krajinou a přírodou východních Čech

aneb Zelení teroristé se valí ze Šumavy do Bělovse

Březinka – to jsou hlavně krásné bučiny na skalních výchozech u polských hranic

… které se střídají s hezkými ovsíkovými loukami.

Územím prochází linie předválečného opevnění, takže se zde nachází i několik bunkrů z let 1935-38. Podle pěchotního srubu Březinka je nově vyhlášená přírodní památka pojmenována.

Louky na Březince, cesta nad Kylarovým statkem

Bělovesské louky a přilehlé lesy jsou jedním z nejhezčích míst v bezprostředním okolí Náchoda a to jak z krajinářského tak i z přírodního hlediska. Prakticky na kraji města se v malebné kopcovité krajině střídají podhorské louky se zalesněnými stráněmi a stržemi, kterými protékají potoky. Téměř celé toto území bylo v loňském roce prohlášeno za Přírodní památku Březinka a začalo být chráněno v rámci soustavy „NATURA 2000“ jako tzv. Evropsky významná lokalita (EVL). To je dobře, protože si místní příroda i krajina jistou formu ochrany určitě zaslouží a kdo ví, co by zde za pár let mohlo vzniknout za hrůzu. Takhle hezkých míst je kolem Náchoda poskrovnu a investiční záměry různých develeporů a tlaky na změnu územního plánu (zalesnit smrkovou monokulturou, rozprodat na stavební parcely etc.) se pravidelně řeší. Jako člen městské komise Územního plánování a výstavby vím, o čem mluvím. Na druhou stranu je třeba říci, že způsob vyhlášení „Březinky“ proběhl hodně nešťastně a právem vzbudil značnou nevoli mezi místními.

„Kauza Březinka“

Když v r. 2004 vstoupila  Česká republika do Evropské unie, zavázali jsme mimo jiné i k tomu, že na našem území budeme chránit i takové biotopy a druhy, které patří v rámci EU k ohroženým a to i tehdy, pokud by daný biotop či druh nepatřil na našem území k těm bezprostředně ohroženým. Tuto ochranu zajišťuje soustava chráněných území tzv. NATURA 2000. Záměrem Natury 2000 je ochrana evropské biodiverzity (druhové rozmanitosti) a jednotlivá „naturová“ území jsou navrhována na základě podrobného mapování přírodních biotopů podle přesně stanovených kritérií. Toto mapování zařadilo bělovesské louky k tzv. mezofilním ovsíkovým loukám, což je ekosystém, který je u nás sice pořád ještě relativně běžný, ale na většině území západní Evropy byl nahrazen „intenzivně hnojeným polem na trávu a pampelišky“.

Louky a pastviny na Březince jsou nejhezčí v květnu…

ale své kouzlo mají i v zimě …

Na mezích u polních cest můžete potkat vzácnou majku – Meloe rugosus

Na vlhkých loukách s krvavcem a na svazích u Metuje létá modrásek bahenní (Maculinea nausithous), jehož housenky se vyvíjejí paraziticky v mraveništích mravenců r. Myrmica

Součástí PP Březinka je i bělovesský lom s malým jezírkem. Léta zde na deset druhů vážek (zde vážka rudá) a někdo tady vysadil celou řadu velmi vzácných vodních rostlin (prustka, ďáblík, šípatka etc.).

Některé partie místních lesů obsahují zachovalé fragmenty tzv. kyselých a květných bučin s příměsí jedle, která z většiny evropských lesů vymizela. Podél potoků byly vymapovány i tzv. údolní jasanovo-olšové luhy, které jsou v rámci EU taktéž považovány za ohrožený biotop. A tak se stalo, že podle jednotného statistického algoritmu (to jsem si nevymyslel, mám to z prohlášení CHKO Broumovsko), který zohledňuje zejména dochovanost přírodních biotopů ohrožených v rámci EU, byla vyhlášena Březinka za chráněné území.

Březinka, bučina na hraničním hřebenu

Jméno místu daly krásné březové háje. Ty sice chráněny nejsou, ale také mají něco do sebe …

Vyhlášení se začalo připravovat už v r. 2005, kdy byla na vývěskách v Náchodě zveřejněna mapa území navrhovaného k ochraně, proběhlo to i městským rozhlasem a osloveni byli i hlavní majitelé pozemků včetně města. Jediný ohlas, který to tenkrát mezi Náchoďáky vyvolalo, byl dopis, který upozorňoval na přírodní hodnoty tohoto území a pozitivně reagoval na vyhlášení EVL.

PP Březinka – mapa, všiměte si “vykouslého” uzemí tzv. Jiráskova sadu – místa, kde podle původního plánu radnice měly vzniknou “nové lázně”

K plánu se vyjádřilo i město Náchod, protože zde nakoupilo za drahé peníze pozemky pro plánovanou výstavbu nových lázní (dle mého subjektivního názoru „šílený záměr“). Na žádost města byly tyto pozemky (tzv. Jiráskův sad) z území navrženého k ochraně vyjmuty.

Jiráskův sad – tak tyhle svažité pozemky koupilo město za těžké peníze (přes 10 mil.) s tím, že zde postaví nové lázně no comment …

Realizace jakékoliv výstavby na téhle sjezdovce je zjevný nesmysl a asi k tomu ani nikdy nedojde, což je dobře, protože Jiráskův sad má své kouzlo…

Ochranné pásmo by v původním rozsahu zkomplikovalo i plánovanou výstavbu lázní  na další možné lokalitě – pod bělovesským lomem. Od tohoto záměru město prozatím ustoupilo. Poslední vývoj (podzim 2013) je ovšem takový, že by zde měl vzniknout velký sportovně rekreační areál, který by byl vydáván za lázně a to i přesto, že s lázněmi tenhle projekt nemá už vůbec nic společného.

Skica nového lázeňského areálu, který měl podle původního záměru města vzniknout na vlhkých loukách pod bělovesským lomem. To by znamenalo odvodnit, zmeliorovat, vyasfaltovat atd. A to vše hned vedle starých lázní. Dnes to je, alespoň doufám, “mrtvý projekt”. obr. – materiály města k investičnímu záměru

Louky na Březince – nejhezčí kout krajiny kolem Náchoda. Vyasfaltovat, odvodnit, chodníčky vysypat štěrkem a na zbývající ploše rozhodit několik sportovních hal a objektů k ubytování a celé to pojmenovat Náchodské lázně.

I další pozemky původně určené pro výstavbu nového lázeňského komplexu těsně navazují na EVL Březinka. Taky stály spoustu peněz (dalších 10 mil.) a taky jsou k výstabě čehokoliv nevhodné – dolní část leží v záplavové zóně, horní je na severním svahu s rozsáhlým prameništěm přímo na hranici chráněného území. Moc bych si přál, aby se lázenství do Náchoda vrátilo, ale stavět nové lázně za každou cenu i na nevhodných pozemcích, považuji za blbost.

Louky v Bělovsi pod lomem. Tady by měly stát “nové lázně”.

Kromě připomínky města se nic dalšího ohledně Březinky až do r. 2011 nedělo. Ale pak to “bouchlo”. Při dalším projednávání (těsně před vlastním vyhlášením), kdy už byli osloveni všichni majitelé a kdy se hlavně zveřejnily tzv. ochranné podmínky území, se strhla lidová bouře (viz. plakátek). Divili se kupodivu i na městě, kde “najednou” zjistili, že mají problém s pozemky, které jsou na hranici chráněného území. Kdyby byly  osoby odpovědné za vyhlášení a stanovení ochranných podmínek z náchodského odboru ŽP, tak by snad proběhla i defenestrace…

Zelení teroristé se valí do Bělovse! Lidová tvořivost z plakátku na lázeňském prameníku.

Náhlý odpor města mě docela překvapil – o plánovaném vyhlášení ochrany bylo město včas informováno a přímo se ho i účastnilo.  Místním z Bělovse se ovšem vůbec nedivím. Já se o ochranu přírody aktivně zajímám, takže jsem o připravovaném chráněném území věděl od začátku z několika různých zdrojů. Většina lidí ovšem portál AOPK či městskou vývěsku pravidelně nesleduje a jinou možnost, jak se plánované „rezervaci“ dozvědět, asi neměli. A hlavně nikdo asi ani předpokládal, že na kraji Náchoda bude navržena rezervace s ochrannými podmínkami podobně přísnými, jako platí v první zóně národního parku. Pravidla ochrany území a tzv. plán péče předem zveřejněny nebyly. Pokud bych se jako majitel pozemků najednou dozvěděl, že se z mého lesa stala rezervace a že tam už nesmím sbíral houby a lesní plody (nekecám – to v těch ochranných podmínkách opravdu bylo), tak bych taky řval vzteky. Podmínky ochrany a užívání daného území byly bohužel opravdu nastaveny naprosto nesmyslně, což musely nakonec uznat i příslušné úřady. Ono totiž hlavním smyslem a posláním projektu NATURA 2000 není vyhnat „škůdce člověka“ z přírody, ale naopak umožnit mu, aby se státní podporou i nadále hospodařil tak, aby byly na daném území uchovány hodnoty,  které svojí činností pomohl přírodě v krajině vytvořit. Že se stala chyba si uvědomili i úředníci (viz. např. Společné prohlášení města Náchoda a CHKO Broumovsko z 6.září 2011) a ochranné podmínky nakonec změnili. Místní se s PP Březinkou nakonec taky už nějak smířili, jenže z toho všeho zůstal mezi lidmi takový hodně špatný dojem (velmi slušně řečeno). A nutno říci, že podobné kauzy jsou příčinou toho, že státní ochrana přírody postupně ztrácí u obyčejných lidí svůj kredit. Bohužel.

Nejhezčí partie PP Březinka tvoří fragmenty jedlobukových lesů pod hřbetem, který tvoří hranici s Polskem.

Místo je zajímavé i geomorfologicky – nacházejí se zde skalní výchozy červených permských slepenců, což je poměrně vzácný jev. Ze skal vzácně vypadávají i araukarity – zkamenělá dřeva. Roste zde tis a jezevci tady mají své nory.

PP Březinka je v současnosti už vyznačena v terénu, tak se tam vydejte a posuďte sami, jestli si to místo ochranu zaslouží nebo ne. Já osobně si myslím že ano, jen mě mrzí, jakým způsobem k tomu došlo. Můžete to vzít třeba prastarou polní cestou kolem Kylarova statku, která přes sedlo nad Březinkou spojuje Náchod s polskou vesnicí Brzozowie (česky Březová, ves původně patřila k náchodskému panství). A když už tam budete všiměte si krásné louky přímo v sedle hned za českou hranicí – je to jedna z nejlepších lokalit na motýly v okolí Náchoda. Na koncem jara zde můžete vidět poletovat nějakých 10 druhů denních motýlů! A určitě si prohlédněte i krásný kostelík v Březové.

Část zdejších pozemků patří ke Kylarově statku, kde hospodaří Libor Netík – chová koně a kravy, má penzion a provozuje agroturistiku. Už taky dostal nabídky k odkoupení pozemků, ale neprodá. Zaplať Pánbůh …

Cesta k hranici vede přes krásné květnaté louky

Staletý úvoz původní staré cesty z Bělovse do Brzozowie

Louky v sedle nad Březovou

Louka na hranici v sedle nad Březovou je jediné místo, kde poblíž Náchoda můžete vitět vzácného okáče rosíčkového

Létají zde i vzácní a chránění modrásci – modrásek bahenní a očkovaný

Přežívá zde krásný ohniváček modrolemý

A je to i jediná “náchodská” lokalita hnědáska jitrocelového

Kostelík v Brzozowie

odkazy:

webové stránky místních odpůrců vyhlášení Březinky jsou zde

návrh plánu péče PP Březinka a další dokumenty jsou zde

společné tiskové prohlášení CHKO Broumovsko a města Náchoda je zde