Češovské valy
Nejmohutnějším pravěkým opevněním v Čechách a možná i v celé střední Evropě jsou tajemné Češovské valy na Jičínsku. Jde o monumentální nížinné hradiště, které zaujímá rozlohu 35 hektarů a jeho obvod vymezuje několik kilometrů valů a příkopů, jaké u nás nemají obdoby.
Naše největší pravěké hradiště uprostřed úrodné krajiny skrývá dnes hluboký les
Že byly úrodnější oblasti české kotliny poměrně hustě osídleny již v dávném pravěku, dokládá celá řada prehistorických památek, obvykle zbytků opevněných hradišť, které nejčastěji pocházejí z doby bronzové (lid popelnicových polí) a železné (Keltové). Většinou se jedná o výšinná hradiště ležící na plochých temenech kopců nebo na ostrožnách nad meandry řek. Z těchto hradišť se obvykle zachovaly hlavně okrajové valy stejně jako hlavní val vedoucí napříč ostrožnou (obvykle i s příkopem) a není problém zde lokalizovat přístupovou cestu i prostor vstupní brány. Z opevněných hradišť v rovinách toho mnoho nezbylo, díky intenzivnímu hospodaření v naší krajině byly příkopy zasypány a valy rozvezeny. Češovské valy představují čestnou výjimku.
Češovské valy jsou dnes porostlé různě vzrostlým listnatým lesem a tak jejich přítomnost v okolní zemědělské krajině prozradí až jejich bezprostřední návštěva. Člověk projde přes pole, na kterém se dají sbírat pravěké střepy a pazourky z křesadel mušket z dob třicetileté války, vstoupí pod koruny prvních stromů, mine pohřební mohyly a zůstane stát v místě bývalé hlavní brány v němém úžasu. Obranné valy jsou u základny široké přes 10 metrů, na výšku mají místy až 16 metrů a táhnou se hluboko do lesa.
Hradiště je členěno na akropoli a předhradí, které je samostatně opevněné nižšími valy. Tyto valy přecházejí do severní části valů a vytvářejí tam dvojité ohrazení. Na západní straně je samostatně opevněný trojúhelníkový výběžek – prameniště (tzv. Prasečí rynek). Valy kdysi tvořila hradební zeď z kamenů kladených na sucho, doplněná výrazným náspem s vnitřní trámovou konstrukcí. Hlavní přístupová cesta vede od severu a prochází přes dvě klešťovité brány s valy zahnutými do vstupní uličky. Takové brány byly typické hlavně pro Kelty, ale později je používali i Slované.
Původ hradiště je obestřen mnoha otázkami, sporé archeologické nálezy napovídají, že valy byly do dnešní podoby budovány postupně a nevznikly najednou. Je s podivem, že v tomto hradišti s nejmohutnějším opevněním, které se na našem území zachovalo, nebyl dosud proveden systematický archeologický výzkum. Nejpravděpodobnější interpretace je taková, že jde o původně pravěké hradiště obývané lidmi kultury popelnicových polí, kteří byli později nahrazeni Kelty. Další fáze osídlení spadá do doby hradištní a do v raného středověku, kdy byly valy využívány Slovany. Opevnění pak bylo pravděpodobně využito i za husitských válek a výrazně bylo přestavěné za doby třicetileté války.
Nálezy a historie valů (převzato z http://www.cesov.wz.cz/)
V destrukci valu na jižním obvodu opevnění byla zjištěna výlučně hradištní keramika. V areálu Češovských valů bylo sesbíráno cca 300 střepů povrchovým sběrem. Byly to fragmenty laténské (rovněž však mladohalštatské, římské a slovanské) keramiky, nálezy zlatých keltských mincí. Tyto kultury ovšem mohly v areálu pouze přebývat, také zde pohřbívaly (hradiště lidu popelnicových polí).
Valy pak osídlili Charváté. Tento silný slovanský kmen využíval oppidum nejpozději od 8. století. To dosvědčují jednak nálezy keramiky z 8. a zejména 9.-10. století a nepříliš odtud vzdálené starobylé slovanské mohyly u Vršců a Slavhostic.
Nízké náspy uvnitř plochy hradiska se někdy spojují s legendami o Žižkově ležení ve valech.
Obvodové opevnění vnitřní části výrazně upravili (navýšili) Švédové v období třicetileté války (kromě západní linie). Vnější opevnění je novostavbou z období třicetileté války, včetně trojúhelníkového ohrazení prameniště na západě a 2 obdélných redut východně od valů.
literatura: