Batorowské útesy
Jako Batorowské útesy (Urwisko Batorowskie) jsou označovány skalní plošiny, které se nacházejí na hraně několik kilometrů dlouhého skalnatého hřebenu nad obcemi Batorow a Ležice. Nejvyšší skalní útes se vypíná na konci hřebene přímo nad Ležicemi a jde o jednu z nejhezčích vyhlídek v polském národním parku Góry Stolowe. Vyhlídka se jmenuje Skaly Puchacza (česky Výří skály) a je z ní nepřekonatelný rozhled na kotlinu ležící mezi Stolovými a Orlickými horami. Člověk stojí na hraně pískovcového útesu nad mimořádně líbeznou a harmonickou krajinou, která je na obzoru dokola ohraničena kopci a horami. Lesy, pole, louky a sem tam menší obce a zemědělské usedlosti…
Vyhlídková plošina je zakončena mimořádně ostrým okrajem, který vznikl odtěžením pískovcových bloků. Skaly Puchacza jsou vlastně z části opuštěným lomem, kde se ale přestalo těžit už před půl stoletím. Za ta léta lomová stěna tak vrostla do okolí, že skoro ani nelze poznat, kde přecházejí přirozené skalní útesy v ty umělé, které vznikly odtěžením pískovcových skal. Směrem na jih skály postupně mizí, ale směrem na sever si útes drží podobu skalnaté hrany, po které vede pěšina s dalšími nádhernými vyhlídkami. Pokroucené břízky a borovice, v podrostu borůvky a vřes. Po jedné straně pěšinky končící na plošinách skal nad propastí, z opačné strany podmáčená smrčina s rašeliníkem a bezkolencem v podrostu. Potůčky s hnědou rašelinnou vodou, po kůrovcové kalamitě vybělené kmeny smrků. Stezku lemují kameny s přitesanými hraničními značkami z počátku 19.st., které vymezují panství Michaela von Stillfrieda z Nowe Rudy. Celý skalnatý hřeben končí až u Liščího sedla nad Karlowem, za kterým už začíná plošina stolové hory Bor.
Stezka se vine po temenech skal nad propastí. A výhledy – prostě fenomenální…