Salamandra
Smrkové monokultury sice velkoplošně odumírají, ale listnaté lesy jsou teď z jara krásné. Listí má desítky odstínů zelené barvy a v bylinném patře to kvete. Rád se po dešti v jarním lese procházím, vše je svěží a vegetace divoce bují. Letos jsem si musel počkat, ale konečně zapršelo a vylezli mloci. I když se ve vlhčích partiích listnatých lesů občas vyskytují i ve větším počtu, potkat tahle krásná zvířátka je pokaždé o náhodě. Přes den vylézají jen málokdy, nejčastěji právě z jara, když se oteplí a je po vydatném dešti. Jinak bývají ukryti v suti či pod listím a aktivují hlavně v noci. V Pekle i na dalších místech kolem Nového Města znám několik lokalit, kde jsou relativně hojní. Většinou se jedná o hezké listnaté lesy ve strmém svahu. Zajímavé je, že jde vesměs o místa dosti vzdálená od vody, kterou mloci potřebují k rozmnožování. Zdaleka nejčastěji je potkávám v okolí skalnatého ostrohu se zříceninou hradu Výrov. Po hranách opukových výchozů vysoko nad řekou tu vedou vyšlapané pěšinky příjemnou habřinou a občas se otevírají hezké výhledy na Nové Město i kaňon Metuje. Jak už to tak bývá, jen málokdy na mloky natrefím, když se je vypravím cíleně fotografovat. Mohou být ideální podmínky a nenajdu jediné zvíře. A jindy při procházce jich přímo na pěšině potkám hned několik…
Pořídit kvalitní fotografii mloka není jednoduché. Lesklá antracitově černá barva s jasně žlutými skvrnami představuje tak kontrastní kombinaci, že čipy většiny digitálních fotoaparátů nemají dostatečně velký dynamický rozsah světla i barev, a tmavé i světlé odstíny neumí dostatečně vykreslit. Zejména černé oči pak nejsou na fotografiích vůbec zřetelné, což je u fotografií zvířat zásadní problém. Chce to kvalitní fotoaparát s vysokou citlivostí, nízkým šumem a objektiv s dobrou světelností. Čili ideálně výbavu za takových 100 000 Kč. To já nemám, a tak mi nezbývá, než si pracně přisvětlovat odraznou deskou či fotit do RAWU a expozici následně doladit v počítači. Tentokrát jsem měl s sebou i telefon s fotoaparátem, co mi ho dcera za mírný peníz přenechala, když upgradovala na lepší. Pořídil jsem si ho hlavně kvůli mapám a GPS, abych mohl do databáze zadávat souřadnice nálezů. Jinak o tuhle svítící placku vůbec nestojím, když ve škole vidím, co to dělá s naší mládeží, je mi z toho úzko. Je to ďáblův vynález. Jen tak z plezíru jsem si ale vyzkoušel kromě zrcadlovky udělat pár fotek i mobilem (je to nějakej starší model od Xiaomi) a byl jsem příjemně překvapen. Některé fotky byly kvalitou téměř srovnatelné. Čip v telefonu má samozřejmě menší rozlišení, ale i při nedostatku světla jeho citlivost ujde a hloubka ostrosti je u automatu mnohem větší (nemožnost clonit je ovšem i hlavní nevýhoda). Každopádně, pokud mě Prymula pustí v létě na přechod nějakých balkánských hor, nejspíš nechám zrcadlovku i s objektivy doma a vezmu jen mobil, ono se těch pět kilo zátěže navíc sakra pronese…
Vejda do kavárny zřel jsem mloka,
jak sedě zpříma lokal mocca.
Měl černý kvádro s žlutými fleky,
já při tom pohledu pukal vzteky.
Vod těch dob když vidím mloka,
fláknu ho pěstí do voka.
Wabi Daněk
a nějakou o modráskovi jetelovém bys tam neměl?
Modrásek jehlicový
Polyommatus icarus
Modrásek jehlicový
Je motýl běžný co vím
Tak jak obloha a voda
Ale často pouhá náhoda
Jak ubývá květných luk
Vytrácí se polní kvítí
Ani holka ani kluk
Modráska už neuvidí
…aplikuj si na jetelového
Hezké…
Mloky jsme viděli i poblíž mlýna Kozinek pod Černým lesem. Přesněji tam, kde z cyklostezky od Žabokrk směr Kozinek odbočuje před poslední pravotočivou zatáčkou lesní stezka prudce do kopce doleva směr Petrovičky. Mloci tam mají vše, co potřebují k životu. Vodu, listnáče, suť, tmu… Je to už součást CHKO Broumovsko, rostou tam chráněné rostliny, tak snad tam je mlokům dobře. Taky krásné a tajemné místo, zajímavé i botanicky a geologicky. Ve stráni vlevo je schovaná jeskyňka, odkud prý v r. 1945 před osvobozením Češi ze slévárny v Žabokrkách sledovali silnici od Police n.M.