krajinou a přírodou východních Čech

“Východně od Ratku, v malebném věnci horském, sedí památné poutní místo Vambeřice, kam po léta bývala hojně šlapána cesta blízkými i vzdálenými poutníčky z Čech.”

Josef Štefan Kubín, 1926

Stará poutní cesta do Vambeřic – boží muka pod Božanovskou korunou

Zapomenutá a krásná je cesta, kterou kdysi putovali věřící do Vambeřic – slezského Jeruzaléma. V dobách vrcholícího mariánského kultu procházely touto cestou každoročně desetitisíce poutníků. Dnes je poutní cesta v překrásné krajině Broumovský stěn místy zcela zaniklá a sledovat ji lze často jen přibližně podle křížků a soch, které byly postaveny v průběhu tří století na náklady vlastníků pozemků, přes které cesta procházela. Poslední pouť před vítězným únorem po této cestě prošla v r. 1947, pak byly uzavřeny hranice, nastoupily represe věřících a statkářů, bolševik kolektivizoval, rozoral meze a s nimi i tuhle několik set let starou poutní cestu. Přetrvávajícím dokladem cesty v krajině tak zůstává unikátní soubor mnoha kamenných soch a křížů, které stojí často uprostřed polí a luk.  

O zaniklé poutní cestě svědčí dnes hlavně kříže uprostřed luk a polí

Poutníci do Vambeřic vycházeli nejčastěji z Police nad Metují, která byla od roku 1875 dobře dostupná po železnici. Na začátku obce Velká Ledhuje se cesta stáčí na východ a začíná zvolna stoupat polními cestami nádhernou krajinou na hřeben Broumovských stěn. Právě v tomto úseku byla cesta v padesátých letech zničena a právě tady se nacházejí ty nejhezčí sochy a kříže.

Vycházelo se od mariánského sloupu v Polici

Mariánský sloup v Polici nad Metují, detail výzdoby

Cesta vedla přes krásné údolíčko s potokem. Později to tu bolševik zmelioroval, přeoral a zatravnil. 

Stojí tu několik krásných křížů 

Jejich pilíře jsou bohatě zdobené 

Cesta zmizela, ale kříž zůstal. 

Kříže jsou krásně zakomponovány do krajiny. Sochy Ukřižovaného se bohužel většinou nezachovaly… 

Což je velká škoda – v zdejší sochařské výzdobě se snoubí poezie a lidová naivita

Kříže jsou od sebe obvykle na dohled, každý kříž je něčím jedinečný a je citlivě zakomponovaný do okolí. Dojem z nich je dnes často umocněn právě tím, že stojí přímo uprostřed pastvin v zcela volné krajině, kterou nás provázejí a ve které nám ukazují směr putování. Kříže se nejčastěji jmenují podle majitelů pozemků, kteří je zde na své náklady nechali umístit. Po cestě tak poutník míjí Barešův kříž z r. 1791, Fulkův a Kohlův kříž z r. 1796, Cihlářův kříž z r. 1836, Ringlův kříž z r. 1904 a mnohé další. Nelze si nevšimnout proměn stylu místních sochařů v jejichž dílech se snoubí poezie a lidová naivita s expresivitou a dekorativností českého baroka. Jen málo míst v Evropě disponuje takovou nádhernou expozicí pod širým nebem…  Bohužel snad vlivem drsného klimatu či vandalismu se u mnoha křížů zachoval jen kamenný pilíř s krásnou výzdobou a vlastní socha Ukřižovaného byla nahrazena evidentně mladším jednoduchým kovovým křížkem. 

Na konci údolíčka stojí skryt mezi stromy krásný reliéf Korunování Panny Marie

Krásnou sochařskou práci bohužel poničili burani

Ale reliéf přežil – není mnoho podobných památek…

Nad údolím se cesta zachovala a zvolna stoupá na hřeben Broumovských stěn

V pravidelných rozestupech ji lemují kříže. K těm zachovalejším patří Cihlářův kříž.

Poblíž obce Slavný začíná Vambeřická cesta kopírovat hlavní hřeben Broumovských stěn a směřuje k polským hranicím. Les střídají krásné výhledy. Jednou z hlavních zastávek na pouti bylo prostranství na křižovatce cest u Pánova kříže, odkud je to kousek k Machovskému kříži, který stojí v sedle mezi Hejšovinou a Božanovským špičákem. Tady cesta schází do Broumovské kotliny k Božanovu. Některé úseky vedou po krásné starobylé cestě benediktinské cestě, která je dlážděná mohutnými pískovcovými kameny. Cesta pod Broumovskými stěnami směřuje přes samotu Studenou vodu do polského Radkówa. Při některých výročních poutích se scházelo až do nedalekého Božanova, kde se k polickému procesí připojovali věřící z broumovské farnosti. Broumovské stěny tvořily jazykovou hranici a Broumov i Božanov už leží v Sudetech, takže dál putovali Češi společně se Němci. Musela to být jistě zajímavá pouť sudetskou krajinou!!!

U Slavného se cesta stáčí na hřeben Broumovských stěn. Výhledy do kraje jsou tu fenomenální…

Je tu několik dalších křížů 

Ringlův kříž patří k těm nejzajímavějším

Na křižovatce u Pánova kříže se obvykle odpočívalo

Místy cesta vede lesem mezi skalkami

Po benediktínech z Broumovského kláštera tu zůstalo staré značení cest

A taky krásná stará dlážděná cesta,

kterou provázejí znamení rytá do skal

U Machovského kříže se cesta stáčí k Božanovu

Kde je krásný barokní kostel

Jedno z mistrovských děl Dienzenhoferů

V jeho stěně je zazděné sanktuárium z původního gotického kostela a reliéf zbičovaného Krista držícího v rukou palmu a důtky – motiv typický zejména pro německé Slezsko

Další hezký úsek Vambeřické cesty, který se zachoval, leží mezi Radkówem a Vambeřicemi. Dnes je tu bohužel asfaltka, ale naštěstí to není nijak frekventovaná cesta. Pouť tu vede mírně zvlněnou krajinou a  co sto metrů stojí kříž, boží muka, kaplička nebo sloup se svatým. A nakonec, skryté za návrším Sion, začnou se postupně objevovat Vambeřice, malá obec přezdívaná slezský Jeruzalém s nádhernou barokní bazilikou. Vambeřice samotné, stejně jako jejich okolí, pak představují tak krásný příklad komponované barokní krajiny, že si jistě zaslouží samostatný článek.

Vambeřická cesta u Radkówa

Cesta pokračuje už v Polsku přes hezké městečko Radków. I tady je co obdivovat.

Sv. Jan Nepomucký – na některých sochách zachovaly i původní barvy

Jedna z kapliček s neobvyklou pravoslavnou ikonou uvnitř

Jde o kopii “Černé madony” – Panny Marie z Čenstochové. Ikona nejspíše byzantského původu je jedním z nejuctívanějších mariánských symbolů Polska. 

Kříže v mnoha obměnách

Na cestě do Vambeřic…

…procházíme posvátnou krajinou

Sloup se sochou sv. Jana z Nepomuku

Kult sv. Jana z Nepomuku byl v Kladsku velmi silný

Jeden z mnoha reliéfů

Sv. Kateřina – podél cesty sochy, kříže a kapličky

A nakonec, hned na kraji městečka, úchvatná barokní katedrála

Vambeřice – jak dobré je sem z Čech přijít pěšky.  V roce 2002 bylo májové putování po Vambeřické cestě z Broumova a Police obnoveno…

literatura:

http://www.collegium.cz/?menu=broumovsko/pamatky&page=texty/procesi