Na Krákorce aneb Kudy běhal dinosaurus
Jeden z mála dokladů o pobytu dinosaurů na našem území představují jejich zkamenělé stopy, které se vzácně nacházejí u Červeného Kostelce v pískovci z povrchovém lomu U Devíti křížů (lidově „Krákorka”). V tomto lomu se těží velice zajímavý pískovec, který vznikal sedimentací jemnozrnného materiálu v mělkém sladkovodním či brakickém prostředí.
Pískovec patří do tzv. bohdašínského souvrství, jeho spodní vrstvy pocházejí z období triasu, v nadloží se pak vyskytují mnohem mladší vrstvy křídového stáří (ty vznikly už usazováním v moři). Unikátní jsou zejména ty starší triasové vrstvy – v tomto období byly totiž na většině našeho území podmínky nevhodné pro sedimentaci a navíc triasové usazeniny snadno zvětrávají a tak jsou horniny tohoto stáří v Čechách docela vzácné.
Triasový pískovec od Kostelce je zvláštní jak svým složením (jde o kaolinitické křemenné pískovce), tak svojí deskovitou odlučností. Na vrstevních plochách pískovce, které kdysi tvořily povrch dna střídavě zaplavovaných a vysychajících lagun, jsou často zkamenělé čeřiny a bahenní praskliny, občas se najdou otisky dešťových kapek nebo vypouklé deformace po unikajícím plynu. A výjimečně se zde vyskytují i zkamenělé stopy.
Pro svoji výbornou deskovitou odlučnost a svítivě bílou až růžovou barvu jsou pískovce těženy jako atraktivní dekorativní stavební kámen. Kámen se zde lámal už ve středověku, zdejší pískovec byl užit ke stavbě nedalekého hradu Vízmburku.
Dnes se zdejší pískovce nejčastěji využívají k dláždění dvorů a teras v celé republice. Právě během těžby v první polovině 90. let minulého století objevili pracovníci na jedné vrstevní ploše neúplný otisk tříprsté stopy. Stopa je dlouhá 14 cm a široká 18 cm a patřila menšímu dravému dinosaurovi. V této době se jednalo o první a jediný doklad o pobytu dinosaurů u nás. Okolo stopy se vyskytují drobné mělké otisky, připomínající jamky vznikající v jemném bahně při dopadání dešťových kapek. Je tedy pravděpodobné, že zde „první český dinosaurus“ běžel za děště nebo těsně po dešti, přičemž slunce pak bahno i se stopami do tvrda vysušilo a tak se zachovala stopa stará více než 200 miliónů let.
Na pískovcových deskách, které byly použity na mnoha místech jako dlažba, jsou krásně viditelné vrstevnaté plochy. A tak dnes několik paleontologů systematicky obchází stavby, kde byl tento kámen použit a hledá zkaměnělé stopy dinosaurů. Druhá stopa byla objevena v r. 2011 na chodníku v Botanické zahradě v Praze a její nález byl široce medializován. Dnes už vědci vědí zhruba o desítce dalších stop a dá se předpokládat, že další na své objevení čekají. Takže až někdy budete kráčet po bílém pískovci se zvlněným povrchem, koukejte pod nohy, třeba tam najdete stopu dinosaura.
A nakonec článek od zesnulého kolegy V. Ducháče, který kdysi učil na gymnáziu. Já jsem ho na gymplu už nezažil, ale podle ohlasů to byl určitě výborný pedagog a velký polyhistor přírodních věd. Asi bysme si rozuměli…
literatura :
Ducháč V. (2003); Dinosauři na Krákorce; Rodným krajem (27): 34-35.
Geologická minulost České republiky. Author, Ivo Chlupáč. Publisher, Academia, 2002.
články z idnes jsou tady a tady
článek z výborného dinosauřího blogu je zde
Test koment se zadanou captchou.