krajinou a přírodou východních Čech

aneb O severských lesklicích

Žádné jiné vážky nemají tak krásně zelené oči jako lesklice rodu Somatochlora. Ostatně zelenou barvu mají i v rodové jménu: soma – tělo a chloro – zelený. A opravdu jsou tyhle vážky krásně zabarveny do kovově zelené metalízy, takže se na ně dobře hodí i jejich české jméno lesklice. Nejběžnější a taky “nejbarevnější” je lesklice zelenavá (Somatochlora metallica), která létá u každého rybníčku. Za vhodného počasí patrolují samci většinu dne nad vodou a občas se v letu na několik vteřin zastaví na jednom místě, takže se dají relativně “snadno” fotit. 

Krajina Orlických hor ovšem hostí ještě dvě velké rarity z tohoto rodu lesklic – lesklici horskou (Somatochlora alpestris) a lesklici severskou (Somatochlora arctica). Rašeliniště pod Zieleńcem je jedním z mála míst, kde se dají tyto druhy pozorovat společně. Obě lesklice jsou typickými glaciálními relikty, druhy které se dnes vyskytují hlavně v severní Evropě. V krajině střední Evropy přežily tyhle vážky z dob glaciálů na horských rašeliništích, které se svým klimatem i vegetací podobají severské tajze a tundře. Na rozdíl od běžné lesklice zelenavé jde o druhy vzácné a plaché, takže se i poměrně obtížně fotografují. Kvalitních snímků je na webu nemnoho…

Lesklice severská – Somatochlora arctica

Lesklice horská – Somatochlora alpestris

Stejně jako u ostatního kovově lesklého hmyzu vzniká metalická barva lesklic dvojím způsobem. Jednak působením klasického pigmentu a dále rozkladem a lomem světla na povrchových nanostrukturách kutikuly. U vylíhlých vážek povrch těla postupně “dozrává” několik hodin a tak jsou lesklice těsně po posledním larválním svléknutí nudně šedivé…

Lesklice horská těsně po vylíhnutí …

Rašeliniště pod Zieleńcem (Torfowisko pod Zieleńcem) – biotop lesklice severské a horské, vzácných glaciálních reliktů …