krajinou a přírodou východních Čech

Sklenobýl bezlistý – Epipogium aphyllum , Krkonoše – Zelený Důl, 27.7.2012

Většina lidí má květy orchidejí spojené s bujnou vegetací tropických lesů a málokdo ví, že se na území ČR vyskytuje více než padesát druhů orchidejí. Díky rozmanitému reliéfu, nadmořské výšce i klimatu vyznačují se poměrně vysokým počtem druhů orchidejí i východní Čechy, kde se můžeme  setkat (většinou by se spíše ovšem hodilo použít minulý čas) s nějakými 45 druhy orchidejí. V podstatě zde chybí pouze ty nejteplomilnější druhy, které u nás rostou jen na jižní Moravě.

Okrotice červená – Cephalanthera rubra , les Halín, 12.7.2010

Trvá rok, než nový vážný zájemce o naše orchideje, ať již laik nebo profesionál, najde v přírodě Československa prvních třicet druhů. Druhý rok může zvýšit snadno počet orchidejí známých z našeho území i na padesát. Pak však uplyne dlouhá řada let, v nichž nález každého nového druhu je již velkým dobrodružstvím. A kdyby se této lásce (neboť orchideje nemohou být ani pouhou vědou, ani prostým koníčkem) věnoval celý život, neuvidí u nás už nikdy všechny druhy, které zde rostly v nedávné minulosti.

F. Procházka, V. Velísek, Orchideje naší přírody, Praha 1983 

Vemeník dvoulistý – Platanthera bifolia , Orlické hory – U Žídků, 28.6.2006

Orchideje jsou rostliny v mnoha ohledech výjimečné. Jde o druhově vůbec nejpočetnější rostlinnou čeleď, zatím bylo popsáno přes 30 000 druhů orchidejí a každý rok jsou objevovány a popisovány druhy nové a to dokonce i v Evropě, která je nejlépe floristicky prozkoumaným světadílem. Jedním z důvodů druhové rozmanitosti orchidejí je mimo jiné i to, že se jedná o evolučně mladou a velmi „plastickou“ skupinu rostlin, u které můžeme v reálném čase pozorovat evoluci. Jednotlivé druhy nejsou totiž ještě evolučně ustálené, nemají vytvořené mezidruhové bariéry a mohou se mezi sebou vzájemně křížit, což může vést ke vzniku nových druhů. Orchideje jsou jednou z mála skupin rostlin, u které jsou známí dokonce i kříženci mezi odlišnými rody! To je podobné, jako kdyby se v přírodě mezi sebou křížila například kopretina s pampeliškou nebo dub s bukem. Tato hybridizace je také důvodem, proč se můžeme setkat s tím, že různí autoři uvádějí na území ČR výskyt 50 – 70 druhů orchidejí. Toto číslo lze totiž jen obtížně stanovit – někdo daný taxon považuje za poddruh a jiný za samostatný druh.

Kruštík bahenní – Epipactis palustris , PR Dubno, 8.7.2009

Také bizarní tvary květů odlišují orchideje od všech  ostatních rostlin. Květy orchidejí jsou často šálivé, svému opylovači za prokázanou službu nic neposkytují, i když se „tváří“ a voní, jako kdyby byly plné sladkého nektaru. Květy mnoha druhů orchidejí navíc fungují pro opylovače jako pasti či sexuální atrapy. Velice zajímavé je i jejich rozmnožování a složitý individuální vývoj, který se vyznačuje závislostí na symbióze s různými druhy hub (mykorhiza) a často velmi úzkou specializací při výběru opylovače.

Vstavač osmahlý – Orchis ustulata, Peklo, 13.5.2006

Opylením však složitá cesta vývoje orchidejí teprve začíná. Orchideje produkují obrovské množství mikroskopických semen, jejich počet může u jednoho jedince během jedné sezóny vysoce překročit sto tisíc. Ovšem další vývoj semene je proces natolik složitý, že jen nepatrné množství z nich vyklíčí a doroste v dospělého jedince. Při klíčení semene a následném růstu orchideje hraje rozhodující úlohu přítomnost houbových vláken v půdě. Houbová vlákna prorůstají do podzemních orgánů rostliny a poté svým rozkladem poskytují rostlinnému jedinci živiny. Teprve v dospělosti se některé druhy našich orchidejí stávají na přísunu živin z houbových vláken více nezávislé, jiné však i v tomto stadiu existence bez jejich přítomnosti hynou. Vývoj rostliny od vyklíčení semene do dospělosti (tj. do doby prvního květu) zpravidla trvá podle podmínek různě dlouhou dobu, nejčastěji 3 – 5 let, u některých druhů to však může i být i více než 20 let. Existenční závislost rostliny na přítomnosti houbových vláken je příčinou velmi nesnadného nebo u některých druhů dokonce nemožného přesazování. 

Srovnání rozšíření vstavače osmahlého (Orchis ustata) ve východních Čechách v 50. letech a dnes, mapa: F. Procházka a ČSOP Jaroměř

Specifické životní nároky a nízká konkurenční schopnost jsou hlavními příčinami, proč z naší krajiny naprostá většina druhů orchidejí téměř vymizela. I přes stávající přísnou ochranu a intenzivní snahu ekologů a ochranářů patří orchideje stále k našim nejohroženějším rostlinám. Mapy na obrázku vpravo dokumentují tento ústup na vybraném příkladu vstače osmahlého. V levé mapě jsou lokality podle F. Procházky, pravá mapa ukazuje výsledky mapování ČSOP Jaroměř. Až na jednu vyjímku (údolí Peklo) přežívá na zbývajících lokalitách jen jedna nebo dvě rostliny. Podobná situace panuje i u většiny ostatních druhů našich orchidejí. Jedním z projektů, který v rámci ČSOP řešíme, je mapování a záchrana těchto zbytkových populací.     

literatura: 

- nejpodrobnější pojednání o orchidejích východních Čech zpracoval legendární botanik FRANTIŠEK PROCHÁZKA ve svém rozsáhlém článku Orchideje Východočeského kraje, který postupně vycházel v 70. letech ve sborníku pardubického muzea Práce a studie.

• Kubát K. a kol., Klíč ke květeně ČR, Academia, Praha 2002
• Procházka F., Velísek V., Orchideje naší přírody, Academia, Praha 1983
• Rybka V. a kol., Rostliny ve svitu evropských hvězd, Sagittaria, Olomouc 2004
• Průša D. a kol., Chráněné rostliny České a Slovenské republiky, Computer Press, Brno 2005
• Čeřovský J. a kol., Červená kniha 5 – Vyšší rostliny, Příroda, Bratislava 1999
• Orchidea klub Brno
• Vynikající a asi i nejpodrobnější web o našich orchidejích - Orchideje České republiky
• Botany.cz
• článek M. Gerži Soumrak vzácnějších orchidejí v Orlických horách je zde 
• orchidejové lokality v péči ČSOP Jaroměř viz. pozemkový spolek   

zde je stručný přehled druhů a vybraných lokalit orchidejí východních Čech (stav k r. 2011) a tady je fotogalerie s většinou českých druhů včetně těch vyhynulých

… a ještě pár dalších fotek orchidejí z přírody východních Čech