krajinou a přírodou východních Čech

KOSTEL SV. MARKÉTY, ŠONOV (SCHÖNAU) – nejodlehlejší a nejkrásnější z „broumovských“ kostelů. Tak silný Genius loci jinde nenajdete. Do krajiny nádherně zakomponovaný chrám …

Jako „broumovská skupina kostelů“ je označován soubor sedmi venkovských barokních kostelů, které byly na Broumovsku vybudovány během jediného desetiletí mezi léty 1719 – 29 jako dílo opata Broumovského kláštera – Othmara Zinka a jedné stavitelské rodiny – Kryštofa Dientzenhofera a jeho syna  Kiliána Ignáce Dintzenhofera. Ve své době šlo o unikátní projekt, který společně s dalšími barokními prvky vtiskl krajině Broumovské kotliny neopakovatelný Genius loci. Naprosto úžasné je zejména vizuální zakomponování kostelů do krajiny. O barokních kostelech Broumovska byly popsány tisíce stran, takže psaní nějakého delšího textu by asi bylo „nošením dříví do lesa“, níže tedy připojuji jen fotografie s krátkým komentářem.

KLÁŠTER S KOSTELEM SV. VOJTĚCHA, BROUMOV (BRAUNAU), 1661 – 1733. Většina broumovských kostelů vznikla za opata Othmara Zinka, který se zasloužil i o rozvoj Benediktinského kláštera v Broumově.

Dnešní podobu získával Broumovský klášter postupně na přelomu 17. a 18. století. Většina dnešního kláštera byla vybudována pod vedením charismatického a velmi schopného opata Othmara Zinka a je z větší části dílem Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Jde o mimořádně rozsáhlý klášterní komplex, který dokonale dokumentuje vývoj barokního slohu.

MARTÍNKOVICE (MÄRZDORF)

Nejstarší z farních venkovských barokních kostelů na Broumovsku je v Martínkovicích a od ostatních kostelů projektovaných Dienzehofery se výrazně liší.

KOSTEL SV. JIŘÍ A SV. MARTINA, MARTÍNKOVICE (MÄRZDORF)

První z broumovské skupiny kostelů byl vybudován v letech 1690 – 92 ještě za opata Tomáše Sartoriuse. Kostel byl projektován Janem Křtitelem Alliem v duchu ranného baroka italské orientace. Půdorys chrámu je koncipovan do obrazce ve tvaru řeckého kříže. Součástí kostela je i původní gotická zvonice, která prošla v r. 1650 přestavbou. Kostel stojí na výrazném návrší nad křižovatkou cest a navazuje na něj krásná křížová cesta. Díky svému původu má odlišný ráz nežli zbývající kostely „broumovské skupiny“.

Martínkovice – Kostel svatého Jiří a svatého Martina, detail vstupní brány

Atmosféru všech broumovských kostelů dotvářejí staré hřbitovní zdi, vstupní portály, kříže a další drobné sakrální památky.

Martínkovice – Kostel svatého Jiří a svatého Martina – detail hřbitovní zdi.

VERNÉŘOVICE (WERNERSDORF)

Za první čistě “dientzenhoferský” je považován kostel ve Vernéřovicích.

KOSTEL SV. MICHAELA ARCHANDĚLA, VERNÉŘOVICE (WERNERSDORF)

Kostel situovaný na mírném návrší nad křižovatkou cest byl jako první z „broumovské skupiny“ projektován K. Dientzenhoferem a dokončen byl v r. 1720. Kostel doplňuje rozsáhlý hřbitov se vzrostlými stromy a starobylou zdí, která je asi mnohem starší a pochází z doby, kdy zde stával původní gotický dřevěný kostelík.

Vernéřovice – Kostel sv. Michaela Archanděla , hřbitovní zeď u fary

Tak jako se v krajině Broumovska střídá červená barva s barvou žlutou či okrovou, střídají se ve zdi červené pískovcové kameny z období permu, se žlutým mnohem mladším pískovcem z období křídy.

Vernéřovice – renesanční náhrobek

Uvnitř kostela ve zdi lodi je zazděn renesanční náhrobek z původní hřbitovní zdi, s reliéfem postavy muže. Z textu se dovídáme, že jde o náhrobek vernéřovického šolce (rychtáře) Blasia Meissnera, který zemřel v roce 1579 ve věku 41 let.

Půdorysy dienzehoferských kostelů “broumovské skupiny”

Zatímco kostel ve Vernéřovicích má ještě jednoduchý oválný půdorys, ostatní kostely z “broumovské skupiny” mají obvodové zdi komplikovaně členěny a prolamovány.  Animace půdorysů broumovské skupiny kostelů ukazuje „přehrávání“ základních plánů v různých motivech a variacích. Jestliže Kryštof opakoval již osvědčený typ centralizovaného oválu či oktogonu s vloženými pilíři (starší projekty), Kilián Ignác Dientzenhofer základní téma podélné centrály varioval v různorodých nápaditých konceptech (Prokop 2007).

RUPRECHTICE (RUPPERSDORF)

KOSTEL SV. JAKUBA VĚTŠÍHO, RUPRECHTICE (RUPPERSDORF), Kryštof Dientzenhofer

Kostel z r. 1722, který stojí nad křižovatkou důležitých cest, je stavebně řešen poměrně jednoduchým způsobem (téměř obdelníkový půdorys) s monumentální čelní stěnou.

Ruprechtice – fara, detail znaku Benediktinského opatství sv. Václava v Broumově

OTOVICE (OTTENDORF)

Kostel z r. 1726 stal původně na volném prostranství v těsné blízkosti dálkové komunikace do Slezska. Později bylo blízké okolí kostela zastavěno a takovou typicky „sudetsko-českou“ specialitou je navazující fotbalové hřiště. Asi jediné místo Evropě, kde stojí fotbalová brána hned u kostela…

KOSTEL SV. BARBORY, OTOVICE (OTTENDORF), Kryštof a K. Ignác Dintzenhofer

HEŘMÁNKOVICE (HERMSDORF)

Zdaleka viditelný monumentální kostel stojí na mírném návrší nad vesnicí pod Javořími horami. Průčelí kostela je orientováno na západ.

KOSTEL VŠECH SVATÝCH, HEŘMÁNKOVICE (HERMSDORF), 1722 – 23

Obrovské boční stěny jsou vnitřně prolamovány a rytmizovány lezénovými rámci – člověku se tají dech z harmonie a výšky. Kostel je považován za jeden z vrcholů Kiliána Ignáce Dientzenhofera. U kostela je nádherná fara a v hřbitovní zdi je mezi kříži zazděna tajemná (asi ještě gotická) maska.

Heřmánkovice – hřbitovní zeď s kříži a maskou

Heřmánkovice, kostel Všech svatých a fara

VIŽŇOV (WIESEN)

KOSTEL SV. ANNY, VIŽŇOV (WIESEN), 1724 – 27, K. Ignác Dintzenhofer

Vysoký kostel na mírném návrší nad vesnicí tvoří z daleka viditelnou nádhernou krajinnou dominantu. Půdorysem připomíná kostel v Heřmánkovicích, ale protože postrádá vnitřní prolamování bočních zdí, je výsledný dojem úplně jiný – takový „zaoblený“ a méně monumentální. Ošklivá omítka místy již zcela opadala a odhalila krásné permské červené kameny z nedalekého lomu. Místy vypadávají i kamenné římsy. U kostela je krásná lípa.

Vižňov – kostel svaté Anny, detail

BEZDĚKOV NAD METUJÍ (BEZDIEK)

Jako jediný z „dientzenhoferských“ kostelů vznikl na území polického kláštera. Kostel stál původně osamocen na výšině poblíž cesty do Police a byl zdaleka viditelný. Díky blízké zástavbě dnes částečně  přišel o své dominantní “postavení”.

KOSTEL SV. PROKOPA, BEZDĚKOV NAD METUJÍ (BEZDIEK), 1724 – 27, K. Ignác Dintzenhofer

ŠONOV (SCHÖNAU)

Nejodlehlejší a nejkrásnější z „broumovských“ kostelů.  Do krajiny nádherně zakomponovaný chrám byl vystavěn v táhlém svahu nad vesnicí u cesty do Broumova.

KOSTEL SV. MARKÉTY, ŠONOV (SCHÖNAU), 1726 – 30

Dominantní siluetu podtrhuje jeho solitérní postavení na pláni a umožňuje nám udělat si představu, jak asi působily v krajině i ostatní „broumovské“ kostely předtím, než bylo jejich okolí zastavěno. Čelní strana je orientována k Broumovskému klášteru, který se po pár krocích vynoří za obzorem.

Šonov – kostel svaté Markéty

Kostel je unikátní i architektonicky – s dvojicí na koso postavených věží v průčelí a s komplikovaným půdorysem patří k nejkvalitnějším a nejpozoruhodnějším stavbám českého „venkovského“ baroka. Vrcholné dílo Kiliána Ignáce Dienzenhofera na Broumovsku.

BOŽANOV (BARZDORF)

Kostel je situován na mírném návrší při křižovatce cesty Broumov ‑ Martínkovice. Časově nejmladší kostel broumovské skupiny vznikl jako jediný až péčí nástupce opata Zinkeho Benna Löbla.

KOSTEL SV. MAŘÍ MAGDALENY, BOŽANOV (BARZDORF),1737 – 40

Jako jediný není v interiéru uzavřen plochou dřevěnou bedněnou klenbou, ale náročným systémem zděných baldachýnových kleneb. Představuje tak slohově nejčistší a stavebně nejdokonalejší aplikaci principů vrcholné barokní architektury v díle Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Na místě dnešní stavby původně stával gotický kostel, ze kterého pochází sanktuárium a reliéf zbičovaného Krista zazděné do kostelní zdi. Kostel je jako jediný z „broumovské skupiny“ komplexně opraven a pokryt břidlici. Problematické jsou kvalita provedení probarvené fasády a natření kamenných článků stavby. (Prokop 2007)

KOSTEL SV. MAŘÍ MAGDALENY, BOŽANOV (BARZDORF), 1737 – 40

BROUMOV (BRAUNAU)

A ještě pro úplnost na samý závěr – Kostel svatého Václava byl zbudován podle projektu K. Ignáce Dientzenhofera v r. 1729 v Broumově na místě, kde původně stávala luteránská modlitebna, jejíž násilné uzavření v roce 1618 bylo jedním z podnětů k pražské defenestraci. Nejedná se sice o farní vesnický kostel, ale svým provedením jednoznačně patří do “broumovské skupiny”.

KOSTEL SV. VÁCLAVA, BROUMOV (BRAUNAU)

Trvalo mi dlouhou dobu, než jsem Broumovsku přišel na chuť, dnes ale musím říci, že mě tenhle  “mikrokosmos” uzavřený v kotlině mezi horami fascinuje čím dál víc …

- další fotografie kostelů “broumovské skupiny” najdete v galerii zde

lietratura:

- většina odborných informací pochází z vynikající brožury Broumovská skupina kostelů od B. Prokopa a kol. 2007, která je ve formátu pdf ke stažení například na tomto blogu, jinou brožuru si můžete stáhnout zde.

- nákresy půdorysů jsou z Wikimedia Commons dle půdorysu z knihy – kolektiv autorů: Kilián Ignác Dientzenhofer a umělci jeho okruhu, k 300. výročí narození K. I. Dientzenhofera, katalog výstavy ve Valdštejnské jízdárně, Národní galerie v Praze, 1989, edice katalogy 38.