krajinou a přírodou východních Čech

S tím, jak se otepluje klima, objevuje se v přírodě východních Čech stále více druhů,  které jsme v minulosti mohli potkat daleko na jihu. Tyto teplomilné druhy v Česku původně buď vůbec nežily, nebo byly svým výskytem vázány jen na ty nejteplejší oblasti (např. jižní Moravu).

Kudlanka nábožná je novým druhem východních Čech

Tihle „jihoevropané“ byli obvykle ještě v nedávné minulosti považováni za velmi vzácné prvky naší přírody, kterým byla vždy věnována značná pozornost mimo jiné i z toho důvodu, že  jde obvykle i o velmi atraktivní a na první pohled „exotické“ zástupce naší fauny. Proto se vesměs jedná o druhy stále zákonem přísně chráněné a to i přesto, že v současnosti prodělávají prudkou expanzi. Je jen otázkou času, kdy se stanou běžnou součástí naší přírody (pokud se tak již nestalo), což lze jistě vnímat pozitivně jako určité obohacení biodiverzity. Jejich úspěšné začlenění do naší fauny je většinou odborníků hodnoceno jako důsledek oteplování, ať už si popírači globálního oteplování myslí cokoliv.

Křižák pruhovaný v nedávné minulosti úspěšně kolonizoval prakticky celou Evropu

Druhy, které na klimatické změny reagují nejrychleji, spojuje hlavně jejich schopnost úspěšně migrovat i na velké vzdálenosti. Překvapivě rychle se šíří pavouci, kteří se jako „babí léto“ nechávají unášet i na vzdálenost mnoha set kilometrů. Takto se na naše území rozšířil křižák pruhovaný (Argiope bruennichi), který žil původně v jižní Evropě. Tento neškodný pavouk je naprosto nepřehlédnutelný, protože svým nápadným zabarvením napodobuje výstražnou kresbu vos. První datovaný nález od nás pochází z vojenského výcvikového prostoru Milovice – Mladá z 24. září 1991. Dnes se s ním setkáváme prakticky na celém území Čech.

Šíří se i teplomilní žluťásci r. Colias

Rychle se šíří i létající hmyz a naši faunu tak obohatili krásní motýli a vážky. Ve východních Čechách  můžeme nově vidět poletovat žluťáska tolicového (Colias erate), který byl v ČR poprvé zjištěn v roce 1990 nebo podobného žluťáska jižního (Colias alfacariensis). Velmi atraktivním novým druhem je i ohniváček černočárný (Lycaena dispar). Vrací se i jeden z našich největších a nejhezčích denních motýlů – ve východních Čechách vymizelý otakárek ovocný (Iphiclides podalirius), který byl po dlouhé době pozorován například na Jičínsku a ve východním Polabí.

Krásný přistěhovalec z jihu – ohniváček černočárný

Vrací se i teplomilný otakárek ovocný

Z vážek se rychle šíří například nádherná vážka červená (Crocothemis erythraea) a vážka žlutoskvrnná (Orthetrum coerulescens), které se nově rozšířily až k České Skalici. Na Náchodsku se šíří v teplejších oblastech běžné šídlo královské (Anax imperátor) a šídlo rákosní (Aeshna affinis).

Mediteranní vážka červená se prostě nedá přehlednout …

A stejně tak i vážka žlutoskvrnná …

Kudlanka je na postupu

.

.

.

Mnohem pomaleji cestuje kudlanka nábožná (Mantis religiosa), která sice má křídla, ale létá málo a nerada. Kudlanka se do východních Čech (podobně jako další teplomilné druhy) šíří ze dvou směrů – z jihovýchodu od Moravské brány a ze západu od labských nížin. Nově ji můžeme potkat nejenom na Svitavsku a Chlumecku ale dokonce už i poblíž Hradce Králové. Ještě v nedávné minulosti byla kudlanka u nás považována za kriticky ohrožený druh žijící pouze na jižní Moravě, dnes se však na vhodných lokalitách postupně stává stále běžnější součástí naší přírody. Jsem zvědav, jestli za pár let dorazí až na Náchodsko. A zároveň se tak trochu bojím toho, aby se nenaplnily ty nejčernější scénáře klimatických změn. Uvidíme. Teda vlastně asi až naše děti..

.

.

.