krajinou a přírodou východních Čech

Jeden z mála dokladů o pobytu dinosaurů na našem území představují jejich zkamenělé stopy, které se vzácně nacházejí u Červeného Kostelce v pískovci z povrchovém lomu U Devíti křížů (lidově „Krákorka”). V tomto  lomu se těží velice zajímavý pískovec, který vznikal sedimentací jemnozrnného materiálu v mělkém sladkovodním či brakickém prostředí.

Lom U devíti křížů, výchozy těžených triasových pískovců na jejichž vrstevních plochách se občas najdou zkamenělé stopy dinosaurů

Pískovec patří do tzv. bohdašínského souvrství,  jeho spodní vrstvy pocházejí z období triasu, v nadloží se pak vyskytují mnohem mladší vrstvy křídového stáří (ty vznikly už usazováním v moři).  Unikátní jsou zejména ty starší triasové vrstvy – v tomto období byly totiž na většině našeho území podmínky nevhodné pro sedimentaci a navíc triasové usazeniny snadno zvětrávají a tak jsou horniny tohoto stáří v Čechách docela vzácné. 

Bahenní praskliny na povrchu vrstevních ploch zářivě bílého pískovce od Krákorky

Triasový pískovec od  Kostelce je zvláštní jak svým složením (jde o kaolinitické křemenné pískovce), tak svojí deskovitou odlučností. Na vrstevních plochách pískovce, které kdysi tvořily povrch dna střídavě zaplavovaných a vysychajících lagun, jsou často zkamenělé čeřiny a bahenní praskliny, občas se najdou otisky dešťových kapek nebo vypouklé deformace po unikajícím plynu. A výjimečně se zde vyskytují i zkamenělé stopy.

Čeřiny na povrchu vrstevních ploch

Pro svoji výbornou deskovitou odlučnost a svítivě bílou až růžovou barvu jsou pískovce těženy jako atraktivní dekorativní stavební kámen. Kámen se zde lámal už ve středověku, zdejší pískovec byl užit ke stavbě nedalekého hradu Vízmburku.

Z triasového pískovce je i nedaleký hrad Vízmburk

Dnes se zdejší pískovce nejčastěji využívají k dláždění dvorů a teras v celé republice. Právě během těžby v první polovině 90. let minulého století objevili pracovníci na jedné vrstevní ploše neúplný otisk tříprsté stopy. Stopa je dlouhá 14 cm a široká 18 cm a patřila menšímu dravému dinosaurovi. V této době se jednalo o první a jediný doklad o pobytu dinosaurů u nás. Okolo stopy se vyskytují drobné mělké otisky, připomínající jamky vznikající v jemném bahně při dopadání dešťových kapek.  Je tedy pravděpodobné, že zde „první český dinosaurus“ běžel za děště nebo těsně po dešti, přičemž slunce pak bahno i se stopami do tvrda vysušilo a tak se zachovala stopa stará více než 200 miliónů let.

Zkamenělá stopa dinosaura z lomu U devíti křížů, foto – Geolog. minulost ČR

Na pískovcových deskách, které byly použity na mnoha místech jako dlažba, jsou krásně viditelné vrstevnaté plochy. A tak dnes několik paleontologů systematicky obchází stavby, kde byl tento kámen použit a hledá zkaměnělé stopy dinosaurů. Druhá stopa byla objevena v r. 2011  na chodníku v Botanické zahradě v Praze a její nález byl široce medializován. Dnes už vědci vědí zhruba o desítce dalších stop a dá se předpokládat, že další na své objevení čekají. Takže až někdy budete kráčet po bílém pískovci se zvlněným povrchem, koukejte pod nohy, třeba tam najdete stopu dinosaura.

Pokus o rekonstrukci tehdejších podmínek a dinosaura, jehož otisky se na lokalitě, obr. http://zpravy.idnes.cz/

A nakonec článek od zesnulého kolegy V. Ducháče, který kdysi učil na gymnáziu. Já jsem ho na gymplu už nezažil, ale podle ohlasů to byl určitě výborný pedagog a velký polyhistor přírodních věd. Asi bysme si rozuměli…

Dinosauři na Krákorce – článek od V. Ducháče

literatura :

Ducháč V. (2003); Dinosauři na Krákorce; Rodným krajem (27): 34-35.

Geologická minulost České republiky. Author, Ivo Chlupáč. Publisher, Academia, 2002.

http://lokality.geology.cz/

články z idnes jsou tady a tady

článek z výborného dinosauřího blogu je zde