krajinou a přírodou východních Čech

Nejmohutnějším pravěkým opevněním v Čechách a možná i v celé střední Evropě jsou tajemné Češovské valy na Jičínsku. Jde o monumentální nížinné hradiště, které zaujímá rozlohu 35 hektarů a jeho obvod vymezuje několik kilometrů valů a příkopů, jaké u nás nemají obdoby.

Naše největší pravěké hradiště uprostřed úrodné krajiny skrývá dnes hluboký les

Zdejší mohutné valy tvoří jednu z nejrozsáhlejších pravěkých fortifikací v střední Evropě…

Že byly úrodnější oblasti české kotliny poměrně hustě osídleny již v dávném pravěku, dokládá celá řada prehistorických památek, obvykle zbytků opevněných hradišť, které nejčastěji pocházejí z doby bronzové (lid popelnicových polí) a železné (Keltové). Většinou se jedná o výšinná hradiště ležící na plochých temenech kopců nebo na ostrožnách nad meandry řek. Z těchto hradišť se obvykle zachovaly hlavně okrajové valy stejně jako hlavní val vedoucí napříč ostrožnou  (obvykle i s příkopem) a není problém zde lokalizovat přístupovou cestu i prostor vstupní brány. Z opevněných hradišť v rovinách toho mnoho nezbylo, díky intenzivnímu hospodaření v naší krajině byly příkopy zasypány a valy rozvezeny. Češovské valy představují čestnou výjimku.

Jižní strana opevnění

Dnes zapomenuté opevnění bylo s přestávkami k obraně užíváno po dobu neuvěřitelných dvou tisíc let. Naposledy během třicetileté války v 17. století.

Pohled na místo jedné z několika bran

Na jaře pokrývají svahy valů koberce dymnivek a sasanek

Zatímco vnitřek hradiště z větší části vyplňuje odrůstající les. Hradiště je proto dobré navštívit mimo vegetační sezónu. V létě to tu musí být absolutně neprostupné.

Češovské valy jsou dnes porostlé různě vzrostlým listnatým lesem a tak jejich přítomnost v okolní zemědělské krajině prozradí až jejich bezprostřední návštěva. Člověk projde přes pole, na kterém se dají sbírat pravěké střepy a pazourky z křesadel mušket z dob třicetileté války, vstoupí pod koruny prvních stromů, mine pohřební mohyly a zůstane stát v místě bývalé hlavní brány v němém úžasu. Obranné valy jsou u základny široké přes 10 metrů, na výšku mají místy až 16 metrů a táhnou se hluboko do lesa.

Hlavní přístupová cesta prochází na severní straně dvojitou klešťovitou bránou

Pohled z opevnění směrem na jih k pohřebním mohylám

Vnitřek akropole porůstá mystický les s habry a několika krásnými staletými třešněmi

Hradiště je členěno na akropoli a předhradí, které je samostatně opevněné nižšími valy. Tyto valy přecházejí do severní části valů a vytvářejí tam dvojité ohrazení. Na západní straně je samostatně opevněný trojúhelníkový výběžek – prameniště (tzv. Prasečí rynek). Valy kdysi tvořila hradební zeď z kamenů kladených na sucho, doplněná výrazným náspem s vnitřní trámovou konstrukcí. Hlavní přístupová cesta vede od severu a prochází přes dvě klešťovité brány s valy zahnutými do vstupní uličky. Takové brány byly typické hlavně pro Kelty, ale později je používali i Slované.

Češovské valy na mapě KČT

V severní bráně

A prostor hradiště za touto bránou

Původ hradiště je obestřen mnoha otázkami, sporé archeologické nálezy napovídají, že valy byly do dnešní podoby budovány postupně a nevznikly najednou. Je s podivem, že v tomto hradišti s nejmohutnějším opevněním, které se na našem území zachovalo, nebyl dosud proveden systematický archeologický výzkum. Nejpravděpodobnější interpretace je taková, že jde o původně pravěké hradiště obývané lidmi kultury popelnicových polí, kteří byli později nahrazeni Kelty. Další fáze osídlení spadá do doby hradištní a do v raného středověku, kdy byly valy využívány Slovany. Opevnění pak bylo pravděpodobně využito i za husitských válek a výrazně bylo přestavěné za doby třicetileté války.

Část valů obklopuje i úrodné pole, kde tábořila mnohá vojska

Nalézt tu lze třeba pazourky z křesadel mušket z doby třicetileté války

Nálezy a historie valů (převzato z http://www.cesov.wz.cz/)

V destrukci valu na jižním obvodu opevnění byla zjištěna výlučně hradištní keramika. V areálu Češovských valů bylo sesbíráno cca 300 střepů povrchovým sběrem. Byly to fragmenty laténské (rovněž však mladohalštatské, římské a slovanské) keramiky, nálezy zlatých keltských mincí. Tyto kultury ovšem mohly v areálu pouze přebývat, také zde pohřbívaly (hradiště lidu popelnicových polí).

Valy pak osídlili Charváté. Tento silný slovanský kmen využíval oppidum nejpozději od 8. století. To dosvědčují jednak nálezy keramiky z 8. a zejména 9.-10. století a nepříliš odtud vzdálené starobylé slovanské mohyly u Vršců a Slavhostic.

Nízké náspy uvnitř plochy hradiska se někdy spojují s legendami o Žižkově ležení ve valech.

Obvodové opevnění vnitřní části výrazně upravili (navýšili) Švédové v období třicetileté války (kromě západní linie). Vnější opevnění je novostavbou z období třicetileté války, včetně trojúhelníkového ohrazení prameniště na západě a 2 obdélných redut východně od valů.

literatura:

http://www.cesov.wz.cz/

http://www.archeolog.cz/lokalita/hradiste-valy/10