Žabí rozcvička
Kuňky jsou takové moje oblíbené žabky, kterým jsem už jeden článek věnoval. Jedná se o zvířata, která zajímavým způsobem kombinují zabarvení maskovací (kryptické) a výstražné (aposematické). Kuňky žijí převážně v kalužích a mělkých vodách, kde jsou díky svému maskování, které pokrývá svrchní stranu těla, téměř neviditelné.
Jejich kůže ovšem obsahuje velké množství drobných žlázek produkujících poměrně silné toxiny. Teraristé vědí, že kuňky musí chovat samostatně, jinak by tyto toxiny uvolňované kůží ostatní obyvatele terária mohly usmrtit. Kuňky jsou vůči svému vlastnímu jedu citlivé (všechny žáby mají prodyšnou kůži) a pokud není v teráriu pravidelně měněna voda, mohou se svými vlastními toxiny otrávit. Svoji jedovatost demonstrují kuňky výraznými oranžovými a červenými skvrnami, které pokrývají spodní stranu břicha a nohou. V klidu není toto výstražné zabarvení vidět a žába dokonale splývá s okolím. Svého výstražného zabarvení využívají kuňky pouze pokud na ně mimo vodu zaútočí nějaký predátor. V takové situaci se nejdříve kuňky snaží zachránit odskokem do vody, pokud se jim to ovšem z nějakého důvodu nepodaří, použijí zvláštní obranné chování (tzv. kuňčí reflex), kdy se bleskurychle prohnou do oblouku a na útočníka vystrčí výstražně zabarvené hrdlo a spodní stranu chodidel. V této pozici pak mohou setrvat i poměrně dlouhou dobu.
Jestliže toto chování útočníka neodradí, převrátí se kuňka dokonce na záda a odhalí výstražnou kresbu v celé své kráse. To obvykle stačí, aby si predátor přestal takovéto kořisti všímat – většina živočichů (včetně člověka) má k nápadné žlutočerné kresbě vrozený respekt. A pokud ani to nepomůže a nezkušený útočník uchopí kuňku do tlamy, rychle ji zase pustí, protože se toxiny začnou okamžitě vstřebávat přes vlhké sliznice, což je velmi bolestivé.
Jed kuňky ostatně působí i na člověka a pokud někdo vezme žábu do prstů a pak si třeba neopatrně prošťourá nos nebo protře oči, má zážitek na celý život. Tenhle zážitek jsem si sice zatím nechal ujít (už delší dobu se chystám, že si nějakou kuňku olíznu, ale ještě jsem se neodhodlal…), nicméně když jsem u Bohuslavic nad Metují v mělké kaluži v protipovodňovém poderu našel několik kuněk, nedalo mi to a trošku jsem je pozlobil. A ony mi pak opakovaně předvedly svůj kuňčí reflex v plné parádě, byla to taková hezká žabí gymnastická rozcvička…
Do galerie přidány nové fotky obojživelníků