného areálu povede přímo v centru města ke vzniku typické „vnitřní periferie“, kde budou jen montované přízemní haly, stovky automobilů a jinak mrtvo. Další negativní dopady lze pravděpodobně očekávat u maloobchodníků na Kamenici, kteří budou jen těžko konkurovat nadnárodním řetězcům. Velmi dramaticky projekt ovlivní i situaci v dopravě. Podle podkladů pro řízení EIA se předpokládá, že plánované hypermarkety přivedou do centra denně přes 3800 nových vozidel, to znamená ve špičce asi 300 až 400 vozidel „navíc“ každou hodinu². Jen pro lepší představu, 400 automobilů představuje čtyři kilometry dlouhou, popojíždějící kolonu. Interspar má denně zásobovat až 10 kamionů, které se budou vytáčet přes Plhovské náměstí směrem k ulici Na Příkopech². Na každý obchod v galerii se dále počítá denně s jednou dodávkou. Dramaticky stoupne dopravní zátěž zejména na ulici Plhovské, přičemž křižovatka „u Itálie“, kde tato ulice končí, je již dnes přetížena a nárazově se zde tvoří kolony. Při takovémto nárůstu počtu automobilů zde bude doprava během špičky pravidelně kolabovat. A stojí-li doprava u Itálie, zastaví se provoz na Volovnici i na křižovatce „u Čedoku“ a tím pádem i v centru a na hlavním tahu v Pražské. Nejsem schopen posoudit, do jaké míry zlepší nový Interspar a další prodejní řetězce obchodní obslužnost v Náchodě, pro dopravu to ale bude znamenat katastrofu. Případná realizace tohoto záměru by tedy měla proběhnout až poté, co budou kompletně vyřešeny problémy s dopravní dostupností.

Výstavba obřích hypermarketů v tomto místě je problematická i z hlediska územního plánu (dále ÚP) – jde o tzv. Smíšené území centrální. Tato kategorie slouží dle ÚP  především pro městské integrované bydlení. Velké hypermarkety patří podle ÚP do kategorie Plochy občanského vybavení, která slouží pro zařízení základního a vyššího občanského vybavení, mající nárok na urbanistickou plochu s převažující funkcí občanského vybavení. Jak vyplývá z výše uvedeného, územní plán sice výstavbu obchodů v dané lokalitě povoluje, zároveň ale dává možnost výstavbu takto rozsáhlého hypermarketu a obchodní zóny regulovat (právě kvůli jejich monofunkčnímu využití rozsáhlých pozemků).

Z  těchto důvodů jsme společně s dalšími občany před několika lety na prvním projednávání tohoto projektu připomínkovali špatné propojení pro pěší s centrem a Plhovem, nedořešený dopravní přístup a celkově nevhodný charakter plánované zástavby (tehdejší budovy prosazované investorem v r. 2008 byly v porovnání se stávajícím projektem ještě rozsáhlejší a bez proluky). Naše připomínky byly tehdy investorem i radnicí odbyty jako bezpředmětné s tím, že jde o soukromé pozemky a město nemůže ovlivnit, jak s nimi investor naloží. S tím nesouhlasím, protože celý areál je v územním plánu veden jako tzv. smíšené území centrální, kde nemá převažovat jedna funkce (zde prodejní) nad ostatními. Územní plán navíc dále říká, že v centrální oblasti dojde k intenzivnějšímu využívání pozemků a kompaktnější zástavbě ve formě uzavřených a polootevřených bloků i koridorového zastavění podél hlavních městských ulic a že zástavba zde bude posilovat svůj městský charakter především v centrální oblasti.⁵

 To vše dává městu silnou vyjednávací pozici „regulátora“ výstavby. To si jistě uvědomuje i investor. Náchod má dnes urbanizační tým, který může danou problematiku řešit, s p. Třešňákem by měla jednat i radnice. Když už zde majitel odmítá vybudovat smíšenou zástavbu (jak to předpokládá územní plán), může tu být tedy moderní nákupní zóna rozčleněná do bloků a ulic se zelení a veřejným prostorem. Určitě sem ale nepatří unifikované hypermarkety obklopené asfaltem. Tady je velký prostor pro zmíněný urbanizační tým, který by měl daný projekt co nejvíce připomínkovat ve prospěch Náchoďáků – vždyť jde o nejvýznamnější změnu ve městě za posledních padesát let. Účastníkem územního řízení bude i město Náchod a zastupitelé dostanou příležitost se k celé kauze vyjádřit formou usnesení, ke kterému bude muset příslušný úřad při schvalování územního rozhodnutí přihlédnout.

Vážení spoluobčané, přeji nám všem, aby co nejrychleji z Náchoda zmizely „Drážďany“, vyrostla zde nová moderní městská čtvrť a příběh Tepny skončil alespoň částečným „happyendem“.

Mgr. Jan Ježek, zastupitel, člen Komise výstavby a územního plánování

Použité zdroje:

1. http://www.rozhlas.cz/hradec/zpravy/_zprava/areal-textilky-tepna-nachod-vydrazil-teplicky-podnikatel-tresnak–326550
2. http://hradec.idnes.cz/misto-tepny-bude-v-nachode-supermarket-dys-/hradec-zpravy.aspx?c=A131111_1998277_hradec-zpravy_tuu
3. http://www.jth.cz/cz/index.php?stranka=nabidka-nemovitosti&typ_nemovitosti=obchodni_plocha&mesto=N%C3%A1chod
4. Údaje o historii Tepny pocházejí z článků A. Samka o historii náchodského průmyslu (ECHO)
5. http://www.mestonachod.cz/mesto-nachod/vyhlasky-narizeni/vyhlasky/v_7_1998.asp

 

O územním plánu

Územní plán (ÚP) je jedním ze základních dokumentů, s jejichž pomocí se snaží obce řešit svůj urbanistický rozvoj. Územní plán řeší prostorové uspořádání obce, vymezuje zastavěné území a stanoví základní koncepci rozvoje území. Tento dokument si klade za hlavní cíl racionalizaci prostorového a funkčního uspořádání území obce a je jedním z hlavních nástrojů, který používají obce při plánování svého rozvoje.

Každý územní plán člení popisované území do jednotlivých kategorií, které řeší současné i budoucí využití daného území. Například parky a další veřejná zeleň jsou v územním plánu obvykle vedeny jako tzv. Plochy sídelní zeleně, přičemž tato kategorie stanoví, že zde nemůže být zástavba. Pokud by zde kdokoliv (občan, město, investor) chtěl postavit např. domy nebo obchody, musel by nejdříve prosadit změnu této kategorie a to i přesto, že se jedná o území, které je v jeho soukromém vlastnictví.

Výstavba obřích hypermarketů na místě Tepny je problematická z hlediska územního plánu (dále ÚP) hlavně protože jde o tzv. Smíšené území centrální. Tato kategorie slouží dle ÚP  především pro městské integrované bydlení a celoměstskou občanskou vybavenost. Umisťují se zde stavby pro obchod, správu, veřejné stravování, ubytování, stavby pro kulturu, zdravotnictví a sociální péči, stavby pro sport, garáže, veřejné čerpací stanice, odstavná a parkovací stání, bytové domy s integrovanou vybaveností a drobná výroba nerušící životní prostředí. Neměl by zde tedy na větším území převažovat jeden způsob využití, což vyplývá již z označení kategorie Smíšené území. Velké hypermarkety patří podle ÚP do kategorie Plochy občanského vybavení, která slouží pro zařízení základního a vyššího občanského vybavení, mající nárok na urbanistickou plochu s převažující funkcí občanského vybavení. Jak vyplývá z výše uvedeného, územní plán sice výstavbu obchodů v dané lokalitě povoluje, zároveň ale dává možnost výstavbu takto rozsáhlého hypermarketu a obchodní zóny regulovat (právě kvůli jejich monofunkčnímu využití rozsáhlých pozemků).

Co ještě dalšího říká územní plán Náchoda o centru města ?

- v centrální oblasti dojde k intenzivnějšímu využívání pozemků a kompaktnější zástavbě ve formě uzavřených a polootevřených bloků i koridorového zastavění podél hlavních městských ulic.

- zástavba Náchoda bude posilovat svůj městský charakter především v centrální oblasti

- centrální oblast uvažovat jako smíšenou zónu občanské vybavenosti, podnikatelských aktivit a bydlení, které je nezbytné pro život městského centra.

- při dalším rozvoji města je nutné uplatňovat jasnější funkční zónování, které by přispělo ke zmírnění dnešních kolizí mezi dopravou, bydlením a výrobou.

Podle všech těchto kritérií je tedy plánované umístění hypermarketu v rozporu s územním plánem města Náchoda.

 

 

další materiály ke kauze Tepna najdete pod připojenou fotogalerií

Historie náchodského průmyslu – článek A. Samka

asi nejpodrobněji o celé kauze informoval Náchodský swing v článku Tepenská asanace

Vyjádření Ing. arch. Jana Jehlíka z Fakulty architektury ČVUT

Tak, jak jsem tu situaci poznal, jsem přesvědčený, že jde o špatné rozhodnutí. Všeobecné poučení, že do center měst nepatří monofunkční areály a extenzivní zástavba, je zřejmé, nicméně stále nerespektované. Jde o krátkodobý “úspěch”, v delším horizontu to přinese jen špatné důsledky. Nejprve euforie z nakupování, poté velké dopravní problémy (přetížené uzly, jednorázové zátěže), sociální problémy (periférie uvnitř města), kulturní problémy (další poničení původního velice hodnotného obrazu města), tedy další snížení přitažlivosti města. A to není sentimentální pohled idealisty, to je naprosto racionální pohled hospodáře – hledám město přitažlivé pro kulturní a vzdělané lidi, nehodlám jen apriori naplnit konzumních pudy a získat krátkodobý efekt. A Náchod je krásný, ale velmi poničený minulými desetiletími. Zasluhuje si již zase kvalitní a citlivý rozvoj. Co to znamená? Zástavbu v kontaktu s historickým jádrem takovou, která by toto jádro přirozeně dále rozvíjela – ve známém systému ulic a náměstí, s intenzivní vícepatrovou polyfunkční zástavbou, kde se prolíná bydlení s obchodem a službami, kde žijí lidé 24 hodin denně, kde se odehrává bohatý život. Protože, pokud jde “radnicím” opravdu o své obce, tedy o ona lidská společenství, potom musí hledat a vytvářet prostředí příznivé ke kontaktu lidí, prostředí přitažlivé, bohaté a bezpečné. A tím ony “orwellovské” monofunkční zóny opravdu nejsou. Jednou se ukáže, že je nepotřebujeme nejen v centrech, ale ani na okrajích měst (tam zase vytvářejí bariéru vůči krajině), nicméně jistě lze nalézt rozumnější řešení pro současnou situaci, než je to navržené.

S úctou, Ing.arch. Jan Jehlík
Ústav urbanismu
Fakulta architektury ČVUT

Vyjádření Ing. arch. Martina Říhy  (významný český architekt a urbanista, bývalý náměstek MŽP a MPRR, který do svého odchodu do důchodu v roce 2011 pracoval v Útvaru rozvoje hlavního města Prahy)

Spor o výklad regulativů územního plánu města Náchoda je typickým příkladem bezzásadovosti některých radních a zastupitelů měst v ČR. Když se schvaluje územní plán v Radě a Zastupitelstvu, hodně záleží na formulaci toho, co bude ve  vyhlášce o uspořádání území, resp. v regulativech jako závazné části územního plánu, ale to přece není všechno! Zastupitelstvo i Rada přeci tím schválením a vydáním územního plánu přijímají také související obsah zadání a odborný názor kolektivu autorů územního plánu na žádoucí urbanistickou kompozici nově řešených částí města! Ne vše lze beze zbytku obsáhnout a zakotvit v regulativech. To by musely mít stovky stran. Vysvětlující text z Odůvodnění v textové zprávě by měl být brán stejně vážně. Bez jeho respektování ztrácí i zakotvené závazné regulativy žádoucí urbánní kontext. Takový právně-pozitivistický výklad, že závazné jsou jen schválené regulativy a to ostatní je jen jakýsi architektonický blábol, to může vyhovovat jen těm, kdo plán neberou vážně, kdo v něm hledají využitelné mezery pro prosazování jiných, než plánem sledovaných veřejných zájmů, ke kterým se předtím přihlásili a pro které hlasovali. Je to diletantské a barbarské. Považuji názor autorů územního plánu na formu nové zástavby na místě Tepny Náchod za správný. Je ohleduplný k městu, jeho urbánním hodnotám a historickému kontextu, zatímco různé ty “haluzny” hypermarketů, “továren na obchod ve velkém” považuji za nevhodné, nerespektující lidské měřítko, urbánní kontext místa, za budoucí zdroj potíží při pokusech o nápravu vadného vývoje města, až se ten hypermarket okouká, dožije a položí. Nepochybuji, že tak smýšlí více lidí v Náchodě a že se najde dost energie, aby o tom přesvědčili i zastupitele, aby se jednou nemuseli stydět, pro co zvedli ruku, když se rozhodovalo o dalším osudu tohoto území.

Ing. arch. Martin Říha

článek Tepenská asanace

Náchod byl založen jako zemská brána na obchodní stezce z Čech do Kladska. Poloha na dně údolí Metuje neumožňovala přirozené rozšiřování města do všech stran, vlastně to po dlouhá staletí nebylo třeba. Náchod si vystačil s historickým jádrem obehnaným hradbami a pevně spjatým se strážním hradem, který je nejvýraznější místní dominantou. Přibližně čtvercové náměstí s kostelem sv. Vavřince uprostřed je epicentrem městské kompozice, na ně se uvnitř hradeb nabalovaly další bloky domů. Za městskými hradbami vznikala předměstí cestou nejmenšího odporu– při obchodních stezkách v jednotlivých údolích. Až s příchodem průmyslové revoluce vyvstala otázka, kam umístit rozsáhlé tovární komplexy. Jinam než na dno údolí a v blízkosti nově budované železniční trati to jednoduše nešlo. Topografie města obklopeného kopci je důvodem, proč vznikaly průmyslové zóny tak živelně a v tak těsné blízkosti historického jádra.

Areál tepenské továrny přirozeně vyplnil volné prostranství mezi centrem města a Plhovem. Jeho rozloha je srovnatelná s městským jádrem. Textilní barvírnu a tiskárnu zde zakládá Josef Bartoň kolem roku 1870, do konce 19. století vzniká přádelna firmy Wärnsdofer, Benedikt a Mautner. K tomuto podniku přičlenil Isidor Mautner ještě mechanickou tkalcovnu. Aktivity Mautnerových textilních závodů se však nesoustřeďovaly pouze na průmyslové objekty, prozíravý továrník budoval ve spolupráci s uznávanými architekty i kvalitní bydlení a občanskou vybavenost pro své zaměstnance. Příkladem za všechny jsou řadové domy a vila pro úředníky ve Wolkerově ulici od architekta Lva Krči. Tepenská textilka se stala poválečným nástupcem Mautnerových závodů. Hospodářský propad v devadesátých letech vedl k omezení a nakonec k úplnému zrušení výroby.

Kulturní evropské země se snaží se ctí vypořádat s průmyslovým dědictvím. Probíhají architektonické soutěže, přemýšlí se o využití průmyslových budov. Existuje spousta pozitivních příkladů rekonstrukce stávajících objektů na obchody, bydlení, administrativu, to vše doplněné o kvalitní novostavby- dokonalá symbióza nového se starým. Vznikají veřejné prostory s novými kvalitami, se zvláštním napětím a nábojem. Atraktivní poloha Tepny pod zámeckým kopcem, skvělým výhledem a dostupností centra k podobnému řešení přímo vybízela. V očekávání věcí příštích vznikaly studentské projekty, přemýšlelo se o smysluplném využití. První ránu tomuto idealismu zasadila demolice objektu staré přádelny a skladů a jeho nahrazení disproporční stodolou Lidlu trčícího uprostřed parkoviště.

Nepoučeno první chybou ztrácí město šanci na vybudování nového kulturního městského prostředí na místě továrny. Místo nepřístupného, od okolí izolovaného průmyslového ostrova zde nechá v nejbližší budoucnosti vzniknout ostrov nový- obří asfaltové parkoviště obklopující několik náhodně seskupených beden supermarketů. Cestu na Plhov podél továrních plotů nahradí cesta kolem zásobovacích dvorů na Příkopech a podél parkoviště u ulice Kostelecké. Objekty úpravny, barevny, vodárny a část tkalcovny musí ustoupit těmto megalomanským plánům. Místo polyfunkčního zdravého městského prostředí vznikne monofunkční ostrov, který se po setmění stane pustinou. Na vině je územní plán města a stavební úřad. Podprůměrný územní plán, kterému chybí nutný přesah do budoucnosti a stavební úřad, který se tímto zmetkem jen slepě řídí svorně dovolili investorům postavit na tomto místě prakticky co chtějí. Do kontextu historického centra se nám tak nastěhují supermarkety čistě periferního charakteru, které by nedělaly parádu ani na louce za městem. Jakoby nám tím město chtělo říci: v centru se už stejně nedá kvůli zácpám a špinavému ovzduší žít, přestěhujte se na stráně nad městem a do centra jezděte jen nakoupit a oběhat úřady. Není právě tento přístup důvodem dopravních problémů, které chce město řešit stavbou obchvatu? Jestli tomu tak, byť jen zčásti je, musíme uznat, že se město chová krajně kontraproduktivně. Přitom stačilo tak málo. Jedna větička v územním plánu o povinné kvótě připadající bydlení by naše centrum zachránila před vymíráním a periferizací. Že by to nefungovalo a žádný investor by na tento požadavek nepřistoupil? Skutečnost dokazuje něco jiného. V daném území v současnosti působí dva různí investoři s odlišným typem uvažování. Jeden se z vlastní vůle zachoval rozumně a budovu bývalé přádelny nestrhne, ale opraví- spodní patra se zaplní podzemním parkingem a obchody, ve vyšších patrech se vybuduje několik bytů. Druhý investor si hlavu příliš neláme. Chce zbořit vše, co mu přijde do cesty a industriální krásu továrních hal nahradit unifikovanými krabicemi supermarketů, které se o žádnou architekturu a kvalitu nesnaží. To vše probíhá v tichosti, demoliční práce jsou v plném proudu, zainteresované osoby mlčí.

Každá epocha nahrazovala staré novým a je to tak v pořádku. Bez výjimky však bylo nové lepší, než to původní. Dnes už tomu tak není. Máme před zahájením územního řízení poslední šanci změnit tuto situaci, která na desítky let negativně ovlivní prostředí našeho města. Jedině rychlý zásah stavebního úřadu, který by tak mohl odčinit své předchozí chybování a zařídit změnu v územním plánu, by mohl zastavit úpadek. Vyzýváme proto městské zastupitele: Najděte odvahu udělat něco opravdového pro své město. Dokažte občanům, že Vám na něm záleží. Chceme přece všichni to samé. Žít lépe.

Ing. arch. Miloš Linhart, MgA. Viktor Vlach