krajinou a přírodou východních Čech

PhotoCopyright © Jan Ježek

SliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSliderSlider

Ledové vlasy hub

rubrika: Ostatní autor: 9. 1. 2022

Spíše výjimečně, jen několikrát v roce za zcela specifických fyzikálních podmínek, můžeme v našich lesích pozorovat podivuhodný fenomén, kdy z mrtvého dřeva, nejčastěji z tlejících větviček bez kůry, vyrůstají v chomáčích dlouhá velmi jemná bílá vlákna, připomínající hebkou srst či vlasy.

Poměrně nápadný jev lze pozorovat zhruba od listopadu do března ve dnech, kdy je vysoká vlhkost vzduchu, příliš nefouká a teplota se pohybuje těsně pod bodem mrazu. Protože krajinu ještě nepřekryl sníh, případně napadlý sníh již stačil roztát, jeví se tyto zářivě bílé shluky vláken na tmavém podkladu velmi kontrastně a nápadně. Jde o mimořádně krásný a zajímavý úkaz, který vnímavý pozorovatel přírody nemůže přehlédnout. Zprvu se zdá, že dřevo porůstá jakási podivná vatovitá plíseň. Při bližším ohledání je ovšem zřejmé, že mikroskopicky tenká vlákna tvoří led, jenž se při doteku či teplem vydechovaného vzduchu začne okamžitě rozpouštět.

Z četných zpráv je zřejmé, že úkaz zaujal fyziky a přírodovědce již v minulých staletích, vědecky se ovšem podařilo tento jev vysvětlit teprve před několika lety. Počátkem 20. století se ledovým vlasům věnoval například slavný meteorolog Alfred Wegener a po něm mnozí další vědci, kteří ledové vlasy i dřevo, na němž vznikají, podrobili různému testování a měření. Wegener po odstranění ledových vláken nalezl na povrchu větviček vlákna, která identifikoval jako mycelium neznámé houby. Správně pak vydedukoval, že neobvyklou strukturu ledu má na svědomí právě tato houba, prorůstající tlejícím dřevem. Na větvičkách přinesených z lesa se podařilo Wegenerovi ledová vlákna vypěstovat doma za oknem a všiml si, že tekutina z roztátých ledových vlasů je světle hnědá a má slabou houbovou vůni.

Nejpodrobněji se jevem zabýval mikrobiolog Gerhardt Wagner a tým vědců vedený Christianem Mätzlerem z Institutu aplikované fyziky na univerzitě v Bernu. Tito vědci podstatu studovaného jevu vysvětlili v roce 2005 v obsáhlém článku Ledové vlasy na tlejícím dřevě listnáčů jako biofyzikální jev. Při svých pokusech zkoumali dubové a bukové větvičky, tvořící ledové vlasy, a opakovaně se jim povedlo jev vyvolat i v laboratorních podmínkách. Když větvičky sterilizovali (varem či chemicky) ledové vlasy na nich již nikdy nevznikly. To je důkazem, že nejde pouze o fyzikální jev. Analýzou vody z roztátého ledu byly identifikovány různé chemické látky (např. lignin a tanin), jež vznikají jako metabolické produkty při trávení dřeva houbami. Za příčinu vzniku ledových vlasů vědci následně označili houbové mycelium, vylučovací metodou byl jako původce jevu určen druh dřevokazné houby černorosol bukový (Exidia glandulosa).

Za vhodných podmínek je tato houba aktivní i v zimě a svým metabolismem uvolňuje do napadeného dřeva oxid uhličitý a vodu. Vzniklý „přetlak“ vytlačuje vodu z povrchových pórů dřeva podobně, jako tomu je při vytlačování hmoty tryskou 3D tiskárny. Na povrchu dřeva se dostává podchlazená voda do kontaktu s již vytvořenými krystalky ledu, na které přimrzá a ledová vlákna tak postupně přirůstají až do délky deseti centimetrů. Dřevokazných hub je mnoho druhů a je zajímavé, že ledové vlasy umí vytvořit pouze zmíněný černorosol. Zřejmě mezi svými metabolity uvolňuje do vody i nějaké specifické látky, pomáhající formovat a udržovat ledová vlákna. U dřeva napadeného jinými houbami vzniká na povrchu dřeva jen tenká ledová krusta.

Ty ledové vlasy tajemného houbového organismu černorosola mě svojí krásou (stejně jako složitou genezí) opravdu zaujaly. Zatím jsem je pozoroval pouze jednou (ve fragmentu staré bučiny v Broumovských stěnách) a moc mě mrzí, že jsem s sebou neměl zrcadlovku. Ale i na fotografiích z mobilu je jejich křehká krása zřejmá, kam se hrabou kresby, které čaruje děda Mráz na orosených sklech mých oken…

Podrobně je celý fenomén ledových vlasů popsán v tomto článku - https://www.myko.cz/clanek1511/

 

Zanechte vlastní komentář:

dva × = čtrnáct